Autor pravidelných pondělních Brífinků otevírá letošek výhledem na celý rok. Jaké důležité události se letos ve světě očekávají a co je záhodno sledovat?
Rok 2023 je pryč a opravdu nelze říci, že byl z pozorovatelského hlediska fádní. Bohužel začalo několik nových válek. Ázerbájdžán si zabral již celý Karabach. V Nigeru nastoupila už pátá africká junta za posledních několik let, rozšířilo se NATO a také skupina BRICS s čínskou a indickou dominancí.
Veledůležité volby proběhly v Turecku, Argentině, Nizozemsku a ve Španělsku. Velkou výměnu vládnoucí garnitury zažilo Finsko, Nový Zéland, Ekvádor, Černá Hora, Polsko či Slovensko.
Rok 2024 by přitom měl být ještě živější, a to i kdyby se nestalo nic víc, než předpokládají dosavadní expertní výhledy. Jako první se derou na mysl samozřejmě volby ve Spojených státech, kde se chce na podzim vrátit Donald Trump. Rýsuje se toho však mnohem více.
Britský Economist uvádí, že ještě nikdy se nechystalo na jeden rok tolik důležitých voleb a zkoušek demokracie jako letos. A konkurenční Guardian používá pro začínají rok rovnou tematické označení: Democracy's Super Bowl.
Připočtou-li se válka na Ukrajině, blízkovýchodní konflikty v Palestině, Sýrii, Libanonu a u jemenských břehů, bující vnitřní válka v Kongu, Barmě či Súdánu, situace na Kavkaze a napětí u venezuelské hranice, je zřejmé, že zahraniční dění by ani letos ze zřetele mizet nemělo.
Nač konkrétně se tedy v dnes začínajícím roce zaměřit a co sledovat?
Pohled na východní středomoří z vesmíru. Foto: NASA
Asijská volební vlna
Letošní rok otevírají hned několikery volby ve významných asijských zemích: v lednu ve 170milionovém Bangladéši, horském Bhútánu a v ostrovní republice Tchaj-wanu, v únoru ve 230milionovém Pákistánu a 270milionové Indonésii, v březnu pak v 90milionovém Íránu. S výjimkou Bhútánu, kde byla teprve v předminulé dekádě zrušena absolutní vláda Dračího krále a zavedena demokracie, sužuje všechny zmíněné mocnosti nějaký vážný vnitřní konflikt, v jehož kontextu se patří chystané volby sledovat.
Nejkřiklavější je z tohoto hlediska Pákistán, kde se mělo volit už loni, ale nevolilo – zatčen byl naopak populistický expremiér, dnes opoziční lídr Imran Chán, který si letos pro potřeby kampaně nechal naprogramovat vlastního AI avatara, aby mohl vést intenzivní kampaň případně i z vězení.
Tchajwanské volby mohou zase vrátit k moci reformovaný Kuomintang, jenž dnes zastupuje velký byznys a usiluje – na rozdíl od aktuálně vládnoucí Demokratické pokrokové strany – o co nejotevřenější obchodní vztahy s komunistickou Čínou. Íránské parlamentní volby pak bývají tradičně indikátorem povolování či utužování nesvobodných poměrů v zemi.
Vrchol asijské volební vlny by měl přijít v dubnu a květnu, kdy bude vybírat federální poslance Indie. Opět se bude rozhodovat o budoucnosti nacionalistického premiéra Módího, ale nejen o ní. Indie je se svou 1,5 miliardou obyvatel dnes nejlidnatější zemí světa a i mocensky ostatní supervelmoci postupně dobíhá.
V dubnu se bude volit také parlament v rozhádané Jižní Koreji a v létě prezident na Šrí Lance, která se stále vzpamatovává z postcovidového kolapsu.
Čtěte také: Čína začíná být netrpělivá. Připravujeme se na nejhorší a doufáme, že se to nestane, říká Tingting Liu
Pohyby v Rusku a jeho okolí
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
