Německé ministerstvo vnitra zakázalo krajně pravicovou mediální platformu Compact, která vydávala časopis a provozovala YouTube kanál. Navzdory extremistickému obsahu média se ale rozhodnutí resortu setkává s kritikou.
„Německo pro Němce,“ zněl titulek na obálce posledního čísla krajně pravicového časopisu Compact. Slogan, jenž se za časů Třetí říše těšil popularitě mezi nacistickými pohlaváry, tak možná přispěl k jeho rychlému konci. Další vydání magazínu, který sám sebe označoval za „hlas odporu“, se už totiž na prodejních pultech neobjeví.
Německé ministerstvo vnitra tento týden rozhodlo o jeho definitivním zákazu. Spolu s ním končí i celá mediální platforma Compact, pod níž rovněž spadal například populární youtubový kanál se 345 000 odběrateli. Co přesně stojí za koncem vlivné společnosti, si úřady zatím nechávají pro sebe.
Obálky časopisu však vypovídají samy o sobě: „Invaze z Afriky“, lebka s americkou vlajkou nebo ex-kancléřka Merkelová za mřížemi. „Nebyl to typický novinářský plátek, spíše politická tribuna takzvané nové německé krajní pravice,“ sdělil Voxpotu analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle.
Zákaz jakéhokoliv média lze v zemi připodobnit k chůzi po hodně tenkém ledu. Berlín totiž má velmi přísná pravidla na ochranu svobody tisku.
Rasismus, antisemitismus, krajně pravicové konspirační teorie i fantazie o svržení současného německého státu. Tak ve zkratce shrnuje ideologickou orientaci magazínu server The Guardian. A za pravdu mu dává i spolková ministryně vnitra Nancy Faeser. Ta sice konkrétní důvod pro zákaz Compactu veřejně nesdělila, ale obvinila jej z rozdmýchávání „nevýslovné“ nenávisti vůči Židům či lidem s migrační minulostí. Platforma měla rovněž podle jejích slov skrze své výroky o „svržení“ moci podkopávat základy ústavní demokracie v zemi.
Z levičáka krajním pravičákem
Kontroverzní měsíčník s nákladem zhruba 40 tisíc výtisků vycházel pravidelně od roku 2010. Svou čtenářskou základnu nalezl především mezi fanoušky antisystémového myšlení. Již od svého vzniku se podle Eberleho profiloval jako výbušný extremistický časopis, který ovšem postupem času přerostl v mediální společnost zahrnující také internetový obchod, online kanály nebo vydavatelství knih, CD a DVD.
Její vliv pak výrazně posílilo sblížení krajně pravicovými stranami, především pak s Alternativou pro Německo (AfD), na jejichž akcích se agitační plakáty Compactu pravidelně objevovaly.
Čtěte také: Tvář i mozek dnešní krajní pravice. Čím Rakušan Sellner děsí Německo?
Do většího sporu se spolkovými úřady se platforma poprvé dostala až v době vrcholící pandemické krize v roce 2021. Tehdy byl její magazín bezpečnostními složkami označen za „extremistický“, nadále však byl běžně dostupný v obchodech po celé zemi.
Dnes vypadá situace podstatně vážněji. Vedle stopky pro vydávání další tvorby totiž ministerstvo vnitra nařídilo policejní zátah ve čtyřech spolkových zemích na nemovitosti spojené s Compactem. „Jsou to fašistická opatření Nancy Faeser. Všechny prostředky časopisu Compact jsou zabavovány. Už nemohu vyplácet mzdy,“ stěžoval si v deníku Bild šéfredaktor a zároveň generální ředitel Compact Jürgen Elsässer.
Právě on časopis a později i celou společnost založil a je považován za ústřední postavu celé kauzy. Německá média si přitom všímají jeho neobyčejné životní dráhy. Kdysi zapřísáhlý levičák prodělal ve druhé polovině nultých let velký názorový obrat doprava a nyní vyzývá ke „svržení režimu“.
Co s jeho léta budovanou platformou bude, to se teprve ukáže. Lze ovšem očekávat, že se proti rozhodnutí ministerstva vnitra odvolá. A možná i uspěje – zákaz jakéhokoliv média totiž lze v zemi připodobnit k chůzi po hodně tenkém ledě. Berlín má podle Eberleho velmi přísná pravidla na ochranu svobody tisku.
To si dobře uvědomuje i resort vnitra, který právě proto nezakázal časopis jako takový, nýbrž celou společnost. I tak se ale dá podle Eberleho čekat velká právní i společenská diskuze. Proti rozhodnutí ministerstva se už stihla vymezit řada tamních novinářů, a dokonce i Mediální svaz svobodného tisku.
Čtěte také: Útoků na politiky v Německu přibývá. Rozdmýchává je krajní pravice
Ten jej označil za „závažný zásah do svobody tisku chráněného Ústavou“. Z druhé strany však dodal, že odsuzuje jakoukoli formu extremismu a výslovně se distancuje od obsahu Compactu. Podobně se vyjádřil třeba také redaktor serveru Zeit Jochen Bittner, podle něhož navzdory „veškerému pohrdání, které člověk vůči rasistické špíně typu Compactu cítí, není na místě médium rušit“.
Otázka, zda stojí výš svoboda tisku, nebo ochrana menšin, potažmo národní bezpečnosti, se tedy bude v následujících měsících zřejmě hlasitě diskutovat.
