Izrael připravuje odvetu za útok na fotbalové hřiště na Golanských výšinách. Situace v oblasti by mohla eskalovat a přerůst ve válku, ve hře jsou ale i další možnosti.
Blízký východ se připravuje na možné vzplanutí dalšího konfliktu. Region vyčkává, jak Izrael zareaguje na útok na fotbalové hřiště, k němuž došlo v drúzském městě Madždal Šams na okupovaných Golanských výšinách. Zemřelo při něm 12 dětí.
Izraelská armáda to označila za vůbec nejkrvavější útok od 7. října. Tvrdí také, že za ním stojí libanonské hnutí Hizballáh, které například USA nebo Evropská unie označují za teroristickou organizaci. To ale odpovědnost odmítá.
Čtěte také: Netanjahu v kongresu lhal a moralizoval. Hlavní zkouška ho ale teprve čeká
Útok na fotbalové hřiště navíc přišel ve chvíli, kdy probíhají rozhovory o možném příměří v Pásmu Gazy.
„Můžu říct, že Izrael to nepřejde mlčením. Nebudeme to přehlížet,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve videovzkazu, který natočil ještě během své návštěvy ve Washingtonu. Další představitelé Izraele, političtí i armádní, se vyjadřují v podobném smyslu a slibují ráznou odpověď.
Od 7. října a následného vypuknutí konfliktu v Gaze se do bojů zapojil právě také Hizballáh. Uvádí, že je vede na podporu Palestinců v Gaze.
V Libanonu při vzájemném ostřelování od 7. října zemřelo přes 450 lidí, z toho asi 350 bylo bojovníků Hizballáhu, zbytek civilisté. V Izraeli přišlo o život 23 civilistů a nejméně 17 vojáků. Oblasti u hranic přitom kvůli obavám z vyhrocení situace opustily desítky tisíc lidí na obou stranách.
Válka bez „zábran a pravidel“
Město Madždal Šams má zhruba 11,5 tisíce obyvatel, kteří z drtivé většiny patří k nábožensko-etnické komunitě drúzů. Celkem jich na Golanských výšinách žije přes 22 tisíc. Toto území Izrael dobyl během šestidenní války v roce 1967 a anektoval v roce 1981. Mezinárodní společenství, včetně EU, to ale neuznalo a nadále jej považuje za území okupované Izraelem.
Většina drúzů odmítla izraelské občanství, aby se neodřízli od své komunity žijící v Sýrii a Libanonu. Část z těch, kteří žijí v severním Izraeli, slouží v jeho armádě, popisuje deník Le Figaro.
Zatím není jasné, jak Izrael na útok na fotbalové hřiště v Madždal Šams zareaguje. Ve hře je přitom hned několik scénářů, které zahrnují například několikadenní operaci nebo intenzivní ostřelování vojenských cílů na jihu Libanonu, jež by mohlo doprovodit nasazení speciálních jednotek.
Americký list New York Times napsal, že část Izraelců chce, aby Netanjahu svolil k pozemní invazi na jihu Libanonu, aby zabránil dalším podobným útokům. Izrael by tím ale otevřel další frontu – krvavá válka v Gaze stále pokračuje a její konec je zatím v nedohlednu.
Další ale mají strach, že by takové rozhodnutí vyprovokovalo Hizballáh k ještě tvrdším úderům. Tato šíitská skupina má totiž větší a sofistikovanější arzenál než další nestátní hráči v regionu.
Čtěte také: Svědectví zevnitř izraelské armády: Mrtvé civilisty v Gaze máme dopředu vypočítané
V posledních letech s pomocí Íránu Hizballáh posílil své vojenské schopnosti a vybavení – patří mezi ně například moderní rakety, drony a naváděcí systémy. Disponuje zhruba 150 tisíci kusů zbraní různých typů, což je téměř desetkrát více, než měl v roce 2006 během tehdejšího konfliktu s Izraelem.
Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh tvrdí, že má k dispozici takové rakety, které jsou schopné zasáhnout jakýkoli cíl v Izraeli. Doplnil, že prozatím nasadil jen malou část svého arzenálu, a varoval Izrael, že jakákoli válka bude vedena bez „zábran a pravidel“.
Taková eskalace by měla obrovský dopad na obě země, a to především na Libanon, který je dlouhodobě v hluboké krizi. Tamní ekonomika je na pokraji zhroucení, zhruba 80 procent obyvatel žije v chudobě.
Izraelský ministr obrany Jo’av Galant už nařídil jednotkám na severní hranici, aby byly v pohotovosti. Vedení Hizballáhu očekává, že se Izrael pokusí zasáhnout některé z jeho vysoce postavených členů, ale vyhne se plnohodnotné válce.
Už v noci na neděli Izrael zasáhl vybrané cíle na libanonském území. IDF potvrdila, že se soustředí na údery většinou poblíž hranice s Izraelem nebo u libanonského přístavního města Týros.
Naděje na diplomatické řešení ještě je
Obavy z rozhoření dalšího regionálního konfliktu neustále přibývají. Západní lídři se snaží tomuto scénáři vyhnout. „Nechceme, aby konflikt vystupňoval, aby se rozšířil,“ prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Netanjahuovi volal také francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl mu, že Francie je odhodlána udělat „vše, aby se předešlo nové eskalaci v regionu“ včetně předání zpráv mezi Izraelem a Hizballáhem.
Čtěte také: Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média
Izrael tvrdí, že je stále ochoten přistoupit na diplomatické řešení. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Oren Marmorstein v prohlášení napsal, že válce je možné se vyhnout tím, že by se uvedla v praxi rezoluce OSN 1701 z roku 2006. Ta počítá s vytvořením demilitarizované zóny v jižním Libanonu.
Marmorstein dodal, že právě teď nadešla „poslední chvíle“ k tomu, aby diplomacie předešla válce.
