Nezdolný Jeff Bezos: Kdo je muž, který vybudoval Amazon a nyní chce kolonizovat vesmír?

Nejbohatší muž světa, vizionář, dříč, kreativec, lakomec, vyděrač, mistr managementu, král konzumu. Adresát těchto přízvisek Jeff Bezos se narodil v roce 1964 v novomexickém městě Albuquerque (známém divákům seriálu Breaking Bad) sedmnáctileté středoškolačce Jacqueline Gise. Ve čtyřech letech jej za svého adoptoval uprchlík z Castrovy Kuby Miguel Bezos, od nějž Jeff už v mládí převzal nedůvěru ke státním zásahům.

Jeffovi rodiče i jeho bývalí přátelé o něm vypráví jako o extrémně talentovaném, soustředěném, disciplinovaném, soutěživém a kreativním dítěti, které milovalo četbu science fiction. Když se Bezos před maturitou rozhodl, že bude nejlepším studentem ročníku, nemohl jej žádný ze spolužáků porazit – nakonec dokonce vyhrál cenu Silver Knight pro nejlepšího studenta ve státě Miami, kterou vyhlašoval deník Miami Herald. Právě v článku pro toto periodikum pak mladý Bezos poprvé mediálně představil svoji vizi: Zdroje Země jsou omezené. Pokud má lidstvo i ekonomická produkce nadále růst, bude muset expandovat do vesmíru.

Svoji profesní kariéru Bezos odstartoval na Wall Street. Právě v tamní hedgeové firmě DESCO se na počátku 90. let zrodil nápad vytvořit „obchod se vším“, internetovou platformu, která bude po celém světě propojovat výrobce zboží s jejich zákazníky a bohatnout na provizích z těchto nákupů. Jako první artikl tohoto obchodu se vším si Bezos vybral knihy. Udělal to z několika důvodů: Sám byl vášnivým čtenářem, v USA již existovali zavedení distributoři knih a zároveň se jednalo o lehce replikovatelné zboží, u kterého zákazníci – již v té doby nebyli zvyklí na internetu nakupovat – vždy věděli, co si objednávají.

Amazon by měl k malým vydavatelům přistupovat jako puma k nemocné gazele, instruoval Bezos své zaměstnance v době, kdy se před uvedením čtečky Kindle snažil donutit vydavatele co nejrychleji digitalizovat své tituly.

I se svojí ženou Mackenzie v roce 1994 Bezos DESCO opustil a založil vlastní firmu v Seattlu na druhé straně USA. Vybral si ho kvůli blízkosti k Microsoftu i příslibu nízkých daní. Než se rozhodl svou firmu nazvat Amazon, zvažoval také názvy Cadabra a Relentless. Název Cadabra měl evokovat kouzlo: zboží si objednáte a brzy se „magicky“ objeví na vašem prahu. Bezos jej zamítl poté, co byl upozorněn, že slovo cadabra zní trochu jako cadaver, mrtvola.

Název Relentless, jenž by se dal přeložit jako „nezdolnost“, zase reprezentoval jednu z Bezosových hlavních hodnot: nikdy nepolevit, neustále se zlepšovat, vynalézat a růst. Pro název největší řeky světa se nakonec rozhodl, aby zachytil všeobjímající charakter své firmy, ale také proto, aby se Amazon ukazoval mezi prvními v abecedě.

Pracujeme tvrdě, chytře a dlouho

Slovo relentless nicméně nejlépe vystihuje růst firmy Amazon ze seattelské garáže do současné podoby gigantu, který zprostředkovává 40 procent všech online nákupů v USA, obstarává třetinu světové cloudové infrastruktury (na které jsou závislí mimo jiné Twitter, Netflix či CIA) a vypouští stejný objem uhlíkových emisí jako Norsko.

Mezi klíčové zásady Bezose při budování Amazonu patřila snaha zajistit co největší výběr zboží (když prodával jenom knihy, chtěl mít od každé aspoň jeden výtisk), rychlost dodání, tlak na co nejnižší ceny a také zaměření na dlouhodobé výsledky firmy. „Hlavním měřítkem našeho úspěchu bude hodnota akcií, kterou vytvoříme v dlouhodobém horizontu. Tato hodnota bude přímo reflektovat naši schopnost dále rozšiřovat a upevňovat naši vedoucí pozici na trhu,“ napsal Bezos ve svém prvním dopisu akcionářům v roce 1997, který ve firmě dodnes platí za jeden z kanonických dokumentů. Přestože se Amazon po rekordním růstu v roce 2020 topí v penězích, dividendy svým investorům stále nevyplácí a zisky reinvestuje.

