Minimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají.
Když lídr polské vládnoucí strany Právo a spravedlivost (PiS) Jarosław Kaczyński bez konzultace s evropskými partnery oznámil, že jeho země zastavuje dovoz potravin z Ukrajiny, způsobil tím pozdvižení nejen u svého východního souseda, ale i v Bruselu. Od nejbližšího ukrajinského spojence se takovýto krok zajisté nečekal. Určitě ne v momentě, kdy je Zelenského státní pokladna právě na vývozu obilí tak závislá.
Za vším hledej volby
Kaczyńského rozhodnutí mělo své důvody. Reagovalo na kritiku ze strany polských farmářů, kteří cenám ukrajinského obilí nemohli konkurovat. Polská vláda dlouhodobě ignorovala hlasy, které volaly po opatření ochraňujícím domácí výrobce a narovnání těchto tržních rozdílů. Pod tlakem se nakonec rozhodla uchýlit ke krajnímu řešení v podobě naprostého zákazu dovozu obilí a dalších potravin ukrajinského původu.
K tomu se krátce nato přidaly i další země střední a východní Evropy – Maďarsko, Slovensko a Bulharsko. Rumunsko se sice k blokádě nepřidalo, ale vyzvalo Brusel, aby více podpořil evropské farmáře.
Jak důležitou roli hraje ukrajinské obilí na světových trzích, bylo skrze rostoucí ceny patrné již od začátku ruské války.
Zákaz přitom velmi kontrastoval se silnou podporou Ukrajiny v regionu, a byl dokonce v přímém rozporu s dohodou o zrušení cel při dovozu zboží ze země, kterou vyjednali evropští lídři v loňském roce. Nemluvě o tom, že levnější ukrajinské obilí mohlo mít i pozitivní efekt na ceny potravin v obchodech.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
