Česká policie ve spolupráci se slovenskými kolegy zatkla na Moravě nezletilého muže, který v rámci mezinárodní skupiny připravoval ozbrojený útok na bratislavský Duhový pride. Informace získaly a ověřily redakce Voxpotu a Deníku N.
Zatímco se v Bratislavě před dvěma týdny tisíce účastníků připravovaly na každoroční pochod za práva LGBTQ+ lidí, také v telegramových skupinách jejich krajně pravicových odpůrců bylo živěji než obvykle.
Několik stovek lidí z různých zemí Evropské unie, USA i Ruska aktivně plánovalo útoky na příslušníky různých menšin – muslimy, židy, migranty nebo právě queer lidi.
V jedné telegramové skupině této seberadikalizující se komunity se komunikace po krátké době stočila od vzájemného hecování a podněcování k násilí přímo k plánování první akce. Skupinu, do které se postupně dostalo několik stovek převážně mladých radikálů, založili podle zjištění Voxpotu a Deníku N dva muži. Jeden byl ze Slovenska, druhý byl ještě nezletilý a pocházel z Moravy. Za cíl si vytyčili zaútočit na účastníky bratislavského pochodu Duhový Pride.
Čtěte také: Už žádné izolované ostrůvky. Krajní pravice roste a vyniká v kampaních
K útoku měly pomoct i amatérské návody na výrobu zbraní, které se tu podle zdroje obou médií objevovaly v azbuce. Jestli je posílali ruskojazyční členové skupiny, nebo šlo jen o materiály nalezené jinde na internetu, se redakcím nepodařilo zjistit. Nicméně právě český mladík měl před duhovým pochodem ve skupinách začít prohlašovat, že se do výroby zbraní pro útok na Pride pouští.
V tu chvíli už ale skupinu sledovala policie z několika zemí. Jen pár dní před začátkem bratislavského pochodu queer lidí pak došlo ke koordinovanému zákroku ve spolupráci policie několika evropských zemí a USA.
„Na základě této koordinované činnosti bylo v posledním týdnu vykonáno několik zásahů v různých evropských zemích včetně Slovenska,“ uvedla 18. července slovenská policie ve zprávě na sociálních sítích. Spolu s ní zveřejnila video ze zásahu, který měl podle policie vést k rozložení celé skupiny.
Mezinárodního zátahu se zúčastnila kvůli českému organizátorovi skupiny právě i česká policie. „Plánování útoku v rámci kulturního festivalu Duhový PRIDE Bratislava bylo předmětem prověřování v trestním řízení,“ sdělil redakcím olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun, který nyní případ dozoruje.
Jeden z lidí, kteří se na případu od začátku podíleli, reportérům řekl, že případ byl „velmi“ kritický. „Existoval tam velký rizikový potenciál, který bylo potřeba eliminovat zásahem,“ reagoval zdroj.
I když mladistvý o útoku sám mluvil, reportérům se nepodařilo zjistit, zda u něj doma byly opravdu nalezeny zbraně. Zároveň proti němu nebylo policií zahájeno trestní stíhání vě věci přípravy útoku, protože od něj měl mladík nakonec dobrovolně upustit.
Tady měl být paywall. Článek ale považujeme za důležitý pro českou veřejnou debatu, takže jej odemykáme všem. Tento i další propracované texty by ale nemohly vznikat bez podpory členů Voxpot Klubu. Pokud si to můžete dovolit, přidejte se k nim.
„Pro toto jednání nebylo zahájeno trestní stíhání, neboť ze zákona trestnost činu zanikla z důvodu dobrovolného upuštění od dalšího jednání směřujícího ke spáchání činu,“ oznámil redakcím Dragoun.
Přesto mladíkovi hrozí velmi vysoký trest za věcně související velmi závažnou trestnou činnost, ve které bylo trestní stíhání proti nezletilému zahájeno. Ta spočívala ve dvou částech – založení, podpoře a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a kromě toho také v podpoře a propagaci terorismu.
Čtěte také: „Jako Jekyll a Hyde“. Střelce na Fica nelze politicky zařadit, tvrdí expert
V případě odsouzení by mu jako dospělému hrozilo za první trestný čin až deset let za mřížemi a za podporu a propagaci terorismu až 15 let vězení. Poněvadž však není dospělý, případný trest by byl nižší.
Vazba byla podle Dragouna uvalena kvůli obavě z toho, že by muž mohl mařit vyšetřování nebo trestnou činnost opakovat.
„K vámi zmíněnému konkrétnímu případu se z taktických důvodů nemůžeme vyjádřit,“ odpověděl na dotaz reportérů mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Dodal, že bezpečnostní situace v Česku je stabilní a „není známa žádná hrozba útoku ze strany nějaké skupiny nebo jednotlivce.“ To může být důležitá informace vzhledem k tomu, že už příští týden začíná v Praze LGBTQ+ festival Prague Pride.
