Nevládní organizace World Central Kitchen rozdává jídlo obětem přírodních katastrof nebo konfliktů v Pásmu Gazy a na Ukrajině. Kdo je její zakladatel José Andrés?
Kdykoliv se slavný, michelinskými hvězdičkami ověnčený kuchař José Andrés podívá do zpráv ve svém telefonu, vyskočí na něj nekonečně dlouhý seznam humanitárních krizí z celého světa. Postupně pak prochází všechny vzkazy od svých spolupracovníků z různých míst, kde působí jeho humanitární organizace World Central Kitchen.
Jak už její název napovídá, jejím cílem je jednoduše nakrmit hladovějící: ať už během pandemie v USA, ve válkou zmítané Ukrajině, během povodní či požárů ve Španělsku nebo na Haiti.
Každý stát, kde organizace působí, si vyžaduje Andrésovu zvláštní pozornost, a v každém z nich má svůj vlastní tým – často složený z místních, kteří se snáze domluví a lépe zorientují v daných podmínkách.
Americký časopis Time hned dvakrát zapsal čtyřiapadesátiletého rodáka ze španělské Asturie do svého seznamu 100 nejvlivnějších lidí světa. Je uznávaným kuchařem, který provozuje zhruba 40 luxusních restaurací. Ale zároveň je migrantem, který odešel ze Španělska vyzkoušet své štěstí v USA, a především je zakladatelem zmíněné humanitární organizace.
Miluje paellu, ale nepojede Ukrajinu a nebude ji dávat Ukrajincům. Musíte vědět, jaké jídlo lidem pomůže cítit se lépe.
Nedávno izraelská armáda zabila sedm humanitárních pracovníků z jeho World Central Kitchen v Pásmu Gazy. O tomto případu se rozepsal David Scharf v článku pro Voxpot.
Čtěte také: Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média
„Izraelská armáda musí přestat s omezováním humanitární pomoci, zabíjením civilistů a humanitárních pracovníků a musí přestat používat potraviny jako zbraň. Už žádné ztracené nevinné životy,“ nechal se slyšet Andrés.
Jeho organizace pak kvůli obavám dočasně zmrazila svou pomoc hladovějícím obyvatelům Pásma Gazy. Nedávno se rozhodla, že navzdory riziku a obavám o bezpečnost se přeci jen do tohoto malého pruhu území opět vrátí. Každý den rozdává Palestincům stovky tisíc jídel a nyní hledá cesty, jak do Gazy dopravit ještě více pomoci.
Z Asturie přes Katalánsko do USA
Andrés pochází z deštivé Asturie, kterou omývají vody Biskajského zálivu. Když mu bylo pět let, rodina se přestěhovala do kosmopolitní Barcelony. „Když jsem byl malý, nebyli jsme příliš bohatí. Moje rodiče museli uživit čtyři kluky, takže to často bylo o čerstvém a snadno uvařeném jídle,“ svěřil se nedávno.
Jako kuchař později pracoval nejen v Barceloně, ale také na katalánském pobřeží Costa Brava. Tam potkal svého mentora, slavného kuchařského inovátora Ferrana Adrià, který mu pomohl dál rozvíjet kulinářské umění ve slavné modernistické restauraci El Bulli. Ta dříve patřila mezi vůbec mezi nejlepší na světě a proslula molekulární kuchyní.
Andrés později řekl, že poté, co skončili večer s prací, se ještě s Adrià scházeli v kuchyni, kde společně zkoušeli nové recepty a nechávali svou fantazii volně plynout. Jednou prý dokonce osmažili želé. „José má mimořádný talent,“ řekl o něm Adrià.
Andrés se v roce 1991 přesunul do Spojených států – nejprve do Kalifornie, odkud pak do Washingtonu. Brzy si otevřel několik vlastních restaurací. První byla Jaleo inspirovaná španělskou kuchyní.
Svým inovativním a kreativním přístupem si rychle vydobyl uznání a kladné recenze. Následovaly další podniky, které dnes už patří mezi ikonické. Konkrétně jsou to například The Bazaar nebo Zaytinya.
Další z jeho restaurací nabízí třeba mexickou, středomořskou nebo peruánskou kuchyni. Podle slavného kuchaře ale nejde jen o jídlo. „Vždy říkám, že neotvírám jen restaurace, ale vyprávím příběhy,“ řekl k tomu Andrés, který postupně získal několik michelinských hvězdiček.
Například zprovoznění mexické restaurace předcházela velká příprava. „Cestovali jsme po Mexiku a scházeli se s experty, šéfkuchaři a farmáři. Pak jsme se vrátili, abychom sestavili menu, které odráží vše, co jsme se naučili,“ doplnil k tomu.
První cesta na Haiti
Ve Washingtonu se Andrés seznámil s Robertem Eggerem, zakladatelem organizace DC Central Kitchen, jež pomáhá lidem v nouzi v hlavním městě USA.
Když v roce 2010 zasáhlo Haiti ničivé zemětřesení, slavný šéfkuchař – tehdy už i s americkým občanstvím – se rozhodl, že po vzoru Eggera pomůže tamním obyvatelům. Na Haiti, kde podle odhadů zemřelo 220 tisíc lidí a dalších 300 tisíc jich bylo zraněno, se tedy vydal osobně.
Na stránkách jeho organizace píše, že mu nejde jen o jídlo, ale také o to vyslechnout obyvatele stižené válkou či jinou katastrofou a vzájemně se něco naučit.
A na to Andrés přišel právě na Haiti. „Uvařil jsem jim černé fazole a oni se na mě divně dívali,“ vypověděl později. Slavný kuchař nechápal, co se děje. Od tamních obyvatel se ale naučil, jak se na Haiti černé fazole jí: jako kaše, ke které se jako příloha přidává rýže. „Kdybych jim naslouchal, ještě než jsem začal vařit, tak bych pochopil, co opravdu chtějí,“ řekl k tomu.
Na tom základě organizace stojí dodnes. Andrés, který je známý svým odporem k papírování a zbytečné byrokracii, je přesvědčen, že humanitární pomoc musí být postavena na spolupráci s místními komunitami.
„José by řekl, že on sice miluje paellu, ale nepojede Ukrajinu a nebude ji dávat Ukrajincům. Musíte vědět, jaké jídlo lidem pomůže cítit se lépe,“ vysvětlila tento přístup Karla Hoyos, šéfkuchařka a dobrovolnice ve World Central Kitchen.
Pomoc míří i na Ukrajinu
Od chvíle, kdy se Andrés od Haiťanů naučil dělat fazolovou kaši, se jeho organizace výrazně rozrostla. Za začátku se vedle pomoci na Haiti věnovala také potravinovým programům delšího trvání v různých částech světa nebo reagovala na akutní potřebu.
„Rozhodnutí znovu obnovit aktivity v Gaze bylo nejtěžší a současně nejsnadnější, jaké by člověk mohl udělat.“
Například v roce 2017 pomáhala nakrmit obyvatele Portorika po hurikánu María. Tehdy se slavnému kuchaři z Asturie podařilo dát dohromady na 20 tisíc dobrovolníků, flotilu náklaďáků s potravinami a rozdat na 3,7 milionu jídel.
Čtěte také: Když je i zvířecí krmivo vzácnost. Proč je Gaza na cestě k hladomoru?
Pomáhal také třeba lidem, které v roce 2017 zasáhl hurikán Harvey v Texasu, nebo o rok později na Havaji, kde vybuchla sopka. Během pandemie koronaviru pak Andrés přeměnil svých osm restaurací v New Yorku a Washingtonu na jídelny pro potřebné.
Až do roku 2022 ale Andrés a jeho World Central Kitchen nikdy nepůsobili ve válce. Změnila to až ruská invaze na Ukrajinu, kam se sám dostal jen 48 hodin po jejím začátku. Tehdy kvůli tomu zrušil plánovanou akci v Miami.
Když dorazil na ukrajinské hranice, potkal řadu lidí, kteří se snažili vrátit do země, aby mohli bojovat. Do dvou týdnů začala jeho organizace působit téměř na všech hraničních přechodech mezi Polskem a Ukrajinou, aby těmto lidem poskytla jídlo a potřebné potraviny.
Válka byla pro něj zatím nevídaná situace, se kterou neměl zkušenosti. Opřel se ale o stejné věci jako dříve: nevyužité dodávkové řetězce potravin, pomoc místních kuchařů a nevyužitou kapacitu tamních kuchyní.
Zpátky v Gaze
World Central Kitchen také nedávno obnovila dodávky a distribuci potravin do Pásma Gazy. Andrés se nechal slyšet, že návrat poté, co izraelská armáda zabila sedm členů jeho organizace, nebyl nijak snadný. Podle jeho slov ale nemohla jen tak nečinně přihlížet utrpení Palestinců v Gaze.
„Rozhodnutí znovu obnovit aktivity v Gaze bylo nejtěžší a současně nejsnadnější, jaké by člověk mohl udělat,“ napsal Andrés na X. Velmi těžké podle něj bylo proto, že od smrti sedmi pracovníků jeho organizace uplynul jen měsíc. A snadné proto, že potřeba nakrmit hladovějící Palestince je tak obrovská.
„Měsíc jsem už neměl teplé jídlo, jen konzervy,“ řekl pro CNN mladý Palestinec Zaki Sobeh, který nedávno dostal od World Central Kitchen najíst.
Andrés se mezitím snaží najít cesty, jak dopravit do malého pruhu území co nejvíce potravin.
Kritizuje přitom amerického prezidenta Joea Bidena, který podle něj až příliš podporuje tažení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. A to je paradox. Andrés totiž Bidenovi pomáhal vybírat peníze na jeho předvolební kampaň.
Není to ostatně poprvé, co se šéfkuchař opřel do amerického prezidenta. Napjaté vztahy měl také s Bidenovým předchůdcem Donaldem Trumpem. V roce 2015 odstoupil od smlouvy na otevření své restaurace v Trumpově hotelu ve Washingtonu.
Chtěl tak dát najevo nesouhlas s jeho ostrou protiimigrační rétorikou. Andrés někdejšího prezidenta a nyní kandidáta kritizoval třeba také kvůli nedostatečné reakci v Portoriku po hurikánu María.
Andrésova organizace mezitím rozdá na dva miliony jídel týdně v Gaze. Další miliony pak dává Ukrajincům od Charkova po Lvov. Přestože se ruská armáda přibližuje, World Central Kitchen nadále poskytuje teplá jídla, balíčky s potravinami nebo vodu lidem žijícím poblíž frontové linie.
Andrés doufá, že díky tomu snad aspoň na kratičký okamžik zapomenou na všechny válečné útrapy.
