Nedožité padesátiny Roe vs. Wade: Boj o reprodukční svobodu dál hýbe americkými městy

„Držte se od mých kalhot dál.“

„Moje tělo, moje volba.“

Taková a další hesla zaplavila v neděli ulice napříč Spojenými státy. Lidé si na pochodu Woman’s March připomínali rozsudek Roe vs. Wade – k oslavám ale měli daleko. „Jsem tu, protože není spravedlivé, aby nám muži brali práva, která se pojí s našimi těly,“ řekla jedna z účastnic pochodu ve Washingtonu DC.

Zatímco třeba v roce 2017 se z každoročního lednového celonárodního protestu stala demonstrace proti nastupujícímu prezidentu Donaldu Trumpovi, letos si lidé připomínali zejména „nedožité“ padesátiny precedentu Roe vs. Wade. Ten od roku 1973 zajišťoval mimo jiné právo na přerušení těhotenství v prvním trimestru.

Pro mnohé rozsudek představoval součást základních lidských práv a svobodu. V ohrožení byl ale precedent už dlouhé roky – aktivisté i politici z pro-life, tedy z tábora odmítajícího potraty proti reprodukční svobodě bojovali všemi dostupnými prostředky.

Zánik Roe mi zlomil srdce. A ještě víc pak to, že se začíná naplno ukazovat, jaké dopady taková ztráta federální ochrany má.

Teprve s vládou Donalda Trumpa, kdy se republikánskému exprezidentovi podařilo u Nejvyššího soudu vytvořit konzervativní většinu, došlo k jeho zvrácení. O tom, zda ženy budou či nebudou mít právo na interrupci, teď rozhodují nejvyšší orgány jednotlivých států. Ve 24 z nich je umělé přerušení těhotenství zakázané nebo více či méně omezené.

„Interrupce nebyly vždy tématem“

Od kontroverzního rozsudku, o němž Voxpot loni v létě psal, uplynulo více než půl roku a Spojené státy obestřela v prosazování reprodukčních práv bezprecedentní nejistota. To, co včera platilo za jedno z práv daných ústavou, je dnes trestný čin.

Čtěte také: USA po zrušení Roe vs. Wade: Chmurné vyhlídky pro práva žen i jejich zdraví

„V poslední době jsem samozřejmě na padesáté výročí Roe vs. Wade hodně myslela. Zánik Roe mi zlomil srdce. A ještě víc pak to, že se začíná naplno ukazovat, jaké dopady taková ztráta federální ochrany má,“ řekla Voxpotu americká novinářka Becca Andrews. Žije v Nashwillu ve státě Tennessee, kde tamní republikánští zákonodárci interrupce na konci loňského srpna de facto zakázali.

Zvrácení verdiktu nebylo pro Američany vysloveně překvapením – dalo se očekávat. Zajímavé je nicméně v kontextu postoje veřejnosti, která dává najevo, že je z většiny „pro-choice“.

„Mnoho lidí se teď musí více zamýšlet nad tím, jaký politický postoj k celé věci má. Doteď to pro ně nebylo téma. Podzimní volby do Kongresu nicméně ukázaly, že americké voliče skutečně reprodukční práva zajímají,“ podotkla Andrews, jež o zrušení verdiktu napsala publikace No Choice.

Podstoupit interrupci se nyní v některých státech neobejde bez notné dávky invence. Jak ze strany žadatelek, tak i poskytovatelů zákroku.

V „midterms“ byste skutečně jen těžko hledali hlasitější a více polarizující téma, než je právo na interrupci. V listopadu sice možná svým způsobem zachránilo Demokratickou stranu, které hrozily mnohem větší ztráty, než jaké nakonec utrpěla, už teď je nicméně zřejmé, že váhu bude mít i ve volbách prezidentských.

Čtěte také: Volby do Kongresu USA: Kdo má jaké šance, co rozhodne a které osobnosti vyčnívají

Protipotratová hnutí už ostatně hledají svého ideálního republikánského kandidáta, kterého by podpořila. V post-Roe světě už ale nestačí říci, zda je politik proti interrupcím. Chce to víc. „Těšíme se, až exprezident Trump a všichni prezidentští kandidáti v primárkách představí své pro-life vize a kroky v této nové éře verdiktu Dobbs,“ řekla Marjorie Dannenfelser, šéfka organizace Susan B. Anthony Pro-Life America.

22. ledna 1973

Pojďme se ale vrátit o pět dekád zpátky. V 60. letech a na začátku těch 70. volání po legalizaci interrupcí sílila a nespočet žen i přes přísné zákazy v mnoha státech našlo způsob, jak své nechtěné těhotenství ukončit.

Třeba v Chicagu existovala síť zvaná Jane Collective, kterou – v anonymitě – tvořily osoby, jež potřebným pomáhaly se zařízením takového zákroku. Či ho přímo – často bez lékařského vzdělání – poskytovaly.

Interrupce nebyly v řadě případů bezpečné, při některých zákrocích však těhotné z různých koutů společnosti přišly i o život. (Byť zdaleka ne v míře, v jaké počet obětí protizákonných interrupcí v minulých letech uvádělo vedení Planned Parenthood.)

