Donald Trump do své administrativy nominoval řadu kontroverzních osobností. Jím preferovaný ministr spravedlnosti už svou nominaci raději stáhl, někteří další prochází procesem v Senátu snáze. Jak pokračují slyšení dalších „podivuhodných“ kandidátů?
Nejhladší průběh měla zatím nominace floridského senátora Marca Rubia na post ministra zahraničních věcí – senátoři mají rádi své (ex)kolegy a Rubio tak prošel jednohlasně.
Floridský politik nicméně patřil ke konvenčnějším, „establishmentovějším“ nominantům z Trumpova výběru.
Jeho kolega na postu ministra obrany Pete Hegseth měl pozici těžší, mimo jiné kvůli obavám o jeho oblibu alkoholu a obviněním ze sexuálního násilí. Patových padesát hlasů pro a padesát proti musel rozseknout až viceprezident J. D. Vance, který má dle americké ústavy možnost rozhodovat i v Senátu.
Čtěte také: Trump podepsal smršť dekretů. V čem hned otáčí kormidlem?
Tím ale várka těch více polarizujících z Trumpových nominantů teprve začala. Mnoho pozornosti aktuálně přitahují slyšení v Senátu v rámci nominace Roberta F. Kennedyho mladšího na post ministra zdravotnictví – především kvůli Kennedyho divokým názorům o očkování.
Ve stínu očekávaného kennedyovského spektáklu probíhá v Senátu nominační proces dvou dalších Trumpových oblíbenců na klíčové bezpečnostní posty.
Bývalé demokratické kongresmance Tulsi Gabbard chce znovuzvolený prezident svěřit šéfování amerických zpravodajských služeb. Kash Patel vystřídal během první Trumpovy administrativy několik nižších bezpečnostních postů, teď ho prezident chce do čela FBI.
Obě nominace přitom v amerických národně-bezpečnostních kruzích vzbuzují mnoho povyku. A je to povyk pro něco: Gabbard ráda plamenně tvrdí, že americké tajné služby byly v minulosti používány jako „zbraně“ proti politickým oponentům.
Patel pak vyloženě vede tažení proti takzvanému „deep state“. Kdo vlastně oba jsou a co se od nich dá čekat, pokud projdou už teď divokým nominačním procesem?
Kouzelník Kash
Ve sféře federální vlády začal Patel pracovat už během pozdních let vlády Baracka Obamy. Jeho kariéra ale nabrala obrátky se zvolením Donalda Trumpa.
Patel se stal klíčovým poradcem republikánského kongresmana Devina Nunese, jehož kancelář stála ve středobodu bitev Trumpa s národně-bezpečnostním aparátem především ve věci obvinění z vazeb Trumpova týmu na Kreml.
Právě tato zkušenost zjevně Patela radikalizovala v neúprosného bojovníka proti „deep state“.
Ke konci Trumpovy administrativy se protočil na několika postech: pracoval na boji proti terorismu a také byl zapojen do jednání s Ukrajinou v době, kdy začala probublávat kauza Trumpova tlaku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, která vyústila až ve snahu demokratů v Kongresu o odvolání prezidenta.
Patel také napsal knihu o Donaldu Trumpovi – je to kniha pro děti a jmenuje se The Plot Against the King (Spiknutí proti králi). Patel v ní přetváří zápolení Trumpa se svými oponenty v pohádku, ve které mu nakonec zvítězit pomůže kouzelník jménem Kash…
Nejzajímavější moment slyšení
Demokratičtí senátoři Patelovi vyčítají, že je na poměry nominanta do čela FBI nezvykle ideologický kandidát, netající se ostrými trumpovsky-republikánskými názory. I proto ho během slyšení zpovídají z jeho vazeb na mnohdy velmi radikální sféry amerického konzervativního hnutí.
DURBIN: Are you familiar with Stew Peters?
PATEL: I'm sorry, what?
DURBIN: Are you familiar with Stew Peters?
PATEL: Not off the top of my head
DURBIN: You may 8 separate appearances on his podcast. He worked with a prominent neo-Nazi … pic.twitter.com/I5nvRLOo5V
— Aaron Rupar (@atrupar) January 30, 2025
Demokratický senátor Dick Durbin se Patela ptal na jeho opakované hostování v pořadu alt-right moderátora Stewa Peterse, o kterém Durbin vyloženě mluvil jako o neonacistovi. Patel, který se v Petersově show objevil osmkrát, popřel, že by si to pamatoval.
