Část Německa se v průběhu září chystá k lokálním volbám. Dvě spolkové země – Durynsko a Sasko – už teď o víkendu. Očekává se, že zaboduje krajní pravice. Výsledky budou výrazným signálem před parlamentními volbami příští rok.
Migrace a bezpečnost. To jsou dvě témata, která ovládla debatu před aktuálními zemskými volbami v Německu. Vládní politici představují návrhy na zpřísnění azylové politiky, ale také držení zbraní – především nožů.
Děje se tak ve světle útoku v západoněmeckém Solingenu z minulého pátku, při kterém byli zabiti tři lidé a dalších pět bylo zraněno.
Zpřísněné zákony by měly také umožnit rychlejší deportaci lidí, kterým byla zamítnuta žádost o azyl.
Německá policie vyšetřuje útok jako terorismus. 26letého pachatele syrského původu, který se vzdal úřadům, podezírá z vazeb na Islámský stát. Tato teroristická organizace se k útoku přihlásila a označila ho za odvetu „za muslimy v Palestině a všude jinde“.
I podezřelý z aktuálního útoku v Solingenu měl být podle informací Deutsche Welle azylantem, jehož žádost byla zamítnuta a měl být loni deportován.
„Útok v Solingenu námi otřásl a řekli jsme si, že jako vláda na něj budeme reagovat tvrdými opatřeními,“ uvedla ministryně vnitra za sociální demokracii (SPD) Nancy Faeser.
Vláda zvažuje zákaz nošení nožů na veřejných akcích, včetně takových pouličních slavností, které byly terčem útoku v Solingenu. Zákaz by měl platit i ve veřejné dopravě, například v dálkových autobusech a vlacích.
Zpřísněné zákony by měly také umožnit rychlejší deportaci lidí, kterým byla zamítnuta žádost o azyl. Počítají také se snadnějším odebráním sociální podpory těm azylantům, kteří se usadí v jiné evropské zemi.
Žadatelé o azyl mají mít v době, kdy čekají na rozhodnutí, také zákaz návštěvy své země původu s výjimkou závažných důvodů, jakým je například pohřeb rodinného příslušníka.
Ministr spravedlnosti ze Svobodné demokratické strany (FDP) Marco Buschmann uvedl, že takové návštěvy jsou „v jasném rozporu s tvrzením, že jejich domovské země nejsou bezpečné“. Jedinou výjimku mají mít žadatelé z Ukrajiny.
Agentura AP informuje o tom, že německé úřady tento pátek deportovaly 28 Afghánců. Učinily tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi vrátilo k moci hnutí Tálibán. Podle agentury nejsou tyto deportace v přímé reakci na útok v Solingenu a byly připravovány několik měsíců. Německý kancléř Olaf Scholz sliboval deportace už po útoku v Mannheimu na začátku léta.
Nárůst protiimigračních stran
Postupný nárůst násilí v německé společnosti je dle expertů součástí delšího trendu. „V té společnosti je opravdu nahromaděný strach, stres, frustrace, a k tomu se dostáváme do situace, kdy jsou tyto věci normalizované,“ řekl v rozhovoru pro Voxpot výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle.
„Když to násilí vidíme – nejdříve v symbolické podobě, na sítích, ale čím dál tím více i v nějaké konfrontaci – tak z různých důvodů mizí ten pocit toho společného. Společnost se rozpadá, ne do nějakých dvou táborů, to je popsané, že je nesmysl, ale do izolovanějších skupin a skupinek, které mají pocit, že toho mají málo společného,“ dodává Eberle.
Čtěte také: Faktor Wagenknecht: Nová strana přepisuje pravidla německé politiky
Zemské volby v průběhu září ukáží, jakou podporu má Alternativa pro Německo (AfD), tedy krajně pravicová protiimigrační strana.
V tomto tématu jí ale bude zleva konkurovat nově vzniklá partaj Aliance Sahry Wagenknecht, kterou založila tato politička po svém odchodu z Die Linke. Její strana se profiluje jako ekonomicky levicová, ale kulturně konzervativní – právě především v otázce migrace.
Sahra Wagenknecht byla několik dní před volbami protestujícím postříkána rudou barvou během mítinku v Erfurtu. Pachatel byl na místě zadržen, politička nebyla zraněna.
Podle průzkumů společnosti FG Wahlen se ve volbách v Sasku a Durynsku očekává výsledek AfD okolo 30 procent, v případě Aliance Sahry Wagenknecht přibližně 12–18 procent.
Zatímco AfD je v Německu ostatními stranami politicky ostrakizovaná, Aliance Wagenknecht by se po případném volebním úspěchu mohla stát pro mnohé přijatelnějším protiimigračním koaličním partnerem.
