Na onen svět odešel proslulý „Indián z díry“ a s ním zanikl i jeho kmen. Postupující odlesňování v Amazonii navíc naznačuje, že jej může následovat celý deštný prales. Ten je soustavně ničen, a dokonce už vylučuje více emisí, než dokáže pohltit. Lidé ho využívají k těžbě i pašování drog, jeho ochránci jsou zabíjeni. Zvrátit tento trend by mohly říjnové prezidentské volby v Brazílii.
Byl posledním svého kmene. Nikdo neznal jeho jméno a nikdo netušil, jakým jazykem mluví. V části amazonského pralesa, kde žil, si budoval obrovské díry, ve kterých se buďto schovával, nebo do nich chytal zvířata. Ale ani to není jasné. Od okolního světa si vysloužil mnoho přezdívek: Poslední svého kmene, Indián z díry (Índio do Buraco) nebo Nejosamělejší muž na světě.
Tento týden byl Índio do Buraco nalezen mrtvý. „S jeho smrtí je genocida jeho lidu dokončena,“ říká k tomu Fiona Watson, ředitelka výzkumu organizace Survival, zaměřené na ochranu domorodých kmenů. On sám ale nejspíš své úmrtí očekával. Úředník brazilské Národní indiánské nadace (FUNAI) jeho tělo nalezl v houpací síti ve stavu rozkladu. Kolem sebe měl pestrobarevné peří, a tak se lze domnívat, že muž kolem šedesátky byl na svou smrt připraven. Jaké byly jeho představy o posmrtném životě, lze jen odhadovat.
Nakonec spočinul pod korunami stromů v lese, který byl pro něj celým vesmírem.
Možná si myslel, že jeho duch přetrvá na původním indiánském území v oblasti Tanaru, která v povodí stejnojmenné amazonské řeky zabírá osm tisíc hektarů a prozatím je chráněna legislativou Brazílie. Snad doufal, že i posmrtně bude moct před okolním světem chránit tento ostrůvek lesa, jenž je obklopován dobytčími ranči a odlesněnými mýtinami. Už za svého života se snažil vyhnout jakémukoli kontaktu zvenčí. Pokud se někdo přiblížil příliš blízko, vystřelil na něj varovný šíp. V loňském roce dokonce zasáhl úředníka FUNAI. Indiánovu strachu z vetřelců se nelze divit. Jeho kmen byl totiž zmasakrován rančery, kteří toužili po půdě původních obyvatel. Poslední smrtící útok se odehrál v roce 1995, kdy farmáři zabili pět ze zbývajících šesti příslušníků kmene. Následně žil celých 27 let sám v pralese. Proto si i vysloužil přezdívku „Nejosamělejší muž na světě“. Jeho ale „bledé tváře“ nikdy nedostaly, a tak skutečnost, že žije, zároveň chránila prales. Podle brazilské ústavy totiž mají domorodci právo na svou nedotknutelnou půdu.
Nezabili jej ani „pistoleros“, což jsou nájemní ozbrojenci hlídkující v okolí farem. Nakonec spočinul pod korunami stromů v lese, který byl pro něj celým vesmírem. „Symbolizoval děsivé násilí a krutost způsobenou domorodým národům po celém světě ve jménu kolonizace a zisku, ale také jejich odpor,“ komentuje jeho smrt Watson.
Amazonský deštný prales je domovem nejméně kontaktovaných kmenů na světě. Nejenže se je mnoho lidí z civilizovaného světa snaží zabít, ale mohou je zdecimovat i spalničky, chřipka nebo jiné nemoci ze světa za hranicemi pralesa.
Čtěte také: Bez lesů nepřežijeme, je načase změnit naše vnímání přírody, říká odborník na klima
„Pokud prezident Brazílie Jair Bolsonaro a jeho spojenci v agrobyznysu prosadí svou, tento příběh se bude opakovat znovu a znovu, dokud nebudou v této zemi vyhlazeny všechny domorodé národy,“ obává se Watson. Bolsonaro dává dlouhodobě najevo své pohrdání původními etniky. Jednou dokonce řekl, že Brazílie pochybila, když nezdecimovala domorodce jako americká kavalérie. Před nástupem do úřadu pak slíbil, že nedá indiánům ani centimetr čtvereční půdy, což dodržel.