The fall of Roe v. Wade has thrust the U.S. into turbulence that feels all too familiar to those who lived it the first time around. We spoke to women who lived through a time without Roe — and the early years following the 1973 ruling. https://t.co/Emkh4mebUl pic.twitter.com/4xtzzu1Z1J

— The New York Times (@nytimes) June 27, 2022

Po letech protestů, aktivistické činnosti i lobbingu nastal pro mnohé americké ženy důvod k oslavám – v případu Roe vs. Wade rozhodl Nejvyšší soud ve prospěch „Jane Roe“.

V krátkosti: těhotná Jane Roe, pravým jménem Norma McCorvey, podala prostřednictvím svých právních zástupkyň v roce 1970 žalobu, kterou rozporovala texaský zákon zakazující interrupci kromě případů, kdy jde o záchranu života matky.

Čerstvě vystudované právničky Linda Coffee a Sarah Weddington argumentovaly tím, že je legislativa „krutá“ a „neadekvátní“. Zejména pro chudé ženy, které si nemohou dovolit vycestovat za přerušením těhotenství do jiného amerického státu.

[infobox id=”2″]

U texaského federálního soudu Jane Roe částečně uspěla – soudci uznali, že je zákon formulován „příliš vágně“ a že porušuje právo na soukromí, které je zakotveno v devátém dodatku americké ústavy. Státní zástupce Henry Wade se proti jejich rozhodnutí odvolal k Nejvyššímu soudu. A stejně učinil i právní tým Jane Roe, neboť federální soudci mimo jiné odmítli žádost o soudní zákaz prosazování texaského zákona.

Nejvyšší soud se začal případu více věnovat na konci roku 1971. Interrupce byly tehdy zakázané ve 29 z 50 amerických států a u Nejvyššího soudu měli většinu soudci jmenovaní republikány. Jak nakonec soud rozhodl?

„Žena má absolutní právo se v prvních třech měsících těhotenství rozhodnout, zda chce odnosit své dítě,“ stálo 22. ledna 1973 v rozsudku. Dále Nejvyšší soud uvedl, že interrupce nemůže být ani po prvním trimestru zakázána, dokud není plod schopen přežít sám mimo dělohu.

This was the New York Times front page on the day in 1973 that the Supreme Court decided Roe v. Wade in a 7-2 vote. pic.twitter.com/EZMsBqhCtq

— The New York Times (@nytimes) June 25, 2022

Rozsudek byl bez přehánění přelomový. O jeho zrušení dlouhodobě usilovali zákonodárci i konzervativní a náboženské skupiny, po celé dekády byli ale neúspěšní. Až do června loňského roku, kdy Nejvyšší soud došel k tomu, že „americká ústava právo na potrat nezaručuje“.

Soud tak rozhodl v případu Dobbs vs. Jackson Women’s Health Organization z roku 2018. Týkal se ústavnosti mississippského zákona zakazujícího interrupce po patnáctém týdnu. Svým verdiktem, který podpořilo šest soudců z devíti, tak Nejvyšší soud zneplatnil závazné stanovisko vyplývající z Roe vs. Wade i navazujícího verdiktu Planned Parenthood vs. Casey z roku 1992.

Nejvíce zasažené jsou černé ženy

Podstoupit interrupci se nyní v některých státech neobejde bez notné dávky invence. Jak ze strany žadatelek, tak i poskytovatelů zákroku. Své působiště například rozšiřuje organizace Just the Pill s „pojízdnou klinikou“ s názvem Abortion Delivered. Ta pacientky přijímá v obytném voze přestavěném pro zdravotnické účely.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Just The Pill (@justthepill)

Dosáhnout na interrupci je ale v USA především otázkou peněz. Finance byly důležitou proměnnou ještě před zrušením Roe vs. Wade, ne každý si zákrok mohl dovolit. Teď se situace ještě zkomplikovala.

Pochází-li těhotná ze států, v nichž je interrupce zakázaná, čekají ji nemalé výdaje. Za dopravu, ubytování a další nezbytnosti. Náklady na cestu za přerušením těhotenství tak mohou vyšplhat do tisíců dolarů.

[infobox id=”3″]

Zhruba polovina žen, které zákrok podstoupily, se pohybuje pod hranicí chudoby. Americký zdravotnický program Medicaid, který pomáhá lidem s nízkým příjmem a jednotlivé státy jej financují ze svých rozpočtů, navíc výdaje spojené s interrupcí ve většině případů (z logiky věci) nepokrývá.

Proměnných je ale více – třeba etnická příslušnost a barva pleti. Hned po zrušení Roe vs. Wade se objevily zprávy, jež varovaly před tím, že takový krok z velké části dopadne zejména na černé ženy a zástupkyně etnických menšin. „Jde o diskriminaci. Bělošky z vyšší střední třídy na interrupci vždycky nakonec dosáhnou. V mezích zákona i mimo ně,“ připustila novinářka Becca Andrews.

