Od zastřelení sedmnáctiletého Nahela Merzouka pařížským policistou svět denně sleduje nepokoje v celé Francii. Postupně slábnou, ale desítky tisíc policistů zůstávají v pohotovosti. Mluví se o policejním rasismu i rabování francouzských civilistů. Kdo všechno je v ulicích a jak reagují politici?
„Walo! Franprix otevřel! Hej vezmi mi yop, vezmi mi yop,“ je slyšet na videu z rabování obchodu s potravinami. Jinde se křičí: „Vezměte si mascarpone!“ Z obchodu vychází muž, který má plnou náruč lízátek a dobrosrdečně je vyhazuje do vzduchu. Lidé si ale z obchodů neodnášeli jen sladkosti a mléčné výrobky.
PREND MOI UN YOP PREND MOI UN YOP pic.twitter.com/L9Lhx0OFcR
— STONE (@ismaDinter2) June 29, 2023
Francie zažívá největší nepokoje za poslední roky. Byl při nich spatřen člověk oblečený jako Spiderman, jinde si vedle násilných činů chlapík v klidu dojídal sendvič. Vidět jste mohli na videích i postavy v kuklách s kradenou elektrickou kytarou nebo kluka házejícího zápalnou láhev do již hořící haldy odpadků. Na internetu se v posledních dnech objevila řada příspěvků, ze kterých jde mráz po zádech. K intenzitě, rychlosti a šíři protestů značně přispěly sociální sítě. Na ulicích byly generace, které je ovládají nejlépe, v online prostředí se pohybují takřka neustále. Co je vyhnalo do ulic?
Jak to začalo
Podle státního zástupce a výpovědí policistů se situace v úterý 27. června odehrála takto: policisté na motorkách se snažili zastavit vozidlo, které řídil Nahel Merzouk, kvůli nevyzpytatelné jízdě. Nejprve zapnuli klaksony a majáky a posléze jej požádali o zastavení u krajnice, když stál na semaforu. Řidič ale odmítl a projel na červenou.
Při pronásledování porušil několik dalších silničních předpisů a ohrozil prý i chodce a cyklisty. Zastavila ho až dopravní zácpa. Policisté se proto přiblížili k autu a vytáhli zbraně „aby řidiče odradili od opětovného startu a donutili jej vypnout motor“. Auto se ale rozjelo a policista u okénka řidiče jednou vystřelil.
Nejčastěji lze spatřit na ulicích nezletilé. Jejich výstižný profil je ale těžké sestavit. Může totiž jít o dvanácti i třináctileté, stejně jako mladistvé těsně před osmnáctkou.
O kus dál auto havarovalo. Spolucestujícího na zadním sedadle policisté vyslechli, druhý pasažér utekl. Jako jeden z důvodů střelby policista uvedl „strach, že bude někdo sražen“. Jenže na videu, které pořídila kolemjdoucí, se nezdá být nikdo ohrožen. Nahrávka se okamžitě stala virální.
Ještě téhož dne právník rodiny zabitého teenagera oznámil, že bude podávat dvě trestní oznámení. Policista mohl být obžalován ze zabití i z pozměnění veřejné listiny – původně totiž tvrdil, že se nacházel před vozidlem a řidič ho chtěl přejet. V úterý podvečer státní zastupitelství oznámilo, že střelec byl vzat do vazby za úmyslné zabití.
To už ale nedokázalo zastavit nepokoje. V Nanterre – na předměstí Paříže, odkud Merzouk pocházel – začalo docházet ke střetům s policisty a násilí se rozlilo i do dalších čtvrtí a měst.
Co se dělo v ulicích
Následně došlo k několika útokům na volené zástupce. Terčem se stal i republikánský starosta v L’Haÿ-les-Roses Vincent Jeanbrun. Do jeho domu protestující poslali zapálené auto. Jeanbrun sám v domě nebyl, jeho manželka a dvě malé děti však ano. Všichni naštěstí stihli uniknout jen s lehkým zraněním. „Bylo dosaženo nové úrovně hrůzy a potupy,“ komentoval to starosta. Pachatele teď vyšetřují s tím, že budou nejspíš obviněni z pokusu o vraždu.
Média popisují i další scény násilí: „Skupina lidí oblečených v bílých kombinézách a velkých brýlích pomocí kotoučové pily řezala v našem městě sloupy, v nichž jsou instalované kamery,“ popsal jednu Bruno Piriou, starosta Corbeil-Essonnes. Na zdi psali protestující Francouzi po celé zemi nápisy jako: „My jsme zákon“, „Smrt prasatům“ nebo „Dobrý keuf (slangový výraz pro policistu) je mrtvý keuf“.
