Nové „ministerstvo na rušení ministerstev“, které Donald Trump vymyslel pro podnikatele Elona Muska a Viveka Ramaswamyho, přitáhlo hodně mediální pozornosti. Mimovládní poradní orgán toho ale sám bez výkonných pravomocí moc nezvládne. Otevřít brány radikálním proměnám americké federální vlády může v Bílem domě někdo úplně jiný.
Russell Vought je mírně působící, vousatý, obrýlený pán s řídnoucími vlasy a jakž takž padnoucím oblekem.
Je přesně typem člověka, u kterého byste čekali, že strávil velkou část života střídavě v americké státní správě a washingtonských thinktankcích. A že vám na potkání povypráví o svých propracovaných plánech, jak zlepšit práci toho či onoho úřadu.
V těchto domněnkách byste se u Voughta pletli jen částečně.
Není tedy čeho se obávat, když ho chce Trump jmenovat sým šéfem nepříliš viditelné rozpočtové kanceláře Bílého domu? Navíc, když v tomto úřadě Vought působil už během Trumpova prvního volebního období?
To už byste se pletli více. Vought by americké úřady totiž nejraději nevylepšoval, ale rovnou ve velkém rušil. A patří k nejradikálnějíšm nominantům, které si do Bílého domu Trump chce přitáhnout.
Sám se označuje za radikálního vyznavače ústavy. „Konzervativní thinktanky až na výjimky nejsou konzervativní – jsou to nástroje levice,“ prohlásil Vought v nedávném rozhovoru.
Právě ve sféře thinktanků strávil uplynulé čtyři roky. Je také jednou z klíčových postav okolo kontroverzního Projektu 2025. Od souboru konzervativních návrhů a reforem se pro přílišnou radikalitu Donald Trump raději distancoval.
„O Projektu 2025 nevím vůbec nic. Vůbec netuším, kdo za ním stojí. S některými věcmi, co říkají, nesouhlasím. A některé další jsou zcela směšné a otřesné. Přeju jim mnoho štěstí ve všem, co dělají, ale nemám s nimi nic společného,“ psal před volbami na svou sociální síť Truth Social.
Přímo Voughta ale ještě v úřadě Trump silně chválil.
Kdo je tedy skutečně Russell Vought, jaké má názory a plány? Podobně jako u mnoha dalších Trumpových nominantů nemusíte komplikovaně luštit z lehkých náznaků. Stačí poslouchat, co říká sám o sobě.
Starozákonní politika
„Jsme křesťané, kteří jsou zároveň nacionalisté. Jsme lidé, kteří věří, že máme křesťanský národ. Chci říct, že křesťanský nacionalismus je nejvěrnějším popisem toho, v co věřím,“ pronesl Vought letos v podcastu konzervativního influencera Charlieho Kirka.
„První prioritou naší organizace je obnovit v zemi představu, konsensus, že nejsme sekulární zemí. Jsme stále křesťanský národ jako v době založení, a to je pohled, který by měl sdílet každý – i když mají svobodu jiného vyznání,“ tvrdil loni Vought kongresmanovi Timu Burchettovi.
Není to žádná novinka. Kvůli těmto svým názorům Vought narážel už během prvního Trumpova volebního období například během slyšení v Senátu.
Židovský senátor Bernie Sanders mu vytýkal článek, ve kterém Vought hlásal že „muslimové nemají pouze závadnou teologii – vyloženě neznají Boha, protože odmítli Ježíše Krista, jeho Syna, a jsou zatraceni“.
Nejde ale o žádné abstraktní náboženské disputace. Vought ze svého přesvědčení vyvozuje velmi konkrétní politické návrhy. I svůj odpor vůči imigraci zakotvuje v Bibli.
Sebemenší náznak nezávislosti je třeba vypudit.
Spojené státy by se dle něj měly inspirovat starozákonními Izraelity, kteří akceptovali jen ty přistěhovalce, kteří „přijali izraelského Boha, zákony a chápání dějin“.
