Naděje na návrat z vyhnanství? Maďarsko kvůli předsednictví zřídilo ministerstvo pro lepší vztahy

Odpočítávání začalo, za necelý rok si Maďarsko stoupne ke kormidlu EU. Rotujícího předsednictví se ujme od července 2024, tedy hned po příštích evropských volbách. Osmadvacítka si klade otázky, jestli může Orbánovu považovat za „čestného zprostředkovatele“.

Unie má Budapešť na mušce už několik let, vadí jí porušování zásad právního státu. Zmrazila kvůli tomu velkou část jejích finančních prostředků. Poprvé převezme štafetu země, proti které Evropská komise zahájila na základě článku 7 řízení. Bude vést ministerské schůze a stanovovat agendu.

Všeobecnou náladu nezlepšuje ani fakt, že pak přijde do čela EU další „rebel“ – Polsko.

Přesto se tamní úřady tváří, že vše klape jako obvykle a připravují se na půlroční výzvu. Zároveň koordinují své kroky se Španělskem a Belgií, které dotváří současné předsednické trio. Priority se stanovují na základě populárních slov typu „rozšíření“, „konkurenceschopnost“, „demografie“ a „řešení migrace“, přičemž podrobnější program Maďarsko oznámí v září. Někteří v tom vidí příležitost, jak ukončit jeho izolaci způsobenou konfliktem s evropskými institucemi a prokremelským postojem k válce na Ukrajině.

„Je nasnadě přivést Orbána zpátky z vyhnanství,“ uvedl pro BIRN vládní zdroj. „Bude poblíž v rozhodujících momentech formování nové Evropské komise a zasnaží se, aby byl zapojen do důležitých diskusí.“

Jiní jeho optimismus nesdílejí. „Nemůžeme to srovnávat s rokem 2011, kdy Budapešť naposledy držela otěže,“ řekla Eniko Győri, dlouholetá europoslankyně za stranu Fidesz. Ta se tehdy stala jednou z tváří maďarského předsednictví, které přišlo pouhý rok po Orbánově prvním drtivém volebním vítězství.

Čtěte také: Nekonečný ukrajinsko-maďarský příběh střídá krize za krizí. Poválečných point může mít několik

Navíc jím zmítaly kontroverze, protože ve stejném roce Fidesz přijala mediální zákon. Z dnešního pohledu šlo o „první vlaštovku“ omezování svobody tisku, i když v mnohem menší míře než dnes.

Vzhledem k současné svárlivé atmosféře se Győri snaží tlumit svá očekávání. „Ve skutečnosti bude předsednictví v roce 2024 trvat jen čtyři a půl měsíce, takže bude vyžadovat mnohem méně legislativní práce,“ uvedla s odkazem na povolební období v roce 2024, sestavování nového Evropského parlamentu a volby Evropské komise. „Stále však budeme muset zajistit hladké předání agendy a zvládnout důležité institucionální změny.“

Europoslankyně věří, že během těchto chvil se Maďarsko zhostí své úlohy co nejlépe. A to navzdory zástupu kritiků, kteří na něj hledí s obavami. Všeobecnou náladu nezlepšuje ani fakt, že pak přijde do čela EU další „rebel“, kterému hrozí článek 7 a zablokování evropských finančních prostředků – Polsko.

Na černé listině

Nikoho nepřekvapí, že v Bruselu a zejména Evropském parlamentu nabývá odpor proti Budapešti na síle. Gwendoline Delbos-Corfield, francouzská poslankyně za Zelené a stálá zpravodajka Evropského parlamentu pro Maďarsko, uvedla: „Rada má nejvyšší čas zodpovědět otázku, nakolik bude tato země spolehlivá.“

Pět parlamentních stran – Evropská lidová strana, Socialisté a demokraté, Renew, Zelení a Levice – předložilo Radě EU nezávazné usnesení. Vyzvaly ji, aby našla vhodné řešení, v opačném případě by to mohl udělat Parlament. „Nemají absolutně žádné právo naše předsednictví zpochybňovat,“ oponovala rozhořčeně poslankyně Fideszu Győri. V komunitě evropských think-tanků se stalo velkým tématem jeho zrušení, mezi vládnoucími elitami se ale dočkalo pramalé podpory.

Rezort svěřil Janosovi Bokovi, nezaujatému odborníkovi na EU s mírnější rétorikou.

„Podpořilo nás několik premiérů. Probíhají přípravy, přijali jsme program tria. Panuje tu ale silná ,hungarofobie‘. Kritika přijde, ať už uspějeme, nebo ne,“ dodala Győri. Jako europoslankyni ji poprvé zvolili v roce 2005. Má za sebou úspěšnou kariéru v mezinárodních kruzích, působila jako státní tajemnice i velvyslankyně v Madridu a Římě.