Krvavá Amazonie
Índia do Buraca moderní zbraně nezasáhly, ale každý takové štěstí neměl. V nedávné době svět obletěl příběh dvou mužů, kteří byli při své snaze chránit Amazonii zavražděni. Jedním z nich byl Bruno Pereira, otec tří dětí, který strávil většinu života službou pro původní obyvatele Brazílie. Od roku 2010 pracoval pro FUNAI a letos měl z nadace odejít. Druhým byl Dom Phillips, britský novinář, který přinášel téma životního prostředí a amazonského deštného pralesa na stránky renomovaných anglojazyčných deníků. S Pereirou spolupracoval na své nové knize „Jak zachránit Amazonii“. Oba si přitom byli vědomi nebezpečí, které jejich práce obnáší. Pereira dokonce obdržel výhružky smrtí.
Amazonskou džungli využívají drogové kartely, je v ní ale také 1269 nepovolených přistávacích drah v blízkosti míst, kde se ilegálně těží zlato.
Dnes již víme, že tito nebojácní muži byli zavražděni pytláky, kterým jejich práce vadila. Když zmizeli, vyvolalo to mezinárodní pobouření, což je oproti většině podobných případů neobvyklé. V deštném pralese roste bezpráví a rozvíjí se organizovaný zločin. V letech 2009–2019 bylo v Brazílii kvůli konfliktům o zdroje zabito více než 300 lidí. Vraždou Pereiry a Phillipse si ale lidé, kteří touží prales dobýt, vyplenit a zbohatnout na něm, nepřilepšili. Z obou se totiž staly ikony boje za Amazonii a navždy nejspíš zůstanou v srdcích podobně smýšlejících Brazilců.
„Když ztratíte někoho, kdo má ideál, ten boj to posílí,“ vysvětloval domorodý ochránce pralesa Carlos Travassos pro časopis The Guardian Weekly. A negativní mezinárodní pozornost to přitáhlo i na Bolsonara, který od zmizení mužů až do nalezení těl o deset dní později znevažoval jejich práci i pátrání. „Pokud byli zavražděni, tak jsou těla ve vodě. A ve vodě zbyde málo. Ryby žerou,“ prohlásil například. Nicméně zejména tyto dvě vraždy odhalily, co se v Amazonii děje, a opět připomněly, kdo prezident Bolsonaro je. Deštný prales, který se rozkládá asi na 5,5 milionech kilometrů čtverečních v devíti zemích (60 % je v Brazílii) čelí enviromentálním i bezpečnostním problémům.
Letecký snímek oblasti poblíž Porto Velha připravené pro monokulturu nebo chov dobytka / Foto: Bruno Kelly / Amazônia Real / Wikimedia Commons / CC BY 2.0
Vzrůstající násilí je podle nevládní neziskové organizace Brazilské fórum veřejné bezpečnosti spojeno s odlesňováním. To oproti minulému roku vzrostlo o 10,6 % a výzkum Brazilské kosmické agentury zjistil, že od roku 2012 rychlost odlesňování stále roste a nejméně 90 % těžebních ploch je nelegálních. V roce 2020 měla brazilská Amazonie nejvyšší míru vražd v zemi, a to s 29,6 oběťmi na 100 tisíc obyvatel. Z nich více než třetina zemřela násilnou smrtí v odlesněných oblastech. Může za to i značná oblíbenost deštného pralesa mezi organizovaným zločinem.
Džungli jako bránu do světa využívají drogové kartely už od roku 1980. Znám je například plán mafiána Cosa Nostry Tommase Buscetty, který koupil obrovskou farmu v brazilském státě Pará a s přítelem chtěl rozjet obchod s kokainem. Malé dvojplošníky naložené touto drogou měly přistávat v pralese, a vyhnout se tak kontrolám.
