Izraelská armáda zintenzivnila operace na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle oficiálních prohlášení se zaměřuje na teroristické buňky. Ničí ale domy, ve kterých žijí celé rodiny, buduje zátarasy a odřezává komunity od vnějšího světa. O co jde Izraeli doopravdy?
Otec se svou malou dcerou sedí na kopečku v Dženínu a společně shlížejí na svůj dům. Holčička na něj ukazuje.
„Vpadla do něj armáda,“ vysvětluje dívka, které není více než deset let, palestinské novinářce Raye Orouq. Její otec Thaer Al-Hariri dodává, že se snaží pozorovat, co se tam děje. Jít blíže nelze.
„Dnes budou některé domy odpalovat,“ informuje je novinářka. „Můžou si dělat co chtějí. Nikdo je nezastaví,“ odpovídá odevzdaně Al-Hariri. Zda zrovna jeho domov vyletí do povětří, neví.
Tentýž den se uprchlickým táborem rozezní výbuchy. Padající budovy následují mraky prachu. Když se prach usadí, zůstávají sutiny. Jen z rozházených osobních předmětů lze poznat, že tam dříve žily celé rodiny.
Israel carried out a massive attack in the West Bank today and I can’t find a story about it in the New York Times or BBC.
Probably the two most prominent media outlets in the Western world do not think this ⬇️ is newsworthy.
pic.twitter.com/bG2tCHWFmQ— Assal Rad (@AssalRad) February 3, 2025
Podle palestinské agentury WAFA přitom byli v některých domech v době výbuchu stále lidé. Místní zpod trosek slyšeli výkřiky a přivolali proto záchranáře z Palestinské civilní obrany.
Ti ještě den po odpalu, v úterý 4. února, pracovali na vyproštění matky se třemi dětmi. Velitel zásahu potvrdil, že s matkou mluvil a všichni jsou naživu.
Na Západním břehu nejsou takové incidenty ojedinělé. Izraelská vojenská operace proměnila Dženín ve město duchů.
Přestřelka na checkpointu
V neděli 2. února IDF uvedla, že zabila nejméně 50 militantů. V úterý 4. února pak došlo k přestřelce na kontrolním stanovišti Tayasir, kde útočník zabil dva vojáky a několik dalších zranil. Hamás i Islámský džihád útok chválily, ale nepřihlásily se k němu.
Od útoku Hamásu 7. října 2023 zabili podle OSN Izraelci na Západním břehu více než 800 Palestinců.
„Panuje tam strach, že dochází ke ‚gazaifikaci‘ Západního břehu,“ podotýká pro Voxpot Jakub Záhora z Katedry Blízkého východu na Univerzitě Karlově. A to nejen kvůli destrukci, kterou IDF rozsévá, ale také kvůli použitým prostředkům včetně těžkých zbraní.
Ke Gaze přirovnává útoky na Západním břehu i starosta Dženínu Mohammad Džarrar, který televizi CNN vyčíslil, že jen víkendové izraelské útoky vyhnaly z domovů 15 tisíc lidí.
Počet vysídlených osob navíc poroste. Džarrar také uvedl, že panuje nedostatek potravin, vody a léků, protože služby byly kvůli operaci IDF přerušeny.
„Izrael nyní už běžně používá bojové drony a helikoptéry,“ popisuje Záhora a dodává, že jde o největší vojenskou akci na Západním břehu za posledních dvacet let.
„Po 7. říjnu došlo ke znásobení izraelských zásahů v oblasti a stejně tak útoků na Izraelce,“ připomíná.
Kde je moc, je i odpor
Izrael zahájil operaci na Západním břehu nazvanou Železná zeď 21. ledna, jen dva dny po začátku příměří v Gaze.
@voxpotcz Příměří v Gaze 🇮🇱🇵🇸
IDF uvedla, že operace je zaměřena na eliminaci „teroristů a teroristické infrastruktury“. Spolu s vojáky se tak nejen do Dženínu vydaly i buldozery.
Nejde o žádnou novinku: Izrael ničí palestinské domy na Západním břehu, který okupuje od roku 1967, dlouhodobě. Zároveň v oblasti umožňuje vznik osad pro židovské obyvatelstvo.
Obsazování půdy a majetku po útocích Hamásu ze 7. října 2023 zrychlilo. Osadníkům pak jejich nové domy stát legalizuje.
„Ultimátním cílem Izraele je rozšířit židovskou suverenitu na celou zemi ‚od řeky k moři‘,“ reagoval na zábory minulý rok Muhannad Ayyash z palestinského think tanku Al-Shabaka.
Takovou ambici neskrývá ani izraelské vedení. „Židovský národ není okupantem ve vlastní zemi. To platí pro naše věčné hlavní město Jeruzalém i Judeu a Samaří (Západní břeh, pozn. red.), naši historickou vlast,“ komentoval praxi premiér Benjamin Netanjahu, v rozporu s mezinárodním právem – podle něj jsou izraelské osady nezákonné.
Rozšiřování osad je receptem na pokračování konfliktu.
Mezinárodní soudní dvůr uvedl, že izraelská politika představuje „systematickou diskriminaci“ na základě náboženství, rasy nebo etnického původu.
Židovská populace na Západním břehu už loni rostla dvakrát rychleji než celková izraelská populace. Osadníci si navíc od amerického prezidenta Donalda Trumpa slibují další podporu svých kolonizačních snah.
Odborníci a odbornice také tvrdí, že rozšiřování osad je receptem na pokračování konfliktu. Nynější izraelská akce je ale ambicióznější než ty předchozí. Ministr obrany Israel Katz ostatně prohlásil, že „zařídí, aby se terorismus nevrátil“.
