Nejen Fauda. Filmy a seriály, které vám pomohou pochopit konflikt na Blízkém východě

Údolí slz (HBO) 

Příběh první řady seriálu Údolí slz se odehrává během prvních dnů Jomkipurské války v roce 1973. Nejdražší seriál izraelské historie sleduje osud osmi mužů a jedné ženy ve třech příběhových liniích, které se postupně proplétají. Seriál se nesnaží vykreslit Izrael jako nezdolnou mocnost, ale naopak ukazuje, jak náhle a nečekaně přišel útok spojených arabských sil a jaké zoufalství a zmatek nastaly mezi vojáky na Golanských výšinách. 

Všemi deseti díly prostupuje frustrace postav nad situací, kdy museli čelit až osminásobné převaze bez naděje na včasný příchod posil. Tvůrci během natáčení použili autentickou techniku a navštívili místa, kde konflikt před 50 lety zuřil. Izraelská státní vysílací společnost, která Údolí slz v roce 2020 uvedla, dodnes neobjasnila budoucnost seriálu, informace o natáčení druhé série tak zatím nejsou nedostupné.

Agent (Netflix) 

Je začátek 60. let a Sýrie z výhodné pozice Golanských výšin častěji a častěji bombarduje stále velmi mladý stát Izrael. V kibucech u Galilejského jezera umírají pod dopady raket farmáři a podle pohybů u hranic se zdá, že Syřané plánují něco mnohem většího. Vláda židovského státu ale nemá ze Sýrie žádné informace a dostává se pod tlak, že nedokáže ochránit své občany. Potřebuje proto do země nasadit agenta, který je od politických i vojenských špiček dokáže obstarat. Tím se stává ambiciózní egyptský Žid Eli Cohen, kterého ztvárnil herec Sacha Baron Cohen.

Pro Eliho Cohena je úkol zároveň možností vyrovnat se s pocitem, že je v Izraeli pro svůj egyptský původ občanem druhé kategorie. Nejzajímavější je na seriálu možnost naladit se v menší míře na dobový Tel Aviv, ale hlavně na Damašek začátku 60. let, v době opakujících se převratů a velkých politických vizí. Z dnešního pohledu po syrské občanské válce je bezstarostná, sekulární a západními trendy silně ovlivněná syrská metropole místem z jiného světa.

Režisér Gideon Raff, což je mimo jiné autor seriálu Homeland, ukazuje na více úrovních tragický příběh jednoho z nejslavnějších agentů Mosadu a jeho doby. A to tak, že je skoro nemožné odlepit se od obrazovky, dokud celý seriál neskončí.

Farha (Netflix) 

„Nakba“, arabské slovo pro katastrofu, označuje vyhnání a útěk Palestinců z území dnešního Izraele během války v roce 1948. Snímek Farha ukazuje tuto velkou dějinnou událost na příběhu palestinské dospívající dívky. Mladá Farha, ztvárněná herečkou Karam Taher, vyrůstá v malé vesnici a jejím největším přáním je odjet do města. Tam by totiž mohla začít chodit do školy. Později by se stala učitelkou a pak by ve vesnici učila další dívky.

Když se jí o svých ambicích konečně podaří přesvědčit i svého otce, zdá se, že její sen by se konečně mohl stát skutečností. Jejich vesnice se však ocitne pod útokem izraelské armády a hlavní prioritou se tak stává pouhé přežití. Hlavní hrdinka se zamkne ve spíži a skrz škvíru ve dveřích vidí brutality páchané ve vesnici. Snímek pracuje s emočně vypjatými a dramatickými scénami, v nichž mluvené slovo ustupuje do pozadí. Film režírovaný Darin J. Sallam, jordánskou tvůrkyní s palestinskými kořeny, ukazuje nejen rozdrcení snu jedné dívky, ale i okolnosti vzniku státu Izrael z palestinského pohledu.

Mnichov (SkyShowtime)

Je správné potírat jedno zlo druhým? Tuto otázku si klade režisér Steven Spielberg v dramatu Mnichov. Film začíná vraždou 11 izraelských sportovců, k níž došlo během olympijských her v Mnichově roce 1972. Izraelská vláda v čele s Goldou Meir se v reakci obrátí na zpravodajskou službu Mosad. Jejím úkolem je najít a zlikvidovat skupinu Palestinců z organizace Černé září, kteří jsou za smrt sportovců zodpovědní.