Podle nedávného vyšetřování serveru The Intercept je v Amazonii 1269 nepovolených přistávacích drah v blízkosti míst, kde se ilegálně těží zlato. Těžaři často obsadí i ty ranveje, které patří vládě. Pokud se k nim přiblíží letadlo, které nepoznají, rozloží po ploše palivové kanystry a znemožní tak přistání. Nelegální těžbou zlata byla poškozena minimálně polovina kmenu Janomami, který má svůj domov na hranicích s Venezuelou a s celkovým počtem 40 tisíc příslušníků je největší domorodou skupinou žijící v relativní izolaci. Hon za zlatem a jeho těžba neberou na přírodu žádné ohledy, stejně tak na blaho domorodců. Indiáni trpí podvýživou kvůli zničeným či opuštěným plodinám a komáři, kteří se z těžebních jam šíří, jim způsobují malárii.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nejvíce znepokojivé je ale využívání rtuti, která se používá k oddělení zlatého prachu od bahna. To tráví vodu a ryby, na nichž je komunita kmene závislá. Analýza vody ze čtyř řek na území Janomamiů zjistila, že hladina rtuti je o 8600 % vyšší než hranice nezávadnosti pro zdraví.
Peníze rostou na stromech
Je odolné a vzácné, takže na mezinárodních trzích také neuvěřitelně lukrativní. Řeč je o dřevě ze stromů rodu handroanthus neboli ipê. Je extrémně tvrdé a po vhození do vody se potopí ke dnu. Druhů stromů ipê je třicet a rostou zejména v Latinské Americe. Na globálním trhu se prodává až za 2775 dolarů za metr krychlový, a je tedy nejcennějším tvrdým dřevem, které se v brazilských lesích nelegálně těží. Jeden hektar lesa může poskytnout pouze půl kubíku takového dřeva. Těží se tak široké pásy porostu a přitom dřevorubci doufají, že narazí na nějaký ipê.
Stromy jsou natolik výnosné, že se skupinám, které je kácejí, říká „ipê mafie“. V celé Jižní Americe se tato zločinecká síť spoléhá na podvodné dokumenty s potvrzením, že na místech, kde je těžba povolena, roste více stromů, než je tomu ve skutečnosti. Nejméně 90 % dřeva je z Brazílie vyváženo nezákonně a používá se i k pašování drog. V roce 2021 zachytila policie 120 kilogramů kokainu ukrytých v kontejnerech se dřevem směřujícím do Evropy.
Čtěte také: Více než polovina druhů stromů je v ohrožení. S jejich zmizením hrozí kolaps ekosystému
Amazonský deštný prales je domovem asi 390 miliard stromů a celkově oplývá mimořádnou biologickou rozmanitostí. Spektrum života je zde opravdu široké – od modrých morfových motýlů až po růžové říční delfíny. Přírodovědci navíc stále nacházejí nové druhy.
Velké odlesňování začalo v roce 1964, kdy se Brazílie stala vojenskou diktaturou a džungle byla označena za bezpečnostní riziko. Účelově vzniklý Národní institut kolonizace a agrární reformy měl neprostupný les dobýt a udělat z něj zemědělský ráj. O čtyři roky později tak běžely televizní reklamy, které lákaly na novou mekku levné půdy a svobody. Sever země tak zaplavily miliony lidí toužících po bohatství.
Jedním z těch, kteří se po nových dálnicích na sever země vydali, byl Antonio Bertola. „Všichni měli stejný sen. Jeho naplnění znamenalo všechno pokácet,“ svěřil se deníku The Times. Tehdy byla půda často nelegálně vymezena a „grileiros“ neboli „uchvatitelé půdy“ ji prodávali zemědělcům. Postupem času se oblast elektrifikovala a natáhly se i telefonní linky, zatímco jaguáři, kteří ohrožovali dobytek, zmizeli. Chudí hospodáři se postupně zbavili stromů a pak pozemky skoupili bohatí magnáti a postavili dobytčí ranče nebo sójová pole.
Za posledních 20 let brazilská Amazonie ztratila 350 tisíc kilometrů čtverečních a vypustila o 13 % více CO2, než absorbovala.
Naděje svitla pralesu na počátku nového tisíciletí, kdy se Brazílie kvůli mezinárodnímu tlaku pokoušela odlesňování zastavit. Úřady zkoušely osadníky vystěhovávat, a když to nezabralo, přijel federální regulátor životního prostředí s armádou a farmáře pokutoval. Zafungovalo to. Od roku 2004 do roku 2012 kleslo odlesňování o 83,5 %. Jenže v roce 2014 se stát dostal do nejhorší recese v historii a zavedené pořádky nikoho nezajímaly. Les začal opět chřadnout, ale půda byla úrodná pro tehdejšího kongresmana Bolsonara. V roce 2018 kandidoval na prezidenta a deklaroval volnou ruku zemědělským gigantům a přeměnu Amazonie v „ekonomickou duši“. Vyhrál.
