Za více než dva roky plnohodnotné invaze deportovala Moskva do Ruska tisíce nezletilých Ukrajinců. Mnohé z nich sirotky, na jiné naopak doma marně čekají příbuzní. Jaké plány s nimi Kreml má a existuje ještě šance na návrat?
„Olegu, někdo za tebou přijel,“ hlásí sedmiletému chlapci vychovatelka místního sirotčince a kýve hlavou směrem k jeho budoucím „rodičům“. Marija a Viktor Filonovi ze západoruského Pskova měli podle svých slov při pohledu na něj ihned jasno. Bude náš!
Od osudového momentu uběhlo již pět měsíců a z Olega je zbrusu nové dítě, líčí jeho adoptivní matka. Veselé, zvídavé, jen se třese při určitých zvucích. První roky života prý zažil hlavně zmar a hrůzy „ukrajinských nacistů“. Zato dnes prožívá dětství zalité sluncem a na své cestě „stát se Rusem“ dělá velké pokroky.
Čtěte také: Válka, národ a pop. Prokremelský zpěvák dělá vlasteneckou hudbu pro všechny
Není divu, výchovu malého Olega totiž vzali do svých rukou ti Kremlu nejoddanější. Otec Viktor Filonov se jako voják účastní Putinovy takzvané „speciální vojenské operace“ a dotáhl to dokonce tak daleko, že ho ukrajinská organizace Myrotvorec obviňuje z podílu na spáchání válečných zločinů v Buči.
Jeho žena Marija zase stojí v čele regionálního štábu výboru rodin bojovníků za vlast a veřejně prohlašuje, že ze svých potomků vychovává skutečné „patrioty“. Oleg tak zřejmě za velmi krátkou dobu na svůj původ dočista zapomene. Brzy ho navíc čeká nástup do školy a s ním i „vlastenecky“ laděný předmět s názvem „Rozhovory o důležitých věcech“ nebo lekce dějepisu psané podle kremelských not.
Nedobrovolné deportace do Ruska připravily Ukrajinu zřejmě o statisíce dětí.
To, zda je „Oleg“ jeho pravé jméno a jestli na něj na Ukrajině někdo čeká, se ve skutečnosti neví. „Rodiče zahynuli na Donbase,“ zní pouze strohá věta v novinách Komsomolskaja pravda. Chlapec záhy po příjezdu do Ruska propadl do tamního „adaptačního“ systému zahrnujícího převýchovná zařízení a sirotčince, z něhož pak brzy putoval do adoptivní rodiny. Ukrajinská stopa v jeho životě tak pod nánosem ruských vlajek a narativu o ruských „osvoboditelích“ nenávratně mizí.
Není jediný. Takových jako „Oleg“ žijí nyní po Rusku tisíce a možná ještě mnohem více.
Místo objetí výčitky
Nucené deportace ukrajinských dětí z okupovaných oblastí do Ruska patří jednoznačně mezi jednu z nejtemnějších kapitol Putinovy války. Za více než dva roky invaze mohla napadená země přijít o statisíce svých budoucích občanů. Ruské úřady hovoří až o 700 tisících nezletilých. Zpět se jich přitom vrátila jen hrstka.
Většina dětí se ocitla v agresorské zemi spolu se svými rodiči nebo příbuznými. Některé ovšem dopadly ještě hůř. Za ruskou hranicí skončily zcela samy a s mizivou šancí na návrat.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
