Pozornost je upřená na Pásmo Gazy a násilí vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu sílí. „Po útoku Hamásu zmizela jakákoliv ohleduplnost k Palestincům. Nejen mezi osadníky, ale i mezi izraelskou populací – tedy včetně armády,“ říká v rozhovoru Jakub Záhora z FSV UK.
Mohl byste na úvod popsat, jaká situace na Západním břehu Jordánu panuje? Jak se liší od té před sobotou 7. října?
Sledujeme určité kontinuity i změny. Kontinuita je v tom, že dochází k útokům na Palestince a zabírání palestinské půdy Izraelci. To je dlouhodobý proces, i násilí, které zesílilo od minulého podzimu, kdy nastoupila extremistická vláda Benjamina Netanjahua. Poslední tři týdny jsme potom svědky toho, že ono násilí a útoky na Palestince nabraly ještě novou intenzitu.
Izraelské lidskoprávní organizace vydaly sérii zpráv o tom, že na Západním břehu de facto dochází k etnickým čistkám. Plíživě se to dělo už dříve, kdy se na tom podíleli především osadníci a v menší míře i izraelská armáda, respektive stát. Ovšem nyní, kdy je pozornost upřená na Gazu, je rozsah násilí alarmující.
Ano, obětí je tam podle médií od útoku Hamásu víc než sto.
Děje se to v několika oblastech. Třeba v jižní části Západního břehu, u Hebronu, osadníci vydali několika palestinským vesnicím ultimátum, aby se do 24 hodin obyvatelé sbalili a odešli, jinak je zabijí.
Podobná rétorika se tam sice objevovala už dříve, pořád ji nicméně regulovala částečně armáda a dílem i mediální, globální pozornost. Teď se ale všichni soustředí na Gazu a násilí ze strany osadníků na Západním břehu neuvěřitelně akcelerovalo.
Dočetla jsem se třeba o vraždě palestinského farmáře, za kterou stála skupina ozbrojených izraelských osadníků – izraelská armáda o tom věděla. Zajímalo by mě proto, zda takové útoky IDF přehlíží, nebo třeba není v její gesci zasáhnout?
Důležitý je tady rámec izraelského právního systému: hluboký strukturální problém spočívá v tom, že izraelští občané, tedy i osadníci žijící na Západním břehu, mají být zadržení především policií. Naopak armáda má primárně zadržovat Palestince, a izraelské občany zatýká zcela výjimečně. A potíž je v tom, že příslušníků izraelské policie se pohybuje na Západním břehu mnohem méně než vojáků.
Kromě dění v Gaze a hrozby konfliktu s Hizballáhem na severu je tohle taková třetí fronta, kde se ptáme, kam současná eskalace povede.
K tomu, co jste popsala, tedy dochází velmi často. Členové armády jsou třeba svědky násilí proti Palestincům a nic s tím nedělají. Nejen proto, že občany Izraele – jak už jsem zmínil – se zdráhají zadržet kvůli rozdělení povinností bezpečnostních složek, ale i kvůli tomu, že s útočníky část armády sympatizuje. Oni vědí, že pokud nezasáhnou, nic se nestane. Takové situace, kdy armáda přihlížela násilí proti Palestincům – i jejich vraždám – a nezasáhla, se objevují v desítkách svědectví.
Co se ale teď změnilo, je rozsah onoho násilí. Na základě toho, co víme, se odvážím tvrdit, že po skutečně brutálním útoku Hamásu zmizela jakákoliv ohleduplnost vůči Palestincům. Mezi osadníky, ale i mezi izraelskou populací – tedy včetně armády.
Po tom masakru existuje minimální vůle ze strany vojáků a vojaček na Západním břehu chránit nevinné Palestince. Nejde o nový fenomén, ale rozsah beztrestnosti je v současnosti opravdu bezprecedentní.
Poslechněte si také náš podcast: PULS | Nekonečná okupace. Spekuluje se o třetí intifádě, říká Kalhousová
Před několika měsíci podnikl Izrael rozsáhlý útok na Džanín na Západním břehu, podle médií největší za poslední dekády. Očekáváte, že dojde nyní k něčemu podobnému?
To je velká otázka. K ničemu, co by se dalo srovnat s útokem na Džanín, za poslední tři týdny nedošlo. Zároveň je tam už ale přes sto mrtvých na straně Palestinců. V porovnání s počtem obětí v Gaze jde samozřejmě o malé číslo, jenže: do sedmého října tam za tento rok bylo zabito 200 Palestinců. A už tehdy se jednalo o nejkrvavější rok od konce druhé intifády, tedy od roku 2005.
Takže když ke 200 obětem za deset měsíců připočteme dalších více než 100 za tři týdny, vidíme, že to násilí je velmi významné. Jakkoliv není tak spektakulární a rozsáhlé jako v Gaze.
Je proto otázka, jak na celou situaci budou reagovat Palestinci. Riziko, že dojde k ještě intenzivnějším útokům militantních skupin na Západním břehu proti Izraelcům, je dost velké. Vzhledem k tomu, co se děje tam i v Gaze. Kromě dalšího dění v Gaze a hrozby propuknutí konfliktu s Hizballáhem na severu je tohle taková třetí fronta, kde se ptáme, kam současná eskalace povede.
