Po skoro čtrnácti letech občanské války v Sýrii nakonec stačily k pádu režimu Bašára Asada necelé dva týdny. Zatímco svět sleduje oslavy Syřanů, některé evropské země se rozhodly rychle konat – zastavily azylová řízení a plánují i deportace.
Z reproduktorů hraje arabská hudba, vzduchem vlaje nespočet vlajek. Na náměstí v centru Vídně se sešly stovky lidí všeho věku. Spojují je dvě věci: syrský původ a radost z pádu režimu Bašára Asada.
Některé prapory nesou kromě panarabských barev – pruhů v zelené, bílé a černé i červených hvězd – ještě nápis „Free Syria“. Dříve se dal číst jako výzva: „Osvoboďte Sýrii“. Teď má už význam posunutý. Sýrie je svobodná.
Podobné oslavy pádu brutálního režimu se odehrály napříč světem, další evropské země nevyjímaje. A slavilo se pochopitelně i v Německu, největší syrské diaspoře v Evropské unii čítající statisíce osob.
V Berlíně, především ve čtvrti Neukölln, se dav rozrostl do tisíců. Někteří skandovali známé „Allahu Akbar“ – Bůh je největší – a v objetí tancovali.
Čtěte také: „Nikdy jsem neviděl Syřany tak šťastné.“ Asadův pád slaví i za hranicemi
„Tahle vláda konečně padla. Před deseti lety jsem byl v Sýrii a viděl věci, které by nikdo vidět neměl – věci, které je nemožné vymazat z paměti. Asad je nejhorší terorista, jakého si můžete představit,“ řekl serveru New Arab sedmadvacetiletý mechanik Ahmad al-Hallabi.
Na spontánní oslavy přišel i se svými dvěma dětmi. V Německu žije už od roku 2015 – dostal se sem trasou přes Turecko a Řecko. „Doufám, že bude mír a vše, co Asad a jeho muži zničili, bude zase vybudováno,“ přeje si.
Práce kvapná
Na rychlý a překvapivý konec skoro čtrnáctileté občanské války a pád autoritáře Bašára Asada ale nereagují jen samotní Syřané. Kvapná reakce přichází i od zemí Evropské unie.
Jak to bude s českou misí v Sýrii?
Voxpot na konci června informoval o plánované misi v Sýrii. Česko tam mělo – ještě za Asadova režimu – hledat bezpečné zóny pro navracení uprchlíků z Evropské unie. Mise má teď ale nejasnou budoucnost.
„Vzhledem k poslednímu překotnému vývoji a aktuální situaci jsme aktuálně realizaci mise pozastavili,“ informovalo Ministerstvo vnitra redakci.
Už v neděli – jen pár hodin poté, co opoziční síly dobyly Damašek a prezident Asad opustil Sýrii – Česká republika zmrazila azylová řízení. Rozhodnutí se týká syrských žadatelů o mezinárodní ochranu i prodloužení doplňkové ochrany.
„Jedná se o běžný postup v situaci, kdy v zemi dochází k výrazným změnám poměrů,“ sděluje Voxpotu Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra.
Rezort podle ní „vývoj na území a případné migrační toky i nadále podrobně monitoruje“. Z toho v podstatě vyplývá, že dokud „nebude jasno“ o situaci na místě, všechny úkony budou stát.
Dopady rozhodnutí českých úřadů nebudou v kontextu Unie rozsáhlé – podle dostupných dat se dotknou pětasedmdesáti osob.
Česko ovšem není jedinou zemí Unie, která k takovým krokům přistoupila. Azylová řízení pozastavilo zatím čtrnáct členů unijního bloku i další evropské země.
V nejistotě tak najednou žijí vyšší desítky tisíc lidí – jen v Řecku čeká v tuto chvíli na verdikt úřadů přes devět tisíc osob. Jedna z dalších Syřany nejvyhledávanějších zemí, Nizozemsko, odložila rozhodnutí o žádostech o azyl o šest měsíců. Týká se to všech, kteří o ochranu zažádali v posledních jedenadvaceti měsících.
Největší dopad ovšem má zastavení azylových řízení v Německu. Podle federálního ministerstva pro migraci a uprchlíky v tuto chvíli v systému zamrzlo 47 270 nevyřízených žádostí.
Do německé skládačky je přitom nutné zahrnout další proměnnou: zemi čekají s nejvyšší pravděpodobností v únoru předčasné volby a migrace je v současnosti jedním z tamních nejpalčivějších témat.
Krok vlády sociálních demokratů a Zelených se tak dá číst mimo jiné jako úlitba voličstvu krajně pravicové Alternativy pro Německo, která se v průzkumech pohybuje na vysokých příčkách.
Jak je ti, Rakousko?
Zatímco evropské státy pozastavují vyřizování žádostí o mezinárodních ochranu, Rakousko, kde žije přes 95 tisíc Syřanů, se rozhodlo jít ještě o krok dál.