Afroameričanky žijí z větší části na americkém Jihu, tedy ve státech, které k interrupcím přistupují zpravidla nejpřísněji. Aby se kruh uzavřel, černošky zastávají převážně hůře placenou práci než bílé Američanky. Pokud nemají finance na interrupci, na péči o dítě už vůbec.

Starosta New Yorku minulý týden oznámil, že veřejné městské kliniky budou poskytovat potratové pilulky zdarma. Jako první ve Spojených státech.

„Právo na interrupci je právem ekonomickým. Rozhodnutí (Nejvyššího soudu) představuje pro žadatelky o interrupci ztrátu ekonomického zabezpečení, nezávislosti a mobility,“ uvedla Heidi Shierholz z Economic Policy Institute s tím, že se nejvíce dotkne právě nebělošských žen.

Potratové pilulky? Zatím legální

Zatímco pro-choice tábor oslavoval před 50 lety, 24. června 2022 se šampaňské bouchalo na protipotratové straně. „Tento den patří mnoha lidem, kteří dlouho a tvrdě pracovali na tom, aby k tomu (zrušení rozsudku) mohlo dojít. A exprezidentu Trumpovi patří naše díky za dodržení slibu, nečekal jsem, že ho naplní,“ napsal na Twitter Matthew L. Anderson, profesor náboženství na texaské Baylor University.

[infobox id=”4″]

Pro odpůrce interrupcí nicméně zvrácení Roe vs. Wade představuje jen jeden krok vpřed. I oni vyrazili do ulic – ve Washingtonu DC se už v pátek konal tradiční Pochod za život. Konečný cíl je jasný: zformovat názor americké veřejnosti na interrupce bez ohledu na to, zda je legální, či ne. A například organizace Students for Life (SFL), sdružující mladé protipotratové aktivisty, si do budoucna vytyčila další metu: zákaz takzvané potratové pilulky, tedy farmakologické interrupce.

Tato varianta je ve Spojených státech legální a dostupná. Americká pošta ji může z rozhodnutí ministerstva spravedlnosti i nadále rozesílat poštou – pro některé ženy představuje jedinou šanci na svobodné rozhodnutí o své graviditě. Koneckonců, více než za polovinou případů umělého přerušení těhotenství v USA byla v roce 2020 právě farmaceutika. SFL se však chce zasadit o zastavení prodeje takových medikamentů, které označuje jako „pilulky ukončující život“.

An absolutely massive crowd here in Washington for the first post-Roe March for Life. Absolutely puts the Women’s March to shame. pic.twitter.com/cO58NvEG0y

— Douglas Blair (@DouglasKBlair) January 20, 2023

Ačkoliv je potratová pilulka v nynější době zákazů vítanou možností, není pro všechny. Je možné ji použít jen do 11. týdne těhotenství a ne pro každou ženu jde o komfortní řešení. Indukovaným potratem si navíc některé musejí projít samy bez lékařského dozoru. A to při mnoha možných komplikacích a strachu z návštěvy zdravotnického zařízení ve státech, kde jsou interrupce zakázány, není příjemná představa.

Upevnit reprodukční svobodu

I přes snahy protipotratových hnutí a organizací se zdá, že potratové pilulky budou i v příštích pár letech dostupné. Jejich další budoucnost tak nejspíš určí výsledek příštích prezidentských voleb – demokrat Joe Biden stojí na straně reprodukční svobody.

Ačkoliv snaha některých států omezit právo na interrupci na minimum neustává, v jiných částech USA naopak bojují za to, aby bylo právo na umělé přerušení těhotenství ukotveno v tamních zákonech. A to co nejpevněji.

Čtěte také: V jakých zemích jsou interrupce zcela zakázané a co takové státy spojuje?

Jedním z takových případů je například Kalifornie. Tamní voliči v referendu, jež bylo součástí listopadových voleb, odhlasovali zasazení práva na interrupci do kalifornské ústavy. Pro bylo 66,8 % hlasujících, proti 33,1 %.

V kalifornské ústavě tedy přibyde ujištění, že „stát nesmí popírat reprodukční svobodu jednotlivce v těch nejintimnějších rozhodnutích ani do ní nikterak zasahovat, což zahrnuje základní právo na interrupci a základní právo vybrat si nebo odmítnout antikoncepci“.

I další státy upevňují svůj dosavadní pro-choice postoj. Stejný krok jako Kalifornie, tedy zakotvení práva na interrupci v ústavě státu, udělaly například Michigan a Vermont. Starosta New Yorku minulý týden oznámil, že veřejné městské kliniky budou poskytovat potratové pilulky zdarma. A to jako první ve Spojených státech.

„Že se Nejvyšší soud uchýlil ke zrušení práva zaručeného federální ústavou, je velmi vážná věc. Z toho se jen tak nevzpamatujeme,“ shrnula novinářka Becca Andrews pro Voxpot. Jedním dechem ale dodala: „Roe však nebyl dokonalý rozsudek. Můžeme tedy přemýšlet a mluvit o tom, jaký silnější, pevnější verdikt by jej mohl v následujících letech nahradit.“