„Dění v Gaze posílí nenávist vůči Izraelcům“
Jak je na tom teď na Západním břehu palestinská samospráva vedená stranou Fatah? Má tam ještě nějaký hlas?
Samospráva, kterou z větší části kontroluje zmíněná strana, byla doopravdy zastíněna událostmi posledních týdnů a Hamásem. Fatah vydal několik jakýchsi polovičatých vyjádření, v nichž povstání proti Izraeli podpořil, zároveň ale neadoroval Hamás, svého politického rivala. Situace je prostě taková, že palestinská samospráva čelí dlouhodobé kritice.
Čtěte také: Na hranici Pásma Gazy: Nikdo neví, co se děje, ani co bude dál
Nedělaly se sice průzkumy veřejného mínění mezi Palestinci – z celkem pochopitelných důvodů –, nedovedu si ale představit, že by ta kritika v kontextu nynějšího dění ještě nevzrostla. Roli odpůrce a bojovníka za svobodu převzal ještě více Hamás a samospráva není evidentně schopná lidem na palestinských územích na Západním břehu zajistit ani elementární bezpečí. Jde tedy o pokračující proces její vzrůstající irelevance.
[infobox id=”2″]
Co to pro Západní břeh do budoucna tedy znamená, pokud se z palestinské samosprávy, respektive Fatahu stala irelevantní entita?
Abych to uvedl na pravou míru: palestinská samospráva je ze socioekonomického pohledu stále důležitý orgán. Zaměstnává statisíce Palestinců, distribuuje z velké části peníze z rozvojové a humanitární pomoci. Není tedy obecně irelevantní, politicky ale ano.
Co se ale bude dít dál, to je otázka. Podpora Hamásu po útocích na Izrael vždy stoupá, jakkoliv pak následně zase klesne. Lze také očekávat, že Palestinci budou více podporovat radikálnější, ne nutně islamistické skupiny. Delší dobu se už volá i po rozpuštění palestinské samosprávy, nebo alespoň po nových volbách, které by ji učinily reprezentativnější vůči požadavkům palestinské veřejnosti.
V posledním roce se ve vzrůstající míře ozývaly i hlasy, aby se obnovila Organizace pro osvobození Palestiny (PLO), jež od vzniku palestinské samosprávy nehraje větší politickou roli. PLO byla historicky tou organizací, která Palestince a jejich národní hnutí reprezentovala.
Pokud bude Hamás odstraněný z čela Gazy a dojde k rozpuštění buněk na Západním břehu, ta nenávist vůči Izraeli se přetaví do jiného hnutí.
Scénářů je nyní více. Podpora palestinské samosprávy bude určitě klesat, a je otázkou, jaké alternativy se objeví. Zda to budou radikálnější skupiny, nebo nějaké organizovanější hnutí, které sjednotí různé frakce – například pod rámcem PLO. To teprve uvidíme. A vliv na to bude mít i výsledek izraelských operací v Gaze.
Dalším scénářem, o kterém se mluví, je, že by palestinská samospráva v nějaké fázi převzala kontrolu nad Gazou, což by věci opět posunulo. Je ale těžké teď předvídat, co se stane.
Mluvíte i o Hamásu – jaký vliv má na dění na Západním břehu? Ostatně útok na Džanín Izrael odůvodnil mimo jiné tím, že tam měl Hamás buňky.
Ono to tehdy bylo tak, že tam byly sice buňky Hamásu, na severu Západního břehu, ale vznikaly „odspodu“ i menší buňky a hnutí, které na něj nebyly napojené. V posledním roce jsme sledovali vznik menších skupin, které nebyly afiliované k žádnému z těch větších hnutí a podnikaly útoky proti Izraelcům. Právě to byl nakonec důvod zásahu v Džanínu.
Čtěte také: Tohle je horší než válka: Co ukázaly neveřejné záběry z útoku Hamásu?
Co se Hamásu týče, podle posledního průzkumu, tuším z června, měl mezi Palestinci zhruba třetinovou podporu. V Gaze vyšší než na Západním břehu. Buňky nebo aktivisty Hamásu na Západním břehu najdete, zatýkají je však nejen Izraelci, ale i palestinská samospráva. Hamás tam tedy nefunguje jako politická strana, ale spíše jako nějaká podzemní organizace – zčásti politická, zčásti teroristická.
Nabízí se pak ale další otázka: pokud se Izraeli podaří dosáhnout onoho proklamovaného cíle, tedy odstavit Hamás od moci, co se stane s jeho členy na Západním břehu? Přenesou se jeho aktivity tam, nebo se členové naopak přidají k novým organizacím? To je další věc, která se neví.
Je tedy zásadní se v tuto chvíli bavit o Hamásu?
O Hamás jde v tuto chvíli proto, že kontroluje Pásmo Gazy a podnikl útoky 7. října. Pokud ale bude odstraněný z čela Gazy a dojde k rozpuštění buněk na Západním břehu, ta animozita a nenávist vůči Izraeli, jež z velké části motivovala členy Hamásu, nezmizí. Přetaví se do jiného hnutí nebo organizace, které budou bojovat proti Izraeli.
Z mého pohledu proto není nejzásadnější mluvit o tom, jak to bude organizačně, ale naopak o tom, že nynější dění v Gaze nenávist vůči Izraelcům zintenzivní. A ve výsledku povede k posílení extremistických a násilných skupin i na Západním břehu.