Mezi zprávami o špatných pracovních podmínkách zaměstnanců distribučních center Amazonu, které naposledy v listopadu vyvolaly stávku v 15 zemích světa, by nemělo zapadnout, že Bezos má vysoké nároky i na své nejužší vedení.  Amazon je známý pro své hodnoty, jako je „zákazník na prvním místě“, „odvaha nesouhlasit“ či „šetrnost“, které i podle svých českých manažerů opravdu uvádí do praxe. Zaměstnanci jsou v souladu s těmito hodnotami podporováni, aby se navzájem kritizovali, a produktivita jejich práce je měřena pomocí desítek různých indikátorů.

Jak popisuje novinář Brad Stone v knize The Everything Store, před zakladatelem Amazonu nelze „jen tak něco zastřít nebo okecat“. Prezentace tak manažeři neodevzdávají v PowerPointu, ale v podobě šestistránkových slohů, kde musí své nápady podrobně popsat a vyargumentovat. Ani u zaměstnanců ve vyšším postavení přitom Bezos příliš nerespektuje rovnováhu osobního a pracovního života – jak říká, v Amazonu se pracuje tvrdě, chytře a dlouho.

Když obr zatlačí

Směrem ke svým obchodním partnerům Bezos uplatňuje soutěživost až nelítostnost. „Amazon by měl k malým vydavatelům přistupovat jako puma k nemocné gazele,“ instruoval podle Stonea své zaměstnance v době, kdy se snažil před uvedením čtečky Kindle vydavatele donutit co nejrychleji digitalizovat své tituly.

Vydavatelé, kteří v počátcích Amazonu považovali tuto firmu za spojence v prodávání knih, tak jako první poznali, jak Amazon dokáže své dodavatele zmáčknout. Amazon ve vyjednávání s nimi využívá svého infrastrukturního postavení, kdy jako zprostředkovatel jednotlivých inzerátů může nastavovat ceny zboží, měnit pořadí zobrazování produktů a využívat data o jejich popularitě ke svým potřebám.

Dodavatelé zboží tak často ve vyjednávání s Amazonem tahají za kratší konec provazu a čelí nevýhodným podmínkám, například příliš nízko nastaveným cenám jejich zboží, které Amazon za každou cenu udržuje, aby byl pro zákazníky výhodnější než jeho konkurenti. Opustit Amazon si však dodavatelé vzhledem k jeho popularitě mezi zákazníky často nemohou dovolit.

Čtěte také: Na návštěvě v distribučním centru: Amazon umí kapitalismus nejlíp

Jak zmínil i ve svém únorovém rezignačním dopise, věnuje se Bezos několika charitativním projektům. Jedná se konkrétně o Day One Fund, jenž je zaměřený na boj proti bezdomovectví a na vzdělávání chudých dětí, a The Bezos Earth Fund, skrze který přislíbil 10 miliard dolarů na řešení klimatické změny. Bezosova proslulá neochota platit jakékoli daně (a využívání všech možných kliček, aby se jim vyhnul) přitom dokazuje, že zakladatel Amazonu chce řešit problémy světa primárně prostřednictvím filantropie soukromých firem a nikoli vlád a veřejné správy.

Dobrým příkladem tohoto postoje je fakt, že Amazon i přes aktivity Day One Fund hrál zásadní úlohu v potopení městské vyhlášky, která zaváděla novou daň na velké podniky usazené v Seattlu a vybranými penězi měla financovat bydlení pro sociálně slabé. To je přitom v Seattlu stále nedostupnější právě kvůli gentrifikaci způsobené příchodem movitějších zaměstnanců Amazonu a jemu podobných firem.

Jediný růst je možný do vesmíru

Bezos od roku 1994 neměl příliš času věnovat se svým vesmírným ambicím, neznamená to však, že na ně zapomněl. Dá se naopak spekulovat, že vybudování Amazonu bylo pro Bezose spíše prostředkem k dosažení tohoto snu nežli cílem samo o sobě. „Ve svých představách o budoucnosti vždy počítal s tím, že bude nesmírně bohatý. Vydělává tolik proto, aby se dostal do vesmíru,“ řekla novinářům již v 90. letech Bezosova bývalá přítelkyně Ursula Werner.

V roce 2000 – tedy v době, kdy se Amazon zmítal ve finanční nejistotě takzvaného „dotcom bubble“ – Bezos založil vesmírnou společnost Blue Origin, do které každoročně investuje miliardu dolarů. Pomocí Blue Origin chce materializovat svůj sen, který jako středoškolák poprvé odhalil v Miami Heraldu: umožnit další růst populace a jejího pohodlí tím, že vybuduje lidské kolonie obíhajících na umělých satelitech kolem Země.

Bezos si nedělá ambice, že by tyto vesmírné kolonie stihl za svého života vybudovat sám. Cílem Blue Origin je však poskytnout infrastrukturu vesmírnému cestování podobně, jako Amazon poskytuje infrastrukturu online nakupování a provozování internetových služeb. Součástí této infrastruktury jsou v první fázi zejména znovupoužitelné rakety, jež by měly výrazně snížit cenu cestování do vesmíru a umožnit tak ostatním firmám ve vesmíru podnikat a kolonie postupně vytvořit.

Svou představu budoucnosti lidstva Bezos podrobně představil na přednášce Going to Space to Benefit the Earth v roce 2019. V ní vysvětlil, že spíše než změny klimatu na Zemi jej znervózňuje omezenost místních energetických zdrojů, které dlouhodobě nebudou stačit, aby podporovaly lidstvo v populačním i ekonomickém růstu. Lidstvo by proto mělo začít získávat energetické zdroje z vesmíru a Zemi od těžkého průmyslu zcela oprostit. „Co se stane, když se nelimitovaná poptávka potká s limitovanými zdroji? Odpověď je velmi jednoduchá: Omezování se. Taková cesta by však znamenala, že se vaše děti a vaše vnoučata budou mít hůře než vy. A to je špatná cesta,“ odmítl Bezos v přednášce možnost, že by se lidé měli v budoucnu uskromnit.

Místo toho představil fantastický svět, ve kterém se lidé radostně stěhují do hypermoderních kolonií obíhajících vesmírem a na Zemi se budou vracet třeba na dovolenou či na univerzitu. „Budou to velmi příjemná místa k životu. Na některých satelitech můžeme vybudovat kopie našich historických měst. Jiné mohou být rekreační a můžeme na nich vybudovat nižší gravitaci, takže si tam budeme moci chodit zalétat s vlastními křídly,“ snil ve své přednášce Bezos.

Génius, kterého si kapitalismus zaslouží

Walter Issacson, autor životopisných románů o Leonardu da Vinci a Albertu Einsteinovi, přirovnává v předmluvě k Bezosovým esejům Invent and Wander nejbohatšího muže světa právě k těmto vynálezcům a revolučním myslitelům. Podle Isaacsona jej s nimi spojuje neustálá touha objevovat i zaujatost všemi možnými sférami lidského vědění. „Příkladem, jak Bezos přemýšlí a inovuje, je spuštění služby Amazon Prime, která změnila představy Američanů o tom, jak rychle a levně si věci mohou objednávat na internetu,“ píše v předmluvě Isaacson. Jako hlavní příklad Bezosova génia tak uvádí spuštění služby, která předplatitelům garantuje bezplatné dodání objednávky z e-shopu do dvou dnů.

Podle autora nedávného Bezosova portrétu v Guardianu Marka O’Connela naopak zakladatel Amazonu nevynalezl nic, co by již neexistovalo, a revoluční je akorát v tom, jak dobře dokáže využívat již existujících nástrojů kapitalismu k navýšení vlastní efektivity a zisku. „Spuštění Amazon Prime bylo jistě významné v historii online nakupování, ale prezentovat to jako revoluční vynález zní poněkud směšně. V kontextu Bezosova obrovského jmění a moci je vlastně překvapující, jak moc jsou jeho vynálezy banální,“ kontruje Issaacsonovi O’Connel.

Bezos záměrně či nezáměrně opomíjí fakt, že údajnou lidskou přirozenost neustále nakupovat a vyčerpávat tak zdroje živí i Amazon tím, že nakupování tolik zpřístupnil a zákazníky oprostil od nutnosti chodit do obchodu.

Fakt, že Bezosovy vynálezy směřují zejména k ulehčení nakupování, dokazuje, jak moc je jeho vzývaná imaginace omezena hranicemi kapitalismu. Potvrzuje to i jím představované řešení klimatické krize a nedostatku energetických zdrojů: omezovat se v nakupování a navyšování našich životních standardů je zkrátka cesta proti lidské přirozenosti, realističtější a výhodnější proto bude expandovat do vesmíru.

Je jistě chvályhodné, že Bezos přemýšlí o možném řešení omezenosti zdrojů na naší planetě. Záměrně či nezáměrně však opomíjí fakt, že údajnou lidskou přirozenost neustále nakupovat a vyčerpávat tak zdroje živí i Amazon tím, že nakupování tolik zpřístupnil a zákazníky oprostil od nutnosti chodit do obchodu a vidět pracovní sílu i část náročné infrastruktury, která nakupování umožňuje. Proč by lidé nenakupovali, když stačí kliknout a za pár hodin se „Cadabra!“ magicky objeví balíček na našem prahu?

Technologičtí megalomani

Jeff Bezos zároveň jako nejbohatší muž světa reprezentuje hodnoty, které jsou v kapitalistické společnosti nejvíce ceněné. Patří mezi ně určitě vytrvalost, disciplinovanost, inovativnost, soutěživost, tlak na efektivitu a výsledek a neustálý růst. Pro velkou část veřejnosti jsou tyto jeho vlastnosti  a z nich vyplývající spolehlivost  Amazonu jistě imponující: loňský průzkum ostatně ukázal, že Američané Amazonu věří častěji než své vládě, což Bezos nezapomněl zdůraznit ani během svého slyšení v Kongresu v červnu 2020.

I Bezosova efektivita a píle však mají své háčky. Zakladatel Amazonu zosobňuje ideologii typickou pro americké technologické vizionáře, kterou spisovatel Evgeny Morozov označuje jako solucionismus: přesvědčení, že na každý problém existuje technologické řešení, ke kterému se dá dojít správným algoritmem.

Tato idolizovaná technologická řešení však příliš často neberou v potaz širší společenský kontext: Marka Zuckerberga při zakládání Facebooku zřejmě nenapadlo, že jeho firmě založené na sdílení a propojování přátel jednou bude kladen za vinu rozklad demokracie. Jeff Bezos při svém snění o kolonizaci vesmíru, který by podle jeho slov mohl hostit „tisíc Mozartů a tisíc Einsteinů“, zase zřejmě nepřemýšlí o tom, kolik lidí mrhá svým potenciálem ve skladu Amazonu poté, co konkurence velkofirem jako Amazon zúžila jejich možnosti najít si perspektivnější práci.

Bezosova přednáška Going to Space to Benefit the Earth

Bezose se Zuckerbergem i dalšími mágy z technologických firem spojují i další hodnoty: libertariánství, nelítostnost k soupeřům a megalomanská snaha vybudovat všeobjímající impérium v nějakém odvětví: Bezos chtěl vybudovat „obchod se vším“, Zuckerberg platformu „dávající hlas všem lidem“, zakladatelé Googlu Sergey Brin a Larry Page „uspořádat všechno vědění“. Právě touha technologických gigantů budovat faktické monopoly se v posledních letech dostává do hledáčku amerických i unijních regulátorů, kteří jim vyčítají mimo jiné i to, že se obohacují na úkor menších firem a v konečném důsledku omezují zákaznickou volbu i inovace.

Čtěte také: Amazon v Česku: Na vyšší platy zapomeňte, hlavně být blízo dálnice do Německa

V neposlední řadě technologické podnikatele spojuje snaha vybudovat pomocí všudypřítomné optimalizace a měření svět bez jakékoli neefektivity, emocí a prostojů. Tento, slovy profesorky Shosanny Zuboff, „svět bez tření“, však zároveň rozbíjí možnosti autonomie, konfliktu a vyjednávání, a tím i pokroku v chápání společenských norem – třeba i těch, které by umožnily nahlédnout za meze kapitalismu a doktríny „neustálého růstu“.

„Vizionář“ Jeff Bezos nás v tomto směru zřejmě neobohatí, bude však fascinující sledovat, kam jej jeho proslulá píle a disciplinovanost dostanou v jeho vesmírných aktivitách. Předpoklady k úspěchům i na této misi má: Málokdo na světě o sobě může říct, že si jako dítě stanovil tak fantastický sen, jako je kolonizace vesmíru, a následně vybudoval obrovskou firmu a vydělal tolik peněz, že si plnění tohoto snu může dovolit financovat. Otázkou je, zda při budování vesmírného impéria nebude příliš zapomínat na aktuální problémy svých zaměstnanců i spoluobčanů na Zemi.