Křehké uspořádání vícenárodnostní Bosny a Hercegoviny projde zatěžkávací zkouškou. Srbské části znovu vládne Putinův chráněnec, který zpochybňuje masakr ve Srebrenici a volá po odtržení Republiky srbské a jejímu přičlenění k Srbsku.
V listopadu se do úřadu prezidenta bosensko-hercegovinské Republiky srbské vrátil třiašedesátiletý Milorad Dodik. Ke svému třetímu mandátu po čtyřleté pauze nastupuje jeden z nejvlivnějších politiků v regionu. Svou dráhu začínal jako umírněný a proreformní sociální demokrat, posledních patnáct let ale otevřeně mluví o odtržení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. Od začátku války na Ukrajině pak na nacionalistické a proruské rétorice ještě přidal.
Volby v Bosně a Hercegovině patří k jedněm z nejsložitějších v Evropě. Politické uspořádání země je totiž dáno Daytonskou dohodou z roku 1995, jejímž hlavním cílem bylo ukončit válku a území provizorně stabilizovat. Stát je od té doby rozdělený do dvou entit: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské.
Patnácti milionům občanů odepřeli právo na jejich jazyk. To je důvod, proč je ruská speciální operace oprávněná.
Volby prezidenta Republiky srbské byly jedním z několika hlasování, které se v zemi konaly 2. října. Pozornost si vysloužily zejména kvůli kandidatuře Dodika, dosavadního zástupce bosenských Srbů v kolektivním předsednictvu státu. Lídr nacionalistického Svazu nezávislých sociálních demokratů (SNSD) v posledních měsících ještě vyostřil svou separatistickou rétoriku. Jeho kandidaturu podpořil nejen Viktor Orbán, ale také ruský prezident a Dodikův patron Vladimir Putin.
Na oficiální výsledky se čekalo několik týdnů – opozice obvinila Dodika z volebních podvodů. Nakonec komise potvrdila jeho vítězství se ziskem 47 procent hlasů. Opoziční kandidátka Jelena Trivić skončila na druhém místě s necelými 43 procenty. Ačkoliv je Trivić vykreslovaná jako liberální kandidátka, i ona ve volební kampani sázela na hájení autonomie bosenských Srbů.
Bosnia and Herzegovina, Republic of Srpska presidential election:
100% of the vote recount
Dodik (SNSD~NI): 47%
Trivić (PDP-EPP): 43% (+1)
Duraković (*): 2%
Bratić(SDA-EPP): 2% (-1)
…+/- vs. 2018 election
➤https://t.co/mpzxznyega#izbori2022 #izboriBiH #RepublikaSrpska pic.twitter.com/JfNTEx1hPM
— Europe Elects (@EuropeElects) October 27, 2022
Americká ambasáda na Twitteru po potvrzení Dodikova vítězství upozornila, že „jakékoliv akce, které povedou k destabilizaci Bosny a Hercegoviny, jsou narušením Daytonských dohod a budou mít dalekosáhlé následky.“
Any action taken toward the dissolution of BiH would violate Dayton and carry grave consequences.
— US Embassy Sarajevo (@USEmbassySJJ) October 27, 2022
Kdo je Milorad Dodik
Dodik je už více než dvacet let vůdcem bosenských Srbů, ať už jako premiér, nebo prezident Republiky srbské. Ve svých politických začátcích v roce 1998 byl přitom vnímán jako umírněný reformista, který do politiky válkou zničené země přinesl čerstvý vítr.
Už v roce 2001, pro prohraných volbách v Republice srbské, ale Dodik razantně změnil kurz a proměnil se v nacionalistu. V následujících letech ustál obvinění z omezování nezávislosti médií a z rozviřování nenávisti mezi etnickým skupinami. V roce 2009 musel vysvětlovat půjčku ve výši dvou milionů dolarů od regionální rozvojové banky pro svého syna Igora, kterou jako premiér sám podepsal.
V letošní podzimní volební kampani jeho proruská a separatistická rétorika vyvolávala v Evropě obavy z destabilizace Bosny a Hercegoviny. Dodik prosazuje začlenění Republiky srbské do sousedního Srbska. Také se zavázal vytvořit výhradně srbskou armádu, soudnictví a daňový systém. Jako jeden z mála politiků stále navštěvuje Moskvu.
V září při návštěvě ruské metropole plně podpořil invazi Ruské federace na Ukrajinu. Jednalo se už o jeho třetí cestu do Ruska v posledních deseti měsících. „Doufám, že budou posíleny pozice vlasteneckých sil, což nám umožní dále rozvíjet plodnou a oboustranně výhodnou spolupráci,“ řekl Dodikovi ruský vůdce Vladimir Putin při setkání v Kremlu.
Reportéři Voxpotu mluvili s Miloradem Dodikem:
Dodik na oplátku schválil uspořádání pseudoreferend na okupovaných ukrajinských územích. V rozhovoru pro ruskou agenturu TASS načrtl paralely se situací bosenských Srbů v Bosně a Hercegovině. „Patnácti milionům občanů odepřeli právo na jejich jazyk. To je důvod, proč je ruská speciální operace oprávněná. Je nutné chránit své lidi. Tady je to stejné. Nemůžeme sdílet stejné školy a stejné učebnice s muslimy,“ prohlásil Dodik s odkazem na Bosňáky, kteří jsou většinou muslimové.
Od ledna, kdy ho Bidenova administrativa obvinila z korupčního jednání, je Dodik na americkém sankčním seznamu. Sám tvrdí, že ho Západ trestá za prosazování práv etnických Srbů. Náměstek amerického ministra financí Brian E. Nelson rozhodnutí zdůvodňuje tím, že Dodik svými korupčními aktivitami ohrožuje celý region. „Spojené státy nebudou váhat zakročit proti těm, kdo prosazují korupci, destabilizaci a rozdělení na úkor svých vlastních lidí, stejně jako proti těm, kteří toto chování umožňují a usnadňují,“ uvádí tisková zpráva ministerstva financí.
Milorad Dodik opakovaně bagatelizuje masakr více než osmi tisíc bosenských mužů a chlapců ve Srebrenici v roce 1995. O válečném zločinu spáchaném bosenskými Srby mluví dokonce jako o „vymyšleném mýtu“.
Bosenští politici dlouhodobě varují, že takové výroky mohou vést ke střetům. Evropskou unii a Spojené státy vyzvali k řešení situace.
