Odříznuté Pobaltí? Wagnerovci se pohybují u obávaného Suvalského průsmyku

Zhruba 70 kilometrů dlouhá polsko-litevská hranice, označovaná též jako Suvalský průsmyk, působí na první pohled klidným periferním dojmem. Pole, jezera, lesy, sem tam se objeví nějaká vesnička. Ve skutečnosti se tu však střetávají dva mocné vojenské bloky: NATO a Rusko.

Východní konec této linie ústí do Běloruska, za tím opačným pak číhá Kaliningradská exkláva. Není tedy divu, že je oblast dlouhodobě považována za místo potenciálního vojenského střetu. Jestliže by k němu došlo, stačilo by Moskvě obsadit „jen“ Suvalský průsmyk, a kompletně by tak odřízla pozemní cesty mezi pobaltskými zeměmi a zbytkem Severoatlantické aliance.

Už tak napjaté situaci příliš nepřidává ani aktuální přítomnost zhruba stovky wagnerovců na nedaleké bělorusko-polské hranici. Ozbrojený konflikt sice vzhledem k vyčerpávající válce na Ukrajině v blízké době jen stěží nastane, je ovšem třeba být ostražitý. Myslí si to alespoň politický geograf Jan Kofroň, s nímž se Voxpot bavil nejen o aktuální situaci v polském pohraničí, ale rovněž o strategické důležitosti Suvalského koridoru.

Přesun stovky wagnerovců do Běloruska, konkrétně do blízkosti trojmezí s Polskem a Litvou, nenechává Varšavu a Vilnius chladnými. Obě země se zejména obávají případných provokací ze strany Prigožinových žoldáků. Mělo by nás sto wagnerovců u hranic skutečně znepokojovat?

Je rozhodně dobré jejich pohyby v příhraničních oblastech sledovat, což je spíše úkol pro tajné služby a vojenské zpravodajství. Jak jste sama zmínila, jejich počty v tuto chvíli nejsou nikterak enormní, minimálně ne poblíž Suvalského koridoru. Samozřejmě, že v okamžiku, kdy do těchto regionů zamíří tisíce příslušníků nejen wagnerovců, ale i konvenčních ruských, případně běloruských sil, musí Severoatlantická aliance zareagovat a začít tam přesouvat vlastní jednotky. To se ale v této chvíli neděje.

Jde o jediný pozemní koridor propojující alianční státy s Pobaltím. Z Polska vedou do Litvy dvě silnice, takže je průsmyk strategicky významný.

Co se týče samotných wagnerovců v Bělorusku, myslím si, že jejich úloha v zemi je spíše relevantní pro vnitřní politiku země: zčásti podporovat režim Alexandra Lukašenka, zároveň mu ale naznačovat, kde jsou limity jeho vlastní politiky. A udržet ho ve správném geopolitickém kurzu. Útoku na Suwałki bych se proto nyní opravdu neobával.

Zmínil jste město Suwałki, které se nachází ve stejnojmenném průsmyku, tedy pásmu, kde se de facto setkává NATO s Ruskem. V čem je tato oblast klíčová pro bezpečnost Aliance?

Z pohledu NATO se jedná o jediný pozemní koridor propojující alianční státy s Pobaltím. Z Polska vedou do Litvy dvě silnice, což z průsmyku vytváří strategicky významné místo, především pro zásobování. Nachází se tam rovněž železnice, která je důležitá hlavně pro přepravu větší, zvláště pak pásové techniky.

Bez tohoto pásma by jedinou možnost pro transport zbraní představovalo Baltské moře, což má svá specifika. Zatímco po železnici lze vlaky posílat postupně a pořád, v námořní dopravě nemusejí být vždy zrovna k dispozici lodě, které unesou vysokou tonáž.

Čtěte také: Z Hongkongu na Baltu přístavem v kleci. Jak se Kaliningrad ocitl na periferii Ruska a Evropy

V případě hypotetického konfliktu, který by reálně mohl nastat až za takových deset patnáct let, by Rusové zabráním hraničního pásma mohli odříznout celé Pobaltí od zbytku Aliance a zabránit přístupu posil. Nemuseli by nutně ani všechny tři státy okupovat, stačilo by jen zdržet zásobování.

Případný střet v oblasti by ale rovněž představoval ohrožení pro Kaliningradskou exklávu, do níž proudí zboží a produkty z Ruska po speciálním železničním koridoru vedoucím přes vnitrozemí Litvy. Nelze po něm ale přepravovat třeba zbraně, které musí Moskva přivážet po moři.

Blokování Baltského moře

Může za stávající situace Moskva železniční spojení přes Litvu do své exklávy nadále plně využívat?

Doprava doposud funguje, byť to loni vypadalo celkem napínavě. Vilnius se totiž ruský tranzit přes své území pokoušel zablokovat. Po jednáních s EU ho však nakonec uvolnil. Moskva by rozhodně jakékoliv snahy o zamezení průjezdu koridorem považovala za eskalační krok, který by jí zkomplikoval možnosti zásobovat své území.

V případě zabrání Suvalského průsmyku by se NATO snažilo blokovat Baltské moře, což by v prvních dnech nebylo úplně jednoduché.