Co by dělal ve funkci?
Trumpova administrativa obecně moc nečeká, až Senát nominanty odklepne – vidět to bylo v průběhu týdne na výdajovém chaosu, který vycházel z iniciativy ještě neschváleného ředitele rozpočtové kanceláře Bílého domu, Russella Voughta.
Podobně je to s Patelem. Jestli bude schválen, dá se čekat, že se bude snažit z FBI vypudit politicky nevyhovující zaměstnance. A tento proces už začal – Trump dal na sklonku ledna razantně najevo skupině vysoce postavených úředníků v FBI, že očekává, že agenturu opustí. Patel během slyšení uvedl, že o tomto kroku netušil.
Tulsi Gabbard
Bývalá kongresmanka má za sebou divokou kariéru. V nultých letech sloužila v americké armádě a následně v místním sněmu na Havaji. V roce 2012 byla zvolena do Kongresu za demokratickou stranu.
Její politická dráha sve vzpírá snadné kategorizaci. Především v ekonomických otázkách byla od počátku spíše progresivní, ale v zahraniční politice se vymezuje proti intervencím a brojí proti terorismu, který je dle ní globálně poháněn „radikální islamistickou ideologií“.
V amerických národně-bezpečnostních kruzích platí za nejkontroverznější její návštěva Sýrie pod nadvládou Bašára al-Asada a ostré výroky na účet Ukrajiny. I kvůli tomu ji lidé jako například Hillary Clinton označují za de facto spojence Kremlu – Gabbard dokonce chtěla kvůli podobným tvrzením Clinton žalovat.
Ještě v půlce minulé dekády podporovala Gabbard prezidentskou kandidaturu socialistického senátora Bernieho Sanderse. V průběhu Trumpovy vlády se ale postupně přiblížila konzervativní republikánské straně například ve věci práv trans lidí. V roce 2022 opustila demokratickou stranu a loni k republikánům oficiálně vstoupila.
Nejzajímavější moment slyšení
Tulsi Gabbard momentáln v Senátu straší mnohé její starší výroky, které jejím aktuálním spojencům nemusí příliš vonět.
V minulosti například z občanskoprávních pozic kritizovala Zákon o dohledu nad zahraničním zpravodajstvím (FISA) a na sklonku své kariéry v Kongresu hlasovala proti jeho reautorizaci. Ve světle své nominace do čela zpravodajských služeb teď otočila.
Nejčastěji se během jejích slyšení v Senátu opakovaly otázky ohledně dřívější podpory pro Edwarda Snowdena, který měl v roce 2013 na svědomí největší únik informací o sledovacím aparátu americké NSA.
under questioning from Warner, Tulsi Gabbard tries to walk back her past effusive praise for Snowden. Warner doesn't buy it. pic.twitter.com/CQBXJLQxxD
— Aaron Rupar (@atrupar) January 30, 2025
V minulosti Gabbard navrhovala, že by Snowden, který se před americkými úřady ukrývá v Rusku, dostal milost. Svou dřívější podporu pro whistleblowera dnes kandidátka relativizuje a během slyšení prohlásila, že by na postu šéfky zpravodajců udělala vše proto, aby dalšímu takovému úniku zabránila.
Jak by si počínala ve funkci?
Tulsi Gabbard bývá často řazena mezi americké „izolacionistické“ politiky, kteří obecně chtějí menší vojenské angažmá Spojených států ve světě. Realita je u ní ale složitější.
V obecné rovině jde říct, že jakkoliv se staví proti velkým intervencím, patří zároveň mezi nejhlasitější washingtonské zastánce války proti teroru ve Washingtonu.
„Pokud jde o válku proti teroru jsem jestřáb, pokud jde o války ve snaze o změny režimů tak nikoliv,“ řekla Gabbard v roce 2016.
Poslouchejte také: Převálcoval Trump Kolumbii, nebo stahujeme kalhoty před brodem?
V kontextu amerického pohledu na Blízký východ a nevraživosti vůči Íránu vyčnívá její kritika americké podpory pro různé sunnitské skupiny. Na postu šéfky zpravodajských služeb by měla velký vliv na to, jaké informace od zpravodajských služeb se dostávají na stůl Donaldu Trumpovi.
