Trojice evropských států oznámila úmysl uznat Stát Palestina. Jedná se o přelomové rozhodnutí, pro které ale napříč Evropou shoda neexistuje. Česká vláda se reagovat nechystá.
Jako první přišlo norské oznámení, záhy svůj úmysl oficiálně uznat palestinský stát oznámily i vlády Irska a Španělska. Irský premiér Simon Harris na tiskové konferenci potvrdil, že se ze strany jeho vlády a norských i španělských kolegů jednalo o koordinovaný krok.
Norští zastupitelé dlouhodobě uváděli, že k uznání Palestiny přistoupí, pokud by to mohlo přispět k mírovému procesu. Tamní premiér Jonas Gahr Støre na středeční tiskové konferenci uvedl, že takzvané dvoustátní řešení vidí jako jediný způsob, jak zajistit bezpečný domov pro Izraelce i Palestince. Podobně své rozhodnutí odůvodňovali i představitelé Irska a Španělska.
Izraelská vláda v reakci na rozhodnutí stáhla z těchto tří zemí své velvyslance. Státy pak obvinila z toho, že odměňují hnutí Hamás za teroristický útok z loňského 7. října.
Čtěte také: Rozhodnutí soudu v Haagu je pro Izrael cár papíru
To je v souladu s dlouhodobými postoji izraelských představitelů napříč politickým spektrem. Ti v uplynulých měsících opakovali, že pokud by Palestinci v reakci na loňský útok získali svůj stát, bylo by to „strategickým i morálním selháním“.
Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake na dotaz Voxpotu sdělil, že rozhodnutí Norska, Irska a Španělska jeho úřad nekomentuje. „Z hlediska české diplomacie je právo každého státu si o takové věci rozhodnout, jak uzná za vhodné,“ uvedl mluvčí Drake.
A jak je na tom Česko? Československá socialistická republika v roce 1988 sice přijala usnesení, které reagovalo na vyhlášení palestinské nezávislosti. Od změny režimu nicméně mnozí čeští zastupitelé toto usnesení relativizují.
Dostatečné vysvětlení
Výsledný stav je takový, že palestinská správa má například v Česku velvyslanectví, ale české ministerstvo vede v Ramalláhu jen takzvaný „styčný úřad“. Formálně česká diplomacie podporuje mírový proces směřující k dvoustátnímu řešení.
Co se týče aktuálního českého postoje, Drake uvedl, že usnesení z roku 1988 nelze považovat za uznání Palestiny jako státu. „Z našeho pohledu tím ČSSR vzala na vědomí, že byl vyhlášen Stát Palestina,“ uvedl. „Tedy k uznání Státu Palestina ze strany České republiky nikdy nedošlo.“
Na dotaz, zdali ministerstvo své stanovisko chystá ve světle aktuálního dění přehodnotit, uvedl Drake, že nikoliv. „Z našeho pohledu je to vysvětlení dostatečné. Pokud jde o nějaké další kroky, to už není dotaz na mě jako úředníka. Pokud se politici rozhodnou jít ve šlépějích těchto států, nebo se naopak vydat jinou cestou, je to jejich rozhodnutí jako demokraticky zvolených politiků,“ dodal.
Český premiér Petr Fiala zároveň sdělil, že jeho vláda žádnou změnu postoje neplánuje. V rozhovoru pro deník Blesk řekl, že uznání Palestiny podle něj nedává smysl v momentě, kdy není jasné, na jakém území by přesně stát měl ležet. Uvedl ale také, že „myšlenka dvou států je tou, za kterou je potřeba jít“.
Čtěte také: Smrt Raísího nic nemění. Írán dlouhodobě buduje stabilitu, říká expert
Agentura Reuters uvádí, že před aktuální vlnou uznávalo palestinský stát 143 ze 193 členských států Organizace spojených národů. Napříč Evropou na postoji shoda nepanuje.
Z evropských zemí palestinskou státnost delší dobu uznává také Švédsko. Francouzské špičky v minulosti podobně jako Norové říkaly, že by uznání zvážily, kdyby přispělo k mírovému řešení. Francouzský prezident Emmanuel Macron letos uvedl, že úvahy o uznání Palestiny v jeho zemi „nejsou tabu“. Aktuálně ale podobný krok francouzská vláda neoznámila.
