Ekonomické aspirace středních tříd, nespokojenost s korupcí a neefektivní státní správou i nenaplněné potřeby venkova a marginalizovaných vrstev. To všechno jsou důležité prvky úspěchu pravicového populismu v současné Indii. O proměnách tamní politiky s námi hovořil politolog Adžaj Gudavartí.
Indická lidová strana (BJP) vyhrála už dvoje všeobecné volby a velké ambice bude mít i v těch dalších, které se konají na jaře příštího roku. Pod vedením Naréndry Módího se jí navíc podařilo zbavit se nálepky strany vyšších kast a středních tříd. Svůj záběr rozšířila i mezi chudé a znevýhodněné, jimž dodala pocit důstojnosti a hrdost na hinduistickou kulturu.
V Indii se zároveň probouzejí velmocenské ambice a ráda by se stala učitelem světa neboli višvaguru. V tomto duchu například v zemi vzniká řada monumentálních staveb, které připomínají její slavnou minulost i ambice do budoucna.
„To, že máme největší sochu na světě, může sloužit k nějakému psychologickému uspokojení. Vždycky to byl Západ, kdo měl největší stavby, a teď jsme to my,“ domnívá se politolog Adžaj Gudavartí (Ajay Gudavarthy), jenž se dlouhodobě zabývá indickým populismem.
V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak BJP dokázala překreslit hřiště indické volební politiky i jak zapadají její úspěchy do celosvětového trendu pravicového populismu.
Naréndra Módí dlouhodobě balancuje mezi dvěma identitami: vikás puruš (rozvojový muž) a hindú hridaj samrát (císař hinduistických srdcí). Stavbu koridoru ve Váránasí nebo Rámova chrámu v Ajódhje můžeme chápat jako rozvojové projekty, které ale nesou silnou kulturně-náboženskou symboliku. Jak to zapadá do jeho snah konsolidovat nejen hinduistické, ale i širší voličstvo?
Vztah mezi rozvojovým a náboženským populismem je velmi komplexní a trajektorie se určitým způsobem posouvá. Začalo to jako rovnováha nebo přesněji něco, čemu říkám vysoká intenzita rozvoje a nízká intenzita komunalismu, tedy politizace rozdílů mezi náboženskými komunitami.
Prvních pět let vlády BJP jste sice mohli ve společnosti vnímat jisté napětí, ale komunikace se zaměřovala na rozvoj: rychlovlaky, přehradní nádrže, postavení Indie v globální ekonomice.
Hindutva přitáhla mnoho nevyhraněných lidí, protože podněcovala ekonomické aspirace – třeba urbanizaci, plnou zaměstnanost, podnikání.
Od začátku druhého volebního období BJP v roce 2019 však indická ekonomika zpomaluje. Vláda proto přesunula pozornost spíše k finančním transakcím a různým formám sociálních dávek nebo potravinových přídělů. O žádném velkém rozvoji se už moc nemluví. Místo toho se záběr přesunul k intenzivnějšímu komunalismu, který BJP v prvním volebním období prakticky opustila.
https://twitter.com/smazenkyamachri/status/1725211445690872199
Opravdu se ale přísliby rozvoje vytratily? Když jsme totiž mluvili s lidmi v Ajódhje nebo ve Váránasí, skoro všichni říkali něco ve smyslu: tohle je skvělý projekt, který k nám přivede turisty, zkrášlí naše město, všichni zbohatnou, přesně tohle jsme chtěli, a proto volíme BJP.
To může být velmi lokalizovaný narativ v Ajódhje i okolí. Ve Váránasí se také mluvilo o projektu Namámi Gangé (Klaníme se Ganze) na vyčištění řeky a modernizaci nábřeží. Neviděli jsme ale dosud žádný opravdu velký ekonomický boom, ať už díky turismu nebo zaměstnanosti. To je jen podmnožina příběhů, díky nimž má celý projekt hindutvy vypadat více sekularizovaný. Ale nemyslím si, že by to byla hlavní nosná myšlenka tohoto narativu.
[infobox id="2"]
V roce 2014 to tak ale ještě bylo. Když byl pan Módí poprvé zvolen do funkce ministerského předsedy, hindutva v představách lidí ještě znamenala rozvoj, růst HDP, zaměstnanost. Ale dnes, když ekonomika zpomalila, BJP dřívější narativ o lepších dnech (aččhé din) úplně opustila. O tom, že vytvoří 20 milionů pracovních míst, už premiér nemluví. Místo toho se do veřejného prostoru vrátila intenzivnější polarizace mezi hinduisty a náboženskými menšinami.
Cesta za jednotnou indickou imaginací
Ve své knize India after Modi píšete o tom, že rozvojový narativ slouží jako ospravedlnění pro hinduistický nacionalismus. Pokud se ale rozvoj zadrhnul, čím bude vláda legitimizovat svou kulturně nacionalistickou agendu teď?
To je dobrá otázka. Sám bych řekl, že BJP i RSS v současné době s touto rovnováhou dost bojují. Ale stále si myslím, že dříve souvisela hrdost na hinduismus s rozvojem ekonomiky. Pro velkou část nevyhraněných lidí, především pro střední třídu a nízké kasty, které se přesouvaly z venkova do měst, hindutva znamenala rozvoj.
Hindutva je přitáhla, protože podněcovala ekonomické aspirace – třeba urbanizaci, plnou zaměstnanost, podnikání. Součástí toho bylo i ospravedlnění protimuslimských nálad, protože muslimové udržují Indii zaostalou, nečistou… Takové věci fungovaly.
