Situace na ukrajinské frontě se pro Kyjev zatím stále zhoršuje. Jak dlouho ještě ukrajinská obrana vydrží a jak zabránit kolapsu fronty? O tom si Voxpot povídal s politickým geografem Janem Kofroněm.
Jestliže Američané rychle neobnoví svou vojenskou pomoc Ukrajině, čekají napadenou zemi chmurné měsíce. Hrozí totiž, že se její obranné linie pod náporem ruských útoků zhroutí. Takové nepříznivé prognózy publikoval v úterý americký Institut pro studium války (ISW).
Rusové sice stále postupují pomalu, jejich územní zisky jsou přesto nejvyšší od startu invaze, nepočítáme-li první měsíc po napadení. Od začátku letošního roku se jim podařilo dobýt oblast o velikosti cca 360 kilometrů čtverečních. Kyjevu komplikuje situaci nejen nedostatek munice a lidí, ale i chybějící protivzdušná obrana, díky čemuž může Rusko po velmi dlouhé době opět používat ve větší míře letectvo.
Bude-li současný stav nadále pokračovat, dočká se letos Moskva podle ISW velkých územních zisků a příští rok by dokonce mohla oslavovat vítězství. Jak by mohl vypadat ruský průlom a může Ukrajince zachránit česká muniční iniciativa? Na otázky Voxpotu tentokrát odpovídal politický geograf Jan Kofroň.
ISW ve své úterní zprávě uvádí, že Rusové jsou schopni stále více provádět manévrové operace. Lze říct, že se Moskvě podařilo vymanit se z poziční války?
S takovým tvrzením bych byl opravdu hodně opatrný. Ta válka má stále opotřebovávací charakter. Je sice pravdou, že Rusové jsou po dobytí Avdijivky schopni na frontě vytvářet tlak a postupovat řádově o stovky metrů denně. Z části se jim podařilo získat zpětně některá území dříve osvobozená Ukrajinou, ne však po celé délce fronty. Jejich pokusy dostat se dále třeba v okolí Kupjansku selhaly. Hovořit o manévrové válce by v tuto chvíli neodpovídalo realitě.
Na začátku války platilo, že Ukrajinci měli oproti Rusům výrazně lepší kvalitu sil. To už dnes nevidíme.
Moskva od začátku roku dobyla území o velikosti 360 kilometrů čtverečních. Postupovali někdy Rusové takto masivně, když nepočítám začátek války?
Pravdou je, že postupují rychleji. Na druhou stranu se bavíme v řádu desítek kilometrů čtverečních, není to zisk desetitisíců kilometrů čtverečních. Ty postupy jsou pořád relativně malé a vypadá to, že je stále Ukrajina schopná své odstupovaní kontrolovat.
Čtěte také: Mít naději znamená lhát sám sobě. Reportáž z míst, kam se tlačí ruská vojska
Jaké místo fronty je z vašeho pohledu nejzranitelnější? Kde by mohlo v nejbližší době dojít k průlomu?
V horizontu týdnů vypadá nejhůř sektor mezi Bachmutem a Avdijivkou. Začíná se tu totiž bojovat o město Časiv Jar. Právě v této oblasti došlo k největším postupům zejména v okolí Avdijivky. Ukrajina má zde zároveň problém frontu stabilizovat. Rusové jsou navíc aktivní po celé délce doněcké fronty.
Kvalita lidí jako problém na obou stranách
Pokud by situace byla nadále stejná, je možné, aby se obrana u Časiva Jaru v řádu několika týdnů zhroutila?
Minimálně teoreticky by Ukrajinci měli mít pořád dostatek sil, na to aby byli schopni ruský nápor zpomalovat a nepřipustit průlom. Na druhou stranu je ale možné, že budou muset na řadě míst vyklízet nějaké pozice.
Otázkou je, zda ve svém zázemí budou schopni dostatečně rychle budovat další obranné pozice druhého a třetího sledu. V tento okamžik ale ještě není situace tak kritická, aby takový scénář nastal v horizontu dvou až tří týdnů. I když stát se může leccos. Jinak to může vypadat za pár měsíců.
Situace se ale nevyvíjí dobře. Normálně v tomto období ještě počasí neumožňuje větší útoky. Letos je zima mírnější a půda bude dříve vysušená. Pokud nenastanou větší jarní deště, můžou nějaké pokusy o průlom nastat o měsíc dříve než normálně.
Brzdí větší útok Rusů ještě jarní počasí a promrzlá půda?
