Rusové v poslední době začínají opět opouštět svou zemi. Žene je k tomu strach z druhé vlny mobilizace, o níž hlasitě mluví nejen vláda v Kyjevě, ale i mnozí nezávislí vojenští odborníci. Podle některých předpovědí by měla začít každým dnem.
„Dnes zřejmě přemýšlíte, čím si ještě dozdobíte novoroční stůl, a vytváříte si plány a předsevzetí na další rok. Za několik dní může být ale vše jinak. S jistotou totiž vím, že máte zhruba týden na to, abyste opustili Rusko,“ vzkázal Rusům nemilé poselství poslední den v roce ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Moskva totiž podle něj hodlá v první polovině ledna spustit nepopulární akci v podobě druhé vlny mobilizace. Ta má být údajně ještě mnohem rozsáhlejší, a co víc, nebude se již týkat jen zapadlých oblastí schovaných kdesi v hlubinách Ruska. Reznikov je přesvědčen, že válka tentokrát zaklepe na dveře ve větší míře i obyvatelům velkých měst, z nichž ani bohatá Moskva a Sank-Petěrburg nevyjdou bez šrámů. Aby toho nebylo málo, ruský režim podle ukrajinského ministra rovněž plánuje zavřít mužům hranice a vyhlásit v zemi stanné právo.
Ke sváteční hostině řada Rusů neusedala v klidu a s úsměvem na tváři. Někteří už měli pro jistotu sbalené kufry.
Nepříliš optimistické předpovědi se evidentně pod rouškou vánočních koled a horečnatých příprav na příchod dědy Mráze poslouchaly o poznání hůře než pečlivě připravovaný projev Vladimira Putina, vysílaný ve stejný den. Ten v něm kromě vřelých díků adresovaným ruské armádě nezapomněl vyzdvihnout odvahu a vlastenectví udatného ruského národa, a naopak odsoudit ty, jimž se „speciální vojenská operace“ tolik nezamlouvá. O dalším možném povolávání do vojenské služby nepadlo očekávatelně ani slovo.
Ujeď, dokud můžeš!
I přes zdánlivě laskavou, vánočně laděnou promluvu prezidenta k národu neusedala řada Rusů ke sváteční hostině v klidu a s úsměvem na tváři. Někteří už měli pro jistotu sbalené kufry. To, že v posledních týdnech v největší zemi světa sílí obavy a napětí, dokládají svědectví dobrovolníků, kteří pomáhají nově příchozím ruským emigrantům.
„Obyčejně k nám denně chodili tři až čtyři lidé. Teď jen v sobotu přišlo deset rodin a dalších 20 se na nás obrátilo písemně“, bilancuje v soukromé korespondenci (Voxpot ji má k dispozici) Purbo Dambijev, humanitární pracovník z Burjatska, jenž žije v sousedním Mongolsku. Podle jeho zkušeností se počet ruských občanů, kteří na sklonku roku překročili hranici do Mongolska, zvýšil oproti předchozím týdnům takřka dvojnásobně. Na otázku, co za tím vězí, odpověděl jednoznačně: „Proslýchá se, že nějak po Novém roce budou zase verbovat… Nikdo nechce jít bojovat.“
Čtěte také: Může mobilizace zvrátit průběh války? Jen když bude efektivní, a s tím má ruská armáda problém
Právě malé, ekonomicky zaostalé republiky s neslovanským etnikem jako Burjatsko, Tuva či Jakutsko jsou konfliktem na Ukrajině postiženy nejvíce a „přetahují se“ v počtu zabitých vojáků o přední příčky. S téměř hororovým scénářem tu na rozdíl od velkých ruských měst probíhala na konci září i takzvaná částečná mobilizace, při níž byli někteří mladí muži odváděni rovnou z univerzitních poslucháren.
Mongolsko nicméně nepředstavuje jedinou destinaci, kam v poslední době ve větší míře směřují Rusové. Stejné tendence sleduje i Alexandr Chaptarejev, zástupce organizace Svobodné Burjatsko v Kazachstánu. „Opět zcela plné letadlo. Teď zrovna vyzvedávám nově přijíždějící z Čeljabinsku… Minulý týden jsem takto čekal na cestující z Moskvy, jednalo se především o samé muže,“ píše rovněž v soukromé zprávě, do níž bylo Voxpotu umožněno nahlédnout.
Až 300 tisíc mobilizovaných žen
O povolávání do zbraně dalších Rusů spekulují vojenští experti již dobrý měsíc a nervozita spolu s napětím jen stoupá. „Rozhodli se zahájit další vlnu mobilizace 5. ledna. Nevím, jestli to oznámí přesně tento den. V plánu je každopádně začít 5. ledna… Už teď jim chybí lidská síla,“ šokoval všechny 30. prosince v rozhovoru pro BBC svým brzkým odhadem šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov.