A dnes už to tedy neplatí?
V současnosti už takový sekularizovaný apel nefunguje. Když si nemůžete ekonomicky polepšit, na co můžete být hrdý jako hinduista? Proto můžeme vidět návrat k náboženské polarizaci. Jinak se lidé začnou ptát: Co se stalo s rozvojem, který jste nám slibovali?
Zatímco my politologové přemýšlíme v sekulárních protikladech, lidé myslí ve spojitostech.
Dnes už mnozí přiznávají, že tahle vláda možná není nejlepší ve smyslu efektivního vládnutí. Někteří už i uznávají, že dřívější kabinet Indického národního kongresu byl v tomhle lepší. To ale neznamená, že nebudou znovu volit Módího. Mobilizační strategie směrem k volbám v roce 2024 už ale budou fungovat jinak a hinduismus teď bude podle mě militantnější.
[infobox id="3"]
Jak se ale hinduistickému nacionalismu podařilo stát se tak silným jednotícím prvkem? Máte přeci spoustu nízkých a nedotýkatelných kast, které se často ani neidentifikovaly jako hinduisté. Dnes ale ve volbách patří k důležitým oporám BJP.
To je podle mého názoru nejdůležitější posun v indické politice. Tradičně jsme ji chápali tak, že kastovní rozdíly zabrání tomu, aby hinduisté vytvořili politickou většinu. Člověk ale musí RSS a BJP přiznat, že opravdu dokázaly tento diskurs změnit. Dnes už to není kasta proti náboženství, ale kasta ve spojení s náboženstvím. A další důležitá část toho je, že nesjednocují kasty tak, jak bychom si představovali.
Co si pod tím máme představit?
Pokud se na to podíváte ve smyslu reprezentace a politického procesu, tak pořád lnou ke kastovním propočtům: která kasta dostane kolik křesel, která kasta bude jak zastoupená podle počtu členů – je to pořád stejný kalkul. Dokonce bych i řekl, že společenský konflikt mezi nedotýkatelnými nebo nízkými kastami roste.
Čtěte také: Rozkročená Indie mezi výročími: Zvítězí hinduistická většina, nebo jednota v rozmanitosti?
Jenže zároveň dnes vidíme, že hlubší společenská fragmentace a rozdělenější politická reprezentace vede k mnohem jednotnější hinduistické imaginaci. Tohle je podle mě zdaleka nejkomplexnější otázka, protože opravdu zpochybňuje všechny naše dosavadní způsoby analyzování indické politiky, které vycházely ze sekularismu a byly založeny na rozdílech mezi skupinami.
Takže místo toho, aby se kasty sdružovaly do větších bloků, vznikají mezi nimi nová štěpení?
Ano. A čím je tato fragmentace hlubší, tím více lidé cítí potřebu militantní, silné, monolitické hinduistické identity. Oba tyto jevy existují pospolu. Jste dalit pro účely reprezentace, a zároveň hinduista pro potřeby uznání. Lidé to zjevně vidí úplně jinak než my. Dalité už necítí k hinduismu odpor, ale chtějí, aby je hinduisté přijali mezi sebe.
Mám tomu rozumět tak, že dalité už se necítí jako svébytná komunita a přejímají kulturu hinduistické většiny včetně odporu vůči náboženským menšinám?
Protimuslimská rétorika v tom samozřejmě hraje svou roli, ale není to jediný jednotící faktor. Vezměte si třeba vegetariánství, které tradičně patří ke kultuře vyšších kast. Očekávali bychom, že dalité a bahudžané budou v čele odporu proti němu. Jenže ve skutečnosti často naopak vedou kampaně za vegetariánství. Je to nějaký druh komunitních vazeb, který jsme ještě nedokázali rozklíčovat.
BJP ostatně propojuje svůj hinduistický nacionalismus i s indickým nacionalismem a národní stát ztotožňuje s velkým hinduistickým národem, který dnes údajně ožívá. Lidé takový druh inkluze dovedou identifikovat a zapomenou na všechny rozdíly, které jsme dřív považovali za důležité.
Co tedy podle vás bylo momentem, který zapříčinil tento posun? Kdy přesně BJP zaujala neprivilegované voliče?
Vysvětlit tuhle změnu je pro nás vědce velká výzva. Musíme úplně přehodnotit všechno, co jsme si doteď mysleli. Mé vlastní zkoumání populismu mi umožnilo částečně porozumět tomu, proč lidé myslí tak rozdílně. Být dalit dnes neznamená, že nemůžete být hinduista. Být šúdra neznamená, že se nemůžete identifikovat s bráhmany.
Zatímco my přemýšlíme v sekulárních protikladech, lidé myslí ve spojitostech. To je podle mě úplně jiný přístup k celé otázce a BJP a RSS některé tyto kulturní kódy pochopily.
Sám ale říkáte, že vedle jednotného hinduistického narativu BJP pořád získává hlasy i díky kastovnímu štěpení. Na volebních kandidátkách staví nedominantní kasty proti těm dominantním a těží ze vzájemných nevraživostí.
Ano, BJP vytváří různé kastovní koalice proti dominantním kastám jako jádavům nebo džátavům a jejich stranám. Jenže pozor: ve volbách se proti nim sice můžete sjednotit, ale nakonec zase budete všichni hinduisté. Tyhle procesy se nedají analyzovat jenom statisticky, mnohem víc se to děje na sociálně-psychologické rovině.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