V praktické rovině je Vought přesvědčen, že jemu, potažmo Trumpovi, stojí v cestě přebujelý ekosystém amerických federálních úřadů. Ty je potřeba seškrtat, úředníky masově propustit a ze zbylých pahýlů vypudit sebemenší náznak nezávislosti.
„Osmdesát procent svého času trávím prací na plánech, jak dosáhnout převzetí kontroly nad těmito byrokratickými strukturami,“ řekl Vought letos britským novinářům, kteří se před ním vydávali za konzervativní aktivisty.
Opět v tomto navazuje na své předchozí angažmá v Trumpově první administrativě. V té byl architektem plánu nazvaného Schedule F, prosazeného dekretem.
Plán v kostce zbavuje federální úředníky ochrany před propuštením z politických důvodů a umetl by cestu k radikální restrukturalizaci ministerstev a agentur.
Všechnu moc Trumpovi
Trump dekret podepsal teprve na sklonku své vlády a Joe Biden ho po převzetí moci opět zrušil. Očekává se, že jeho znovuzavedení bude jedním z prvních kroků nastupujícího staronového šéfa Bílého domu.
„Prezident musí postupovat co nejrychleji a co nejagresivněji z radikálně ústavní perspektivy, aby byl schopen byrokracii v jejich mocenských centrech rozložit,“ řekl Vought moderátorovi Tuckeru Carlsonovi v nedávném rozhovoru.
„Prvním bodem agendy je jít po celém pojmu nezávislosti. Neexistují žádné nezávislé agentury,“ dodal.
Vedle propouštění personálu je Vought velkým fanouškem teorie, podle které může americký prezident zadržovat finance, schválené Kongresem různým úřadům. To je praxe, kterou američtí zákonodárci explicitně zakázali ve světle kauzy Watergate v roce 1974.
Podle Voughta to byla fatální chyba. „Domnívám se, že ztráta pravomoci zadržovat finanční prostředky, kterou prezidenti dvě stě let využívali, byla prvotním hříchem, který odstranil možnost kontroly výdajů výkonnou mocí. A my to budeme muset napravit,“ prohlásil v rozhovoru pro Fox Business.
Návrat této praxe by v praxi znamenal, že nehledě na vůli Kongresu by mohl Trump přiškrtit finance jakékoliv instituci, která by se mu něčím znelíbila. A nemuselo by jít nutně o velká ministerstva a agentury.
Americké učitelstvo se obává, že prezident plánuje zadržet finance pro školy, jejichž výuka se mu nelíbí z ideologických důvodů.
Čtěte také: Trump, nebo smrt. Claremont Institute je líhní mladých protrumpovských kádrů
Hlavním pojítkem různých vláken Voughtova uvažování je centralizace moci v rukou prezidenta. Projevuje se ve všech sférách: dlouhodobě například propaguje myšlenku, že by prezident měl mít možnost potlačit protesty pomocí armády.
I to je důvod, proč se Trump v průběhu kampaně od s Voughtem spojeného Projektu 2025 distancoval. Vought se tím nikdy nenechal znepokojit.
„Vnímám to jen jako velmi, velmi vědomé distancování se od značky. Je zajímavé, že se vlastně ani nevymezuje proti jakýmkoliv konkrétním návrhům,“ zmínil Vought. Trumpovo strategické odmítání Projektu 2025 označuje za „školáckou politiku“.
Nominace Voughta na klíčový post v Bílém domě dává za pravdu jak jemu samotnému, tak všem liberálním kritikům, kteří Trumpovi jeho vymezování nevěřili. Teď se ukáže, jestli se za Voughtovou radikální vizí sjednotí dostatečná část republikánské strany a Trumpovy voličské koalice.
Faktem je, že z průzkumů veřejného mínění vycházel Projekt 2025 narozdíl od Trumpa velmi bídně. V září s ním v jednom průzkumu stanice NBC vyjádřilo souhlas jen čtyři procenta dotázaných, zatímco padesát sedm procent o Projektu smýšlelo negativně.
Nechají si Američané zavádění jeho částí líbit?