Identita protestujících
Nejčastěji lze spatřit na ulicích nezletilé. Jejich výstižný profil je ale těžké sestavit. Může totiž jít o dvanácti i třináctileté, stejně jako mladistvé těsně před osmnácti. Občas je možné při střetech s policií vidět i Francouze kolem třiceti. „Tito mladí lidé pocházejí ze všech oblastí života. Někteří pracují, integrují se, ale trpí diskriminací a bouří se. Pak jsou tu ti, kteří jsou již zapojeni do více či méně závažné kriminality,“ uvedl pro deník Le Monde úředník z radnice v Nanterre.
Podle novinářů většina z nich předčasně ukončila školní docházku, má nestabilní rodinnou situaci, k níž se přidává nejistota nižších tříd společnosti. Navíc se podle francouzského sociologa Françoise Dubeta na jejich životech podepsala ghettoizace.
Čtěte také: Politická krize Macrona dohání i v zahraničí. Bude schopen dál vést Francii?
Bydlení i dopravní napojení na centra se už na periferiích francouzských měst podle něj zlepšilo, sociální a etnická segregace je ale stále obrovský problém. Dubet píše o tom, že chudí lidé a imigranti jsou systematicky vytlačováni do horších čtvrtí. „Školy a další instituce jsou vnímány jako cizí prostředí a obyvatelé se cítí opomíjení kvůli svému původu, kultuře, náboženství a adrese,“ dodal pro Le Monde.
V ulicích Nanterre na konci června / Foto: Shutterstock
Nepokoje, při kterých se mladí lidé bouří proti systému, navíc nejsou ojedinělé. Opakují se i kvůli tomu, že nevedou ke vzniku politické síly, která by za nespokojené mluvila. Dějí se tak podle Dubeta v „politickém vakuu“. „Přešli jsme od společnosti, v níž byli jednotlivci definováni svou prací, ke společnosti, v níž jsou definováni mírou vyloučení,“ doplňuje. Mladí z vyloučených čtvrtí tak útočí na symboly státu, který je utlačuje. Zlobí se na systém a ten pro ně ztělesňuje právě policie.
Co na to politici?
Kromě klíčové role sociálních sítí při rozdmýchávání nepokojů si můžeme všimnout také vlivu krajní pravice, která je na vzestupu a hledá způsoby, jak z této situace těžit. I to je rozdíl oproti roku 2005, kdy se jen málokdo snažil profitovat z násilí tvrzením, že Francie čelí rasové nebo náboženské občanské válce.
Co se z těchto nepokojů zrodí a co se změní je otázkou. Pozor si musíme dát hlavně na zjednodušující soudy.
Krajní pravice teď tlačí na prezidenta Emmanuela Macrona, aby proti výtržníkům tvrdě zakročil. To se ale v této fázi jeví nereálně, případná další smrt by mohla protesty eskalovat. Krajně pravicový politik Eric Zemmour pak mluví o „válce se zahraničními enklávami v našem středu“.
Na druhé straně politického spektra vůdce levice Jean-Luc Mélenchon odmítl nepokoje a rabování odsoudit. „Nevolám po klidu, volám po spravedlnosti,“ řekl. Prezident Macron odsoudil zabití mladíka, ale zároveň vystupuje i na obranu policie. Vzkázal rodičům, aby převzali odpovědnost za své teenagery a ze šíření nepokojů obvinil sociální sítě.
Levice tak kritizuje spíše policejní násilí, zatímco pravice výtržníky a protestující. Méně viditelní politici levicové příslušnosti, středu i pravice však ukazují, že republika v ohrožení není. Po prvotním šoku dochází k výbuchu energie zaměřené na hledání společné řeči. V pondělí se tak v reakci na výzvu Asociace francouzských starostů konala po celé Francii pokojná shromáždění.
Zároveň se už nepokoje po celé Francii utlumují. Je tak zřetelné, že nasazení více než 40 tisíc policistů zafungovalo. Nicméně Macron vyzývá k „udržení masivní přítomnosti“ policie a bezpečnostních složek v ulicích.
Co se z těchto nepokojů zrodí a co se změní je otázkou. Pozor si musíme dát hlavně na zjednodušující soudy. Zatímco někteří lidé na ulicích se stále chovají násilně, mnoho Francouzů vyzývá ke klidu, přestože jejich rozčilení chápou.