Film Mnichov sleduje pětici agentů Mosadu, kteří na této velmi utajené misi pracují. Spielberg se přitom skutečnými událostmi pouze inspiruje. Víc se zamýšlí nad tím, co agenti během odvetné akce prožívali. Zpočátku jde jejich mise jako dobře namazaný stroj. S každým odškrtnutým jménem ze seznamu ovšem vzrůstá mezi pěticí napětí. „Jsme Židi, ti neoplácejí nepřátelům zlo zlem,“ tvrdí specialista na výbušniny Robert a velitel skupiny Avner mu odpovídá: „Už si nemůžeme dovolit být tak slušní.“ I on ale postupně ztrácí víru ve význam akce a nakonec se s následky vlastních činů nedokáže zcela vypořádat.

Dívka z Osla (Netflix)

Když Piu, dceru bývalé norské diplomatky, unesou bojovníci Islámského státu, její matka je odhodlaná udělat vše pro to, aby ji s pomocí svých starých přátel dostala zpět. Příběh desetidílné izraelsko-norské série Dívka z Osla je rámován snahou získat rukojmí ze spárů bojovníků Islámského státu.

Když Piu, dceru bývalé norské diplomatky, unesou bojovníci ISIS, její matka je odhodlaná udělat vše pro to, aby ji s pomocí svých starých přátel dostala zpět.

Děj má hned několik linek a tvůrci, tedy Kyrre Holm Johannessen a Ronit Weiss-Berkowitz, pracovali na tom, aby spolu byly hlavní i vedlejší postavy provázané. Seriál hned v úvodních titulcích odkazuje k dohodě z Osla, kterou v roce 1993 uzavřely Organizace pro osvobození Palestiny a Izrael. A právě na „dohodách“ stojí celý příběh.

Děj je plný vyjednávání, ústupků, vydírání a boje za svobodu. Tvůrci se v deseti dílech dotýkají několika problémů – od únosu tří mladých lidí přes izraelsko-palestinský konflikt a ostřelování Gazy až po rozdílné vnímání situace na Blízkém východě ze strany Evropy a lidí, kteří tam skutečně žijí.

Fauda (Netflix) 

Za seriálem Fauda stojí izraelská dvojice Avi Issacharoff, bývalý novinář, a Lior Raz, který dříve sloužil u izraelské armády v protiteroristické jednotce a v seriálu hraje hlavní roli Dorona. Příběh se odehrává na pozadí izraelsko-palestinského konfliktu. První dvě série se odehrávaly v Izraeli a na Západním břehu Jordánu, třetí v Pásmu Gazy.

Zatím poslední série se přesunula do zahraničí – Libanonu, Sýrie a Belgie. Hrdinové příběhu, kteří jsou členové tajného izraelského protiteroristického komanda, jsou vykreslení se všemi svými chybami a nedokonalostmi. Naopak padouši, teroristé z hnutí Hamás, jsou vyobrazení jako lidé mající rodiny i vlastní cíle a motivace, které je ženou a formují. 

Tvůrci se snaží popsat daný konflikt jako spletitý a barvitý problém, u kterého neexistuje jasná hranice mezi dobrem a zlem. Opakovaně ale naráží na kritiku, že zobrazuje konflikt pouze z izraelské perspektivy a dostatečně se nevěnuje palestinskému pohledu. Podle ní využívá stereotypy o Palestincích a dostatečně nepokrývá otázku izraelské okupace. 

Fauda znamená chaos. Označení se mimo jiné vžilo mezi izraelskými speciálními jednotkami jako heslo pro ústup nebo záchranu. 

Seriál čerpá primárně ze zkušeností svých autorů. Avi Issacharoff jako novinář pokrýval druhou intifádu. Lior Raz sloužil u protiteroristické jednotky – když mu bylo 19 let, terorista v Jeruzalémě zabil jeho přítelkyni, jež sloužila u vojenské policie. Raz se po zkušenostech z armády a po smrti své přítelkyně uzavřel do sebe. Tvorba seriálu se pak pro něj stala terapií.

„Byl jsem u speciálních jednotek. Myslel jsem si, že budu takový James Bond. Ale realita byla dost odlišná od bondovek,“ řekl Raz v jednom z rozhovorů. On i mnoho dalších lidí spojených se seriálem je mezi rezervisty povolanými do služby po říjnovém útoku Hamásu na Izrael a začátku války mezi židovským státem a teroristickým hnutím. Jeden z nich už dokonce zahynul, byl jím člen produkčního týmu Matan Meir.