Odlesněná oblast v Amazonii v blízkosti území domorodého lidu Mura / Amazônia Real / Flickr / CC BY-SA 2.0
Když pak o rok později zuřily v pralese požáry, přemlouvali k akci hlavu Brazílie zejména francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkel. Jenže Bolsonaro odpověděl, že si nejspíš neuvědomili, že jeho země má nové vedení. Tvrdil, že rozvinuté státy používají ekologickou agendu k „převzetí Brazílie“ kvůli jejím přírodním zdrojům. Kácení mohlo pokračovat. To zhoršuje schopnost lesa absorbovat oxid uhličitý a uvolňuje uhlík uložený ve stromech a půdě. Zlomový byl v tomto rok 2016, kdy bylo zničeno 32 600 kilometrů čtverečních a emise prudce vzrostly.
Za posledních dvacet let tak brazilská Amazonie ztratila 350 tisíc kilometrů čtverečních a vypustila o 13 % více CO2, než absorbovala. Řítí se tak k nejhoršímu možnému scénáři, kterým je bod zlomu. To by znamenalo zhroucení celého ekosystému.
Volby nejen o budoucnosti Brazílie
Rozhodnout o osudu pralesa mohou zčásti letošní volby, jejichž první kolo se má konat 2. října. A známky toho, že se Bolsonaro hlasování bojí, lze vyčíst v jeho prohlášeních, která jeho prezidentskou kampaň provázejí.
Čtěte také: Smrtící rána indiánům. Koronavirus decimuje brazilské původní obyvatele
Když si minulý měsíc pozval do svého sídla desítky zahraničních diplomatů, přednášel jim o vadách brazilského elektronického hlasovacího systému. „Je naprosto zranitelný,“ řekl o něm bez důkazů. Od té doby stále vypouští do světa poselství, že pokud prohraje, neodejde ze svého úřadu jen tak. Své příznivce již dokonce rok ubezpečuje, že „pouze Bůh“ ho může sesadit.
Prezident Bolsonaro před blížícími se volbami prohlásil, že vládnoucí junta udělala chybu, když lidi mučila, místo aby je rovnou zabíjela.
Před prvním kolem zatím stávající prezident zaostává za svým jediným výrazným soupeřem Luizem Ináciem Lulou da Silvou – v Brazílii známým jednoduše jako Lula. Je to bývalý levicový prezident, který poslední volby přečkal ve vězeňské cele. Po devatenácti měsících byl propuštěn a zproštěn všech obvinění.
Čtěte také: Další obětí války je příroda. A ta na naše chování nezapomene
Jenže odér skandálu, při kterém byl obviněn z korupce, kdy vyšlo najevo, že desítky podniků podplácejí vysoké politiky výměnou za výhodné smlouvy, se s ním nadále táhne. Je mu ale také přičítáno pozvednutí milionů lidí z chudoby během komoditního boomu.
Existují obavy, že prezident plánuje zůstat u moci, ať dopadnou volby jakkoli. To se shoduje s jeho nostalgií po časech, kdy byl během vojenské vlády armádním kapitánem a hospodářský růst země šel ruku v ruce s otřesným porušováním lidských práv. Dokonce se vyjádřil, že vládnoucí junta udělala chybu, když lidi mučila, místo aby je rovnou zabíjela.
Amazonský deštný prales tedy může zakrátko následovat Indiána z díry na onen svět. Bylo by mu něco přes deset milionů let a s ním by zemřelo i nespočet druhů zvířat, rostlin a zmizely by domorodé kmeny, které s ním žijí v harmonii. Jeho obránci jsou vražděni a ti, kteří jej vidí pouze jako prostředek ke zbohatnutí, mají podporu z nejvyšších míst. Jenže zánik tak obrovského ekosystému by měl nedozírné následky. Jaké? To se, doufejme, nikdy nedozvíme.