Rostoucí extrémy
Ve stínu války v Gaze se totiž vydatně bojovalo i na Západním břehu. S tím, jak IDF zvyšovala rozsah svých nájezdů na palestinská města, podnikali palestinští militanti odvážnější a sofistikovanější útoky. Ty se neomezují pouze na okupovaná území, ale dějí se i v Izraeli.
Například v říjnu 2024 se Hamás a Palestinský islámský džihád přihlásily k pokusu o sebevražedný bombový útok v Tel Avivu, jehož pachatel měl být ze Západního břehu.
Tam se militanti zcela jistě nachází. „Zároveň jsou tady ale lidé, kteří žijí spořádaně a jejich životy se v posledních dvou letech proměnily v noční můru,“ komentoval situaci reportér izraelského deníku Haaretz Hagar Shezaf.
Úroveň tlaku na civilisty popsal jako nevídanou a z důvodů jmenoval změny v „izraelském bezpečnostním establishmentu“.
S tím souhlasí i Záhora. Vysvětluje, že bezpečnostní složky byly dlouho politicky umírněnější oproti izraelské společnosti a politice.
„Dominovali sekulární Izraelci,“ upřesňuje. S proměnou demografické situace v zemi ale v armádních jednotkách i na vysokých pozicích přibývá náboženských sionistů. „A ti jsou mnohem pravicovější,“ dodává Záhora.
Útok ze 7. října navíc u velké části izraelské společnosti zničil zbytky empatií k Palestincům. „Ta míra izraelské destrukce je vnímaná jako zcela neproblematická,“ konstatuje odborník.
Na druhé straně lze pozorovat, že mezi určitou částí palestinské populace získává popularitu Hamás. Podle Záhory hlavně mezi mladšími lidmi.
„Na oblíbenosti získává tím ,odporem‘, jak je to rámované z palestinské strany,“ objasňuje.
Biblické rozměry
„Je mi jasné, že Izrael nemá zásadní zájem o Gazu. Má zásadní zájem o Západní břeh,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Vedení země se podle něj může cítit vojensky povzbuzeno k opření se do Západního břehu.
Odborná veřejnost dává Guterresovi za pravdu. „Dlouhodobě má Gaza mnohem menší hodnotu než Západní břeh. Společenská a politická hodnota je zcela rozdílná,“ potvrzuje Záhora.
Osidlování území začalo hned poté, co ho Izrael po šestidenní válce zabral. První osady byly založeny nelegálně i z hlediska izraelského práva a bylo jim dovoleno zůstat na přechodné bázi. Když se v roce 1977 dostala k moci pravicová strana Likud, získaly právní status a rozrostly se.
Expert na extremismus Arie Perliger z University of Massachusetts Lowell píše, že většina osadníků je stále součástí širšího náboženského sionistického hnutí. „To usiluje o spojení oddanosti židovskému národnímu státu s náboženskou ortodoxií,“ vysvětluje na webu The Conversation.
Dotyční považují založení státu Izrael a následná vojenská vítězství za fáze svatého vykoupení, které skončí příchodem Mesiáše a založením židovského království. Proces pak podle mnohých z nich urychlí přítomnost na Západním břehu, který je součástí biblických království Judeje a Izraele.
Větší podporu si osadníci postupně získali i mezi dalšími Izraelci. Osady začali označovat jako nárazníkové zóny a zveličovali jejich bezpečnostní význam. Nyní už tento názor sdílí téměř polovina židovských obyvatel.
Spolu s tím rostla politická síla a zastoupení osadníků v armádě. V posledním desetiletí tak militantní proud v osadnickém hnutí získával stále větší popularitu.
Osadničtí předáci se navíc přiklonili ke kahanismu – rasistické ideologii prosazované rabínem Meirem Kahanem v 70. a 80. letech. Jedním z nich je i současný ministr financí Becal’el Smotrič, jehož napojení na rasistické struktury vedlo v roce 2023 k protestům.
Před složitým světem nezavíráme oči. Naše práce je možná jen díky podpoře členstva Voxpot Klubu. Děkujeme, že nám pomáháte dělat nezávislou novinařinu!
Do tohoto vstupují Spojené státy – klíčový hráč v regionu a jeho nová administrativa. Budoucí americká velvyslankyně při OSN Elise Stefanik prohlásila, že Izrael má „biblické právo“ anektovat Západní břeh Jordánu.
Příští velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee pak už dříve prohlásil, že „nic jako Palestinec neexistuje“.
Trump také zrušil sankce na krajně pravicové skupiny izraelských osadníků a jednotlivce obviněné z účasti na násilí proti Palestincům. Dost možná tak nechá Izraeli na Západním břehu volnost, zatímco se zaměří na Gazu.
Čtěte také: Někdo etnickou čistku? Trump představil návrh odsunu Palestinců
Z věznic byli navíc spolu se zahájením vojenské operace propuštěni osadníci, kteří často na Palestince a jejich majetek útočí.
Podle ministra Katze propuštění „vyšle jasnou zprávu o posílení a povzbuzení osidlování, které stojí v popředí boje proti palestinskému terorismu a rostoucím bezpečnostním výzvám“.
Jenže lidé, kteří na Západním břehu žijí stovky let, nemají kam jít. A ani nechtějí.
„Vrátíme se do svých domovů, Nakba se nebude opakovat,“ řekl agentuře Reuters Khalil Huwail z Dženínu. „Jinam neodejdeme“.