I kdyby náhodou ale k tomuto kroku došlo, neznamenalo by to pro Moskvu neřešitelnou situaci. Rusové totiž mohou vcelku bez problémů Kaliningrad zásobovat lodní dopravou přes Baltské moře přímo z Petrohradu.

Jaký počet vojáků by k přetnutí oblasti Rusové zhruba potřebovali?

Bavili bychom se o vyšších desítkách tisíc. Nic, co by Rusové v případě, že by se po skončení války nerozpadli, nebyli schopni sestavit.

Byla by to pro ně ale každopádně velmi složitá mise. Museli by totiž nejdřív přesunout velké množství vojáků do Běloruska, odkud by útočili. To by samozřejmě neuniklo pozornosti států NATO, pro něž by to byl signál se začít připravovat. Pokud by si zbudovaly obranu, mohly by pak ruský útok i několik dní efektivně zadržovat.

Rusové by sice byli schopni nějakou dobu dílčích výsledků, jakmile by ale NATO začalo podnikat protikroky, neměli by šanci to dlouhodobě ustát.

Kdyby se hypoteticky rozhořela válka a Moskvě spolu s Minskem by se podařilo skutečně obsadit Suvalský průsmyk, a tím i pozemní spojení Pobaltí s Aliancí, nakolik by tuto trasu mohlo nahradit Baltské moře?

V případě zabrání Suvalského průsmyku by se NATO logicky snažilo blokovat Baltské moře, což by v prvních dnech nebylo úplně jednoduché. Rusové mají v Kaliningradské oblasti k dispozici protilodní rakety, dieselové ponorky a další obranné vybavení. Byli by tedy schopni klidně i několik týdnů výrazně omezovat námořní dopravu v Baltu. Postupně by se ale karty obrátily. Severoatlantická aliance má totiž v oblasti jednoznačnou převahu, která vstupem Švédska do NATO ještě zesílí.

Čtěte také: Wagnerovci dali Rusku sbohem. Alespoň do doby, než si to Putin rozmyslí

Na druhou stranu, co se týče samotné obrany pobaltských zemí, záleželo by vždy na více faktorech. Osobně vidím problém v tom, že tyto země nejsou v současnosti dobře chráněny. Než by se Alianci podařilo přisunout jim větší síly, trvalo by to několik dní. Zde si stačí jen vzpomenout na první dny agrese proti Ukrajině, kdy se Rusům podařilo postoupit v některých místech až o 150 kilometrů.

Aby byla bezpečnost dostatečně zajištěna, NATO by muselo do Pobaltí přesunout pět až šest brigád, z toho tři až čtyři mechanizované.

V případě Pobaltí by už Rusové stáli minimálně u hlavních měst. Ozbrojené síly těchto států jsou navíc ve srovnání s ukrajinskými výrazně slabší. Než by jim dorazila zahraniční pomoc, mohli by Rusové nejen významně postoupit, ale rovněž si už začít stavět zákopy, což by pak celou obranu ze strany NATO výrazně zkomplikovalo.

Dobytí Kaliningradu?

Tvrdíte, že v tuto chvíli nejsou z vašeho pohledu pobaltské státy dobře chráněny. Co jim nejvíce chybí?

K tomu, abychom se mohli bavit o dostatečném zajištění bezpečnosti, by do Litvy, Lotyšska a Estonska musela Aliance přesunout tak pět až šest brigád, z toho tři až čtyři mechanizované. Nyní tam sice působí jednotky NATO na rotačním principu včetně českých vojáků, ale nejedná se o počet, který by v případě útoku tyto země potřebovaly. Nemají navíc velké letectvo, vlastní tanky a disponují omezeným množstvím obrněné techniky.

Zároveň je ale třeba připustit, že pobaltské státy udělaly v budování vlastní armády velký pokrok. Nejdál v tomto ohledu zatím došlo Estonsko, které má povinnou vojenskou službu a navíc postupně navyšuje počet armádních příslušníků.

Polský expert na geopolitiku Jacek Bartosiak v roce 2019 prohlásil, že alianční pomoc Litvě, Lotyšsku a Estonsku v případě napadení nebude možná bez dobytí ruského Kaliningradu. Co si o tom myslíte?

Asi bychom k podobnému kroku v takovém případě skutečně směřovali. Musela by zřejmě přijít nějaká snaha tuto ruskou exklávu eliminovat. Upřímně řečeno, pokud bychom byli napadeni, asi bychom úzkostlivě nedbali na to, abychom nepřekročili ruskou hranici.

Čtěte také: Nejde o žádný blitzkrieg, Ukrajina metodicky ukusuje jednu vesnici za druhou, říká analytik o protiofenzívě

Toto už jsou ale opravdu velmi hypotetické úvahy, které v současnosti nejsou na stole. Teprve se ukáže, jak vůbec dopadne konflikt na Ukrajině a co z toho bude vyplývat pro zemi agresora. Rusko si ve stávající podobě vždy, bude-li chtít, vytvoří nad Pobaltím výraznou vojenskou převahu. Záleží však na tom, zda mu podobná politika bude dávat smysl i za pár let.

Pokud ano, není vyloučené, že se otázky typu možného záboru Suvalského průsmyku či obrany v Baltském moři stanou zásadními.