Overnight shoots are the very best. pic.twitter.com/ksxg0cq4v2

— Fauda Official (@FaudaOfficial) February 14, 2023

Oslo (HBO) 

Politické drama Oslo z roku 2021 diváky zavádí do počátku 90. let a právě probíhajících krvavých bojů první intifády. Na území Pásma Gazy a Západního břehu probíhají nepokoje, které se izraelská armáda snaží potlačit politikou „síly, moci a bití“ tehdejšího ministra obrany Jicchaka Rabina.

Teenageři mají v očích strach a je jasné, že jeden musí toho druhého zabít.

Uprostřed přestřelky se jednoho dne ocitne i Mona Juul, diplomatka norského ministerstva zahraničí, když její tým pod označením Organizace spojených národů omylem odbočí do špatné uličky. Juul je svědkem boje, kdy proti sobě stojí dva mladí kluci. Teenageři mají v očích strach a je jasné, že jeden musí toho druhého zabít. Izraelský voják má v ruce střelnou zbraň, palestinský bojovník kámen. Oba vědí, jak to dopadne, oba by v tu chvíli nejraději byli úplně někde jinde. Někde, kde by mohli prožívat jiná dilemata, se kterými bojují ostatní dospívající, a ne stát uprostřed jednoho z nejdelších konfliktů.

Toto svědectví je podle filmu impulsem Mony Juul pro zorganizování tajných jednání mezi oběma stranami, která Juul se svým manželem Terje Rødem-Larsenem z velké části zprostředkovali. Jejich výsledkem se stala mírová dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny z Osla.

Českého diváka určitě zaujme, že film se ve skutečnosti vůbec v Oslu netočil. Na obrazovce totiž objevíte Česko a uvidíte třeba zámek Kačinu, klášter v Doksanech, zámek Dobříš, Kongresové centrum v Praze nebo dvůr v pražské Dlouhé ulici. Překvapivé jsou i pro Čechy známé herecké tváře představující menší role ve filmu jako Karel Dobrý nebo Jana Plodková.

Film není žádným akčňákem plným střílení a válčení. Ukazuje zákulisní jednání, mezilidské vztahy, odvahu a odhodlanost pár lidí ukončit krvavý konflikt, ale především důležitost komunikace v mezinárodních vztazích vedoucí až k mírové dohodě. Protože „pokud si nesedneme proti našim nepřátelům, nevyslechneme je a neuvidíme je jako lidské bytosti, co se z nás stane“?

Valčík s Bašírem (Apple TV) 

Režisér a současně hlavní postava izraelského animovaného filmu Ari Folman se po letech setkává s přítelem Boazem, se kterým společně sloužili v armádě. Ten se mu svěří, že ho neustále trápí noční můra z libanonské války v roce 1982. V ní na něj znovu a znovu čeká 26 psů, kteří běží ulicemi města, ničí vše, co jim stojí v cestě a chtějí ho zabít. Stejný počet jich Boaz zabil, když ještě sloužil v izraelské armádě, aby jejich štěkot neprobudil obyvatele jedné vesnice v Libanonu a neprozradil je. 

Ari si ale téměř nic nepamatuje – z této doby má jen jednu vzpomínku či spíše vizi, jak se společně s dalšími vojáky nazí koupou v moři u Bejrútu, a pak z něj vystupují se samopaly v rukách. Na radu svého kamaráda-terapeuta se pak Ari vydává na cestu, která má osvětlit jak jeho vlastní minulost, tak konflikt v Libanonu. Postupně se setkává s dalšími přáteli, kteří stejně jako on sloužili v armádě, a pozvolna odkrývá obrazy masakru v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla. Na povrch se dostávají otázky prožitého traumatu, ukrytého kdesi hluboko v paměti, otázky viny a tíhy svědomí. 

V animovaném filmu, který získal řadu ocenění, režisér kombinuje rozhovory s lidmi, jenž hovoří o dění v Libanonu, se vzpomínkami přímých účastníků. Animace je živá a velmi emotivní, dodává filmu umělecký nádech a neustále vtahuje diváky do děje. Název filmu odkazuje na Bašíra Džamaíla, libanonského politika a vojenského velitele, který byl zavražděn krátce po svém nástupu do prezidentské funkce.