
Evropská unie hledá cesty, jak odpoví na cla, která vůči ní hodlá zavést americký prezident Donald Trump. Dojde opět na alkohol a motorky?
Americký prezident Donald Trump pálí další salvy obchodní války. „Evropská unie byla založena, aby poškozovala Spojené státy,“ prohlásil a dodal, že brzy zavede pětadvacetiprocentní cla na obchod z druhé strany Atlantiku.
Další detaily si však nechal pro sebe. „(Cla) budou na auta a další věci,“ doplnil povšechně.
Podobné výroky vyvolávají obavy především u německých automobilek, které se potýkají s konkurencí čínských a amerických elektromobilů. Pokud svá slova Trump opravdu naplní, zasáhne to také české a další evropské subdodavatele.
Čtěte také: Musk narazil. Trump ho drží, ministři se vzpouzejí
Brusel bere Trumpovy výroky vážně. Odpověď na případné zavedení cel