Na slovensku už poněkolikáté
Plán útoku na slovenský Duhový Pride následuje necelé dva roky poté, co v říjnu 2022 zaútočil na bratislavský queer klub Tepláreň devatenáctiletý muž. Ten při nenávistném útoku zabil Matúše Horvátha a Juraje Vankuliče, postřelil jejich kamarádku Radku a následně spáchal sebevraždu.
Jen před dvěma měsíci navíc proběhl atentát na slovenského premiéra Roberta Fica.
Slovensko představuje v internetových krajně pravicových a neonacistických kruzích viditelný bod na mapě světa. Pocházel odtud ostatně i Pavol Beňadik, který vystupoval pod přezdívkou Slovakbro a podílel se například na tvorbě seberadikalizačního manuálu The Hard Reset: A Terrorgram Publication, který vyšel v létě 2022. Manuál dává útočníkům z internetových komunit základní ideologický rámec, ale také popisuje, jak provádět útoky a sabotáže.
Čtěte také: Osamělí vlci z alt-right vydali manuál pro seberadikalizaci. V komunitě Terrorgramu byl i slovenský střelec
Odborník na extremismus Jan Charvát z katedry politologie FSV UK nicméně upozorňuje, že i když je Slovensko oproti například Česku specifické větším množstvím lidí, kteří nemají důvěru ve stát a jsou ochotni naslouchat konspiračním teoriím všeho druhu, tito internetoví krajně pravicoví radikálové nemají specifické národní rysy.
„Manifest střelce z Teplárny nemá žádné specifické slovenské nebo středoevropské rysy. Mohl ho napsat kdokoli od Ameriky až po Filipíny,“ vysvětluje Charvát. Podle něj se dá předpokládat, že se krajně pravicová online radikalizace odehrává i v České republice, jen v menší míře a u méně lidí.
„V Česku se ty skupiny, které byly zodpovědné za fyzické násilí, rozpadly zhruba před deseti lety, zatímco na Slovensku se stále někam přelévají a stále se někde objevují,“ uvádí Charvát rozdíl mezi oběma zeměmi.
Islámští teroristé? Trend je jinde
Krátce po zabránění útoku na slovenský pride se ukázalo, že nástup krajně pravicového terorismu představuje znepokojivý trend i na celoevropské úrovni. Minulý pátek 26. července Evropská unie zařadila na seznam teroristických organizací mezinárodní neonacistickou skupinu The Base založenou v roce 2018. Tím se stala první krajně pravicovou organizací na evropském seznamu teroristů, který čítá 22 teroristických skupin a 15 jedinců.
The Base vznikla v USA, nicméně dnes operuje také v Kanadě, Austrálii nebo právě v Evropské unii. Její členy spojuje podobně jako další neonacistické skupiny na internetu představa, že bílá rasa je v ohrožení migrací, mezirasovými sňatky nebo klesající porodností. K tomu vnímají etnickou nebo sexuální diverzitu jako životní ohrožení, proti kterému je třeba stvořit bílé státy založené na etnickém principu.
Skupina se stejně jako mnoho podobných seberadikalizačních uskupení hlásí k takzvanému militantnímu akceleracionismu, který se snaží využít existující krize a rozpory ve společnosti k urychlení jejího kolapsu v naději, že na jejích troskách vystaví nový světový řád.
Čtěte také: PULS | Krajní pravice umí přilákat talenty. V EU ji kopíruje i mainstream
Přesto, že tyto myšlenky obhajují také útoky na mešity nebo muslimy, stejný přístup využívali také přední stratégové islamistického terorismu, kteří navrhovali destabilizaci muslimských zemí skrze teroristické nástroje, aby urychlili nástup nového chalífátu.
Výzkumníci z International Centre for Counter-Terrorism (ICCT) vypichují, že síla těchto postupů je v tom, že jsou snadno převoditelné do jiných zemí a rychle a nepozorovatelně šiřitelné pomocí sdílené angličtiny a globálních online platforem, jako je například Telegram nebo Whatsapp.
Zatímco do nedávna evropskému seznamu teroristických organizací dominovaly islamistické skupiny, tato nová entita jasně poukazuje na to, že paleta hrozeb v Evropě se rozšiřuje. Podle výzkumníků Thomase Renarda a Kacpera Rekaweka z ICCT se ukazuje, že právě na internetu radikalizované neonacistické skupiny začínají nově představovat problém pro evropskou bezpečnost.
„Rozhodnutí EU zařadit The Base na seznam teroristických organizací není jen rozšíření sankcí na celé území EU, ale také signál, že jde o víc než jen okrajovou extrémistickou skupinu,“ píší výzkumníci.
Podle Charváta sice množství neonacistických útoků v Evropě v posledních letech opravdu roste, nicméně stále se jedná o jednotky. „Pozorujeme určitý trend, ale nechci plašit, že se tu zvedá vlna neonacistického terorismu. Je ale pravdou, že k útokům dochází ve větší míře,“ zakončuje politolog.
