Za nezájmu světa probíhají v Súdánu etnické čistky, lidé umírají hladem a stát se rozpadá. Z domovů musely utéct miliony lidí a humanitární organizace marně volají po financích. Utrpení této války si ale média příliš nevšímají, přestože hrozí přelití problému přes hranice.
Její dítě se narodilo na silnici, když utíkala, aby ochránila sebe a zbytek své rodiny. Doma musela nechat těla svých tří synů, jež ani nestihla pohřbít. Byly jim tři, sedm a devět let. Arafa Adoum ale v poslední fázi těhotenství dokázala ve spalujícím vedru dojít až do uprchlického tábora, kam ze súdánského Dárfúru spolu s ní proudí tisíce lidí.
Už více než sedm měsíců mezi sebou válčí Síly rychlé podpory (RSF) a Súdánské ozbrojené síly (SAF). Za tu dobu válka srovnala se zemí velkou část hlavního města Chartúm a rozlila se do všech koutů země. Nejkrvavější je pak podle dostupných informací právě v regionu Dárfúr na západě Súdánu.
Z Džunajná – hlavního města této oblasti – Adoum prchala. Na své cestě se navíc musela sama starat o čtyři dcery, protože její manžel byl nucen jít delší a náročnější trasou. Snažil se tím vyhnout kontrolám RSF. Jejich bojovníci by ho totiž pravděpodobně zabili.
Ulice plné mrtvol, vyděšení lidé namačkaní v díře připomínající masový hrob i těla dětských vojáků, nad nimiž jásá nepřítel – to jsou záběry ze Súdánu.
Celá rodina uprchlíků patří k národu Masalitů a ti jsou momentálně hlavním cílem vraždění RSF. V Dárfúru se totiž probudili démoni z minulosti a začaly etnické čistky. Muže a chlapce chytají příslušníci RSF dokonce i po cestě do sousedního Čadu. Podle běženců je bez váhání zabíjejí. Někdy tak, že je polijí benzínem a zapálí.
Do uprchlického tábora to nakonec zvládl i manžel Arafy Adoum a svého novorozeného syna tam poprvé pochoval v náruči. Pojmenovali ho Mohamed – po ztrátě synů ho považují za požehnání. Žijí v chatrči postavené z klacků a kusů oblečení. Zda se někdy vrátí domů, neví.
Nikdo se nestará
I takové příběhy píše brutální konflikt, na který svět zapomněl. Zažehly jej neshody dvou mužů, kteří nyní bojují o moc. Jedním z nich je Abd al-Fattáh al-Burhán, který vede SAF, tedy pravidelnou armádu země, tím druhým pak Muhammad Hamdanem Dagal, jenž velí polovojenské frakci RSF. Tato vojska od 15. dubna plení zemi.
Obě strany jsou schopné neuvěřitelně odporných činů. Videa zobrazující konflikt si nic nezadají s těmi, která byly pořízena při masakru v Izraeli 7. října, či s obrázky přicházejícími nyní z Gazy.
Ulice plné mrtvol, vyděšení lidé namačkaní v díře připomínající masový hrob, ozbrojenci nakládající padlé na korby náklaďáků nebo těla dětských vojáků, jejichž smrt nepřítel oslavuje.
V Súdánu bojují i dětští vojáci. Nedávné video z města al-Fášir v S. Dárfúru ukazuje jejich těla oděná v khaki barvách – patrně z RSF. V bitvě jich nejspíš zemřely desítky.
V Chartúmu pak v neděli zabil dron na tržišti 40 lidí. Oblast pod kontrolou RSF, nejspíš tak útočily SAF. pic.twitter.com/zcYiCra7p3— Filip Brychta (@F_Brychta) September 12, 2023
To vše se děje při naprosté lhostejnosti okolního světa. Zdá se, že Africkou unii tato katastrofa nijak nevzrušuje a razí politiku „nevměšování se“ do vnitřních záležitostí svých členů. Vždyť už přihlížela smrti statisíců v tigrajské válce v Etiopii – a ono to přece nějak dopadlo.
Stejně bezzubá je i Rada bezpečnosti OSN, která se o Súdánu baví jen neformálně, přestože jí zde nesvazují ruce rozpory mezi velmocemi jako u Ukrajiny nebo Blízkého východu. Spojené státy jsou pak ponořené ve válce na Ukrajině a v situaci v Gaze, zároveň musí sledovat i čínské aktivity. Na ostatní ohniska násilí jim tak schází kapacity. Mezitím humanitární organizace volají po finanční pomoci.
Čtěte také: Jiskra naděje pro Etiopii. Masakry můžou skončit, lidé ale dál umírají hlady
Přitom i tento problém může přerůst ve větší. Už nyní prohlubuje geopolitickou rivalitu v severovýchodní Africe a Perském zálivu. Spojené arabské emiráty údajně poskytují zbraně, obrněná vozidla a bezpilotní letouny RSF přes Čad, přestože OSN uvalila na Súdán zbrojní embargo už v roce 2004. To pak bylo letos v březnu prodlouženo do roku 2024.
Od ruské žoldnéřské skupiny Wagner Group mají podle CNN navíc RSF k dispozici protiletadlové rakety, které jim pomáhají částečně vyvážit výhodu protivníka v podobě pravidelné armády. Ta má na rozdíl od nich letectvo. Zapojení Rusů přilákalo ukrajinské speciální jednotky, které pravděpodobně stojí za sérií dronových útoků na bojovníky RSF poblíž Chartúmu.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.