Budoucí německý kancléř Friedrich Merz si uvědomuje, že se obrana kontinentu musí obejít bez Spojených států. Jeho koalice proto chystá změny ústavy, které otevřou cestu rozsáhlému zbrojení.
Nedávný vítěz parlamentních voleb v Německu a lídr konzervativní koalice CDU/CSU Friedrich Merz ještě neusedl do kancléřského křesla a už připravuje přelomové změny. Plánuje rozvolnění striktních pravidel, aby mohla země výrazně navýšit výdaje na obranu.
Merz je podobně jako řada dalších evropských lídrů a lídryň v čele s Emmanuelem Macronem přesvědčen, že Evropa se už nemůže v obraně spoléhat na Spojené státy a musí se o svou obranu postarat čistě z vlastních zdrojů.
„Je jasné, že současné americké administrativě na osudu Evropy moc nezáleží,“ prohlásil německý kancléř před několika dny. „Mojí absolutní prioritou je co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok po kroku dosáhli nezávislosti na USA,“ konstatoval.
Politik, vyjednávající o vzniku vládní koalice se sociálními demokraty z tamní SPD, přitom ještě nedávno odmítal výraznější změny v takzvané dluhové brzdě – striktních pravidlech v německé ústavě, omezujících strukturální deficit na 0,35 procenta HDP. Berlín si tak v praxi nemůže půjčovat třeba na obranu nebo na infrastrukturu.
Čtěte také: Francouzské atomovky, britský návrat. Postaví se Evropa sama za sebe?
Pro konzervativce jde o velký obrat, protože dluhovou brzdu do německé ústavy nechala zapsat jejich kancléřka Angela Merkel v roce 2009, tedy v době finanční a ekonomické krize.
Nynější kancléř se svými koaličními partnery plánuje, že z brzdy vyjmou všechny výdaje na obranu překračující jedno procento HDP. Zároveň chce zvýšit i výdaje na infrastrukturu.
„Dodatečné výdaje na obranu můžeme zvládnout jen v případě, že se ekonomika v krátké době vrátí ke stabilnímu růstu. A to vyžaduje rychlé a udržitelné výdaje do infrastruktury,“ dodal Merz.
Profesor mezinárodní ekonomiky Jens Südekum, který Merze k uvolnění dluhové brzdy vyzýval, označuje kancléřovy kroky za „naprostý game changer“.
Nastupující kancléř upozornil, že CDU/CSU společně s SPD předloží změnu ústavy parlamentu už příští týden. Aby návrh prošel, musí jeho předložitelé zajistit podporu dvou třetin spolkového sněmu. Potřebují tedy zajistit i hlasy Zelených.
Část členstva Zelených ale naznačila, že se proti návrhu postaví, pokud nebude doplněn razantnější reformou dluhové brzdy – přejí si, aby mohlo Německo přijmout kroky ke stimulaci ekonomiky i přechod k „zelené“ energetice.