Už začátkem týdne, krátce po pádu Asadova režimu, začala tamní vláda mluvit o „repatriaci“ nebo „deportacích“ lidí syrského původu. „Nařídil jsem ministerstvu, aby připravilo program řízeného návrat a deportací do Sýrie,“ uvedl pro rakouská média v pondělí 9. prosince šéf rakouského vnitra Gerhard Karner z Rakouské lidové strany (ÖVP).
Více detailů Karner neposkytl, Voxpot proto oslovil rakouský rezort vnitra a požádal o další informace. Z vyjádření tamního odboru komunikace vychází najevo, že kromě pozastavení azylových řízení bude úřad přezkoumávat i ochranu, kterou již osobám syrského původu udělil.
Mají přijít nucené návraty a deportace.
„Pozastaveno bude i slučování rodin,“ podotýká odbor s tím, že je potřeba celou situaci s ohledem na rychlý vývoj v Sýrii přehodnotit.
Deportace i návraty jsou sice na stole, realizace plánu by ale příliš zbrklá být neměla. Zpočátku chce ministr podporovat dobrovolné návraty organizací repatriačních letů.
Do budoucna by však měly přijít na řadu i „nucené návraty a deportace“ – Karner si nechává vypracovat seznam těch, na které by se program zaměřil. Má jít o lidi, kteří „nejsou připraveni se integrovat“ do rakouské společnosti „a pracovat“.
Zatím není jasné, kdy by k deportacím mělo dojít – podle ministra „tehdy, až to bude v této zmatečné době možné“.
Až bude v zemi bezpečno
Veřejná vyjádření o plánovaných deportacích vyvolávají mezi Syřany žijícími v Rakousku paniku. „To, že Asad už není u moci, neznamená, že je v Sýrii bezpečno,“ řekl pro CBC News Abdulkheem Alshater z rakouské organizace Svobodná syrská komunita.
Není podle něj zcela jasno, kdo se chopí vlády, jaký politický systém v zemi nastolí ani co bude s těmi, kteří pracovali pro režim.
„Syřané se vrátí, až bude nastolena svobodná demokracie,“ uvedl třiačtyřicetiletý Alshater, který před devíti lety uprchl z města Homs. Neměl na výběr: Asadovi lidé se na něj zaměřili kvůli účasti na protirežimních demonstracích.
Podobně to vidí i Lukas Gahleitner-Gertz, právní expert z Asylkoordination Österreich.
„Lidé sice cítí velkou úlevu, že Asadův režim konečně padl, panuje kolem toho ale také dost nejistoty. Co teď bude se Sýrií, jak spolu budou vycházet různé milice, jak se noví vůdci budou chovat k lidem,“ vyjmenovává odborník pro Voxpot.
Poslouchejte také: Sýrie jako časovaná bomba? Stabilitu ohrožují msty, terorismus i Izrael
Další úroveň neznámého pak ale do situace vnáší i přístup rakouské vlády. Podle Gahleitnera-Gertze šlo ze strany vládní ÖVP o vyloženě marketingový krok: „Konzervativci chtějí ukázat svým voličům, že jednají. Svádějí totiž boj s krajní pravicí o to, kdo bude vůči uprchlictvu tvrdší.“
Zářijové parlamentní volby totiž celkem s přehledem vyhrála krajně pravicová Svobodná strana Rakouska. Ostatní partaje s ní ale odmítly vstoupit do vládní koalice, prezident Alexander van der Bellen tak ke konci října pověřil sestavením kabinetu právě ÖVP.
Ačkoliv teď rakouská vláda mluví o deportacích i pozastavení azylových řízení, Lukas Gahleitner-Gertz mírní vášně. „Neexistuje žádný plán, jen to oznámili. Řízení zastavena nejsou, Syřané mohou i nadále o azyl zažádat – úřady ovšem v tuto chvíli rozhodnutí odloží, neboť není možné fakticky zjistit, jaká situace v Sýrii panuje,“ tvrdí expert.
Právě nedostatek informací o poměrech v Sýrii je podle něj důvodem k tomu, že k deportacím jen tak nedojde. Oznámení o chystaných deportacích podle něj jednoduše nemají žádný pevný základ.
„Neexistují žádné spolehlivé zprávy o zlepšení bezpečnostní situace. Ta je stále nejasná a nestabilní, není proto důvod zahajovat řízení o ukončení pobytu,“ vysvětluje Gahleitner-Gertz Voxpotu.
Od pádu Asadova režimu, který se u moci držel padesát tři let, uběhlo jen několik dní. Vzpamatovat se ještě pořádně nestačila rázem svobodná země ani lidé, kteří z ní uprchli před letitou válkou i násilím.
Ke skutečné stabilitě tak vede dlouhá cesta. A uvědomit by si to podle mnohých odborných hlasů měly i státy, které poskytly Syřanům útočiště.
„Vyzýváme všechny země, kde Syřané žijí jako uprchlíci, aby dodržovaly zásadu bezpečného a dobrovolného návratu,“ apeloval na státy šéf Mezinárodního výboru pro uprchlíky David Miliband.
„Sýrie své obyvatele potřebuje v celé jejich rozmanitosti. Musí to být ale jejich volba.“