Těch faktorů je samozřejmě více. Počasí je jen jedním z nich. Rusové přišli při dobývání Avdijivky o desítky tisíc lidí a nyní mají problém udržet kvalitu sil. To je při provádění větších operací docela velký problém. Potýkají se s tím však i obránci.
Na začátku války platilo, že Ukrajinci měli oproti Rusům výrazně kvalitnější síly. To už dnes nevidíme, přišli totiž o profesionální jádro armády. Kvalita lidských sil je tak v tuto chvíli už vyrovnána. Na obou stranách dnes do značné míry bojují záložníci, dobrovolníci, už ne vojáci, s nimiž armády nastupovaly do boje.
Je horší kvalita personálu na straně Ukrajiny větší problém než nedostatek lidí? Co má největší vliv na to, že se Kyjev na frontě nachází v takto svízelné situaci?
Hodně se to prolíná. Rusko má na rozdíl od Ukrajiny výhodu, že může nižší kvalitu suplovat jejím větším množstvím. To Kyjev udělat nemůže. Během letní ofenzívy ztratil mnoho vojáků. Musí proto sázet na důkladnější výcvik a přípravu.
Záležet bude na tom, zda se na frontu v během následujících měsíců dostane americká pomoc.
Chybu zřejmě udělal i v tom, že s novými mobilizačními pravidly přišel až nyní. Tím ztratil čas. Vedle lidské síly pak Ukrajincům na frontě dramaticky schází munice, jíž Rusové mají několikanásobně víc, dále klasická technika jako obrněná vozidla nebo transportéry.
Ruská armáda nyní může používat i letectvo a tím bombardovat ukrajinské obranné pozice ze vzduchu. Jak moc jí tato výhoda pomáhá?
Rusové na začátku války používali letectvo dost aktivně, měli však velké ztráty, protože proti nim zasahovala ukrajinská protivzdušná obrana. I té má Kyjev nyní méně.
V prvních měsících invaze ruská armáda příliš nesázela na chytřejší munici. Cíle často bombardovala pomocí klasických železných bomb, čímž se vystavovala riziku protiletadlové palby. Nyní více používá efektivnější pumy. Může tak zaměřovat cíle z větší vzdálenosti, třeba z 60 kilometrů a tím se vyhnout protiletecké palbě Ukrajinců.
Kdy dorazí další pomoc
Pokud by v řádech měsíců skutečně selhala ukrajinská obrana, třeba u města Časiv Jar, jak by situace vypadala v praxi? Která další města by se ocitla v nebezpečí?
Průlom by znamenal, že by se Rusům podařilo projít během několika dní zhruba desetikilometrové pásmo obranných linií a dostat se do otevřeného terénu. V něm by pak začali přetínat zásobovací trasy obránců, čímž by se Ukrajinci mohli dostat do velkých problémů.
Když by takový průlom nastal u Časiva Jaru, zaměřil by se Rusové dále na souměstí Slovjansk-Kramators, které je vzdálené zhruba 40 kilometrů. Nemyslím si však, že by tento scénář byl reálný v řádu týdnů. V horizontu měsíců by se však k němu stav na frontě přiblížit mohl, tedy za předpokladu, že by se nadále obráncům nedostávalo pomoci.
Česko nyní v rámci své iniciativy aktivně vybírá dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. První dodávky by do země měly dorazit v červnu. Bude to podle vás stačit?
Záleží na objemu a načasování. Dorazí-li zásoba třeba 300 tisíc kusů munice, bude to pro Kyjev určitě značná pomoc. Díky iniciativě dnes vědí, že nemusí tolik šetřit s náboji, protože vědí, že za měsíc či dva přijde další balík.
Když vás takto poslouchám, mám pocit, že situace na ukrajinské frontě tolik alarmující není, případné zhroucení obranné linie je ten nejhorší scénář, k němuž však vůbec dojít nemusí.
Jsem optimista jen, co se týče kratšího časového úseku, tedy týdnů. Bavíme-li se však o tom, čemu může Ukrajina při aktuální stavu čelit za dva tři měsíce, je můj výhled podstatně horší a případné zhroucení linie by opravdu mohlo být na pořadu dne.
Čtěte také: Denní ostřelování i nezájem Moskvy. Bělgorod se propadá do válečného pekla
Uvidíme, jaké další okolností, které mohou vývoj ovlivnit, nastanou. Jednou z nich může být očekávána ruská letní ofenzíva, která však může Rusy místo úspěchu vyčerpat a skončit tak fiaskem. Záležet také bude na tom, zda se na frontu v během následujících měsíců dostane americká pomoc.