Zbývají Putinovi dostatečné prostředky na roztočení další rulety se životy jeho spoluobčanů, nebo jsou výroky ukrajinských představitelů jen součástí informační války s cílem popohnat západní mocnosti v dodávkách zbraní? Přesnou odpověď přinesou až následující týdny. Závěry Kyjeva ovšem v pondělí trochu přibrzdilo Estonsko.
Mluvčí Estonských obranných sil (EDF) Taavi Laasik uvedl, že Tallin nyní nemá žádné oficiální potvrzení ani o tom, že druhá vlna mobilizace určitě nastane, ani o tom, že Rusko své hranice uzavře. Možnost, že by Kreml k nepopulárnímu rozhodnutí nakonec přistoupil, však zároveň nevyloučil.
Během první mobilizace se Kreml ke svému štěstí přesvědčil, že v případě nutnosti si vojáky vystrojí na vlastní náklady jejich příbuzní.
Ohledně druhé vlny nepanuje shoda ani mezi vojenskými experty. Podle Igora Kurtukova jsou nasazené ruské jednotky vzhledem k vysokým ztrátám v natolik dezolátním stavu, že nová mobilizace představuje pro Moskvu jedinou šanci, jak ve válce pokračovat i v roce 2023. Navíc, jak uvádí pro nezávislý server Meduza, někdy v únoru můžeme očekávat velkou ruskou pozemní ofenzivu.
Čtěte také: Mobilizace, anexe a jaderné zbraně: Putin sám sebe vehnal do eskalace, která pro něj může být osudná
Podobně nepříznivě vidí situaci i ruský politolog Valerij Solověj, který rozkryl smělé plány Moskvy ohledně případně druhé fáze mobilizace v pořadu Na návštěvě u Dmitrije Gordona. Ta podle něj počítá s odvodem dvou milionů potencionálních vojáků, včetně 300 tisíc žen. Bude mít režim takové množství lidí do čeho obléct a dokáže je řádně vyzbrojit? „Beze všeho,“ usmívá se ironicky odborník a vysvětluje, že během první vlny se Kreml ke svému štěstí přesvědčil, že v případě nutnosti si vojáky vystrojí na vlastní náklady jejich příbuzní.
Ani nedostatek kalašnikovů prý nehrozí. „Když náhodou dojdou, pomůže Severní Korea nebo Írán,“ sdělil Solověj a zhodnotil, že s první vlnou je Moskva až na „menší“ zmatky v zásadě spokojena.
Pomstěte naše muže
To politicko-vojenský publicista Alexandr Kovalenko se naopak domnívá, že všeobecná mobilizace, jež začala v září, zatím nebyla ukončena a nadále v tichosti a bez většího povšimnutí pokračuje. „Shromáždili 300 tisíc mužů a výsledkem byla ztráta pravého břehu Chersonu, ztráta postavení v Luhanské oblasti. V listopadu přibyl v řadách ruských vojáků rekordní počet obětí… Mobilizovaní byli vrženi do válečného mlýnku na maso,“ shrnuje nepříliš zdařilé výsledky první fáze Kovalenko.
V Rusku zaznívají stále naléhavější výzvy čerstvých vdov, matek a dalších truchlících příbuzných k nemilosrdné pomstě.
Jeho slova rovněž potvrzují dohady o dramatickém nedostatku vojenské síly na frontě, která je dle ruských médií zatím průběžně doplňována odvedenci po výcviku. Je však otázkou, bude-li mít Moskva za několik týdnů vůbec kam sáhnout.
Čtěte také: Jestli mám být upřímný, všichni tam umřou: Mobilizace očima ruských vojáků a žoldáků z ukrajinských bojišť
Nálada v tamní společnosti se každopádně pohybuje u bodu mrazu, zvláště poté, co podle Kyjeva ukrajinské síly zabily u Makijivky zhruba čtyři stovky ruských vojáků. Moskva sice přiznala „jen“ 89 padlých, jedná se ovšem o doposud nejvyšší ztrátu, kterou bylo ruské vedení ochotné zveřejnit. I tato událost ale stačila k tomu, aby se náměstí některých ruských měst zaplnila desítkami lidí, kteří přišli zemřelé příslušníky armády uctít zapálenou svíčkou. A co hůře, zaznívají stále naléhavější výzvy čerstvých vdov, matek a dalších truchlících příbuzných k nemilosrdné pomstě.
Kremelská propaganda přiživující zmíněnou nenávist jede na plné obrátky, respektive v ještě brutálnějším módu, zatímco pomyslné příkopy mezi oběma zeměmi se čím dál více prohlubují. Zdá se, že půda pro odvod další potencionální potravy pro děla je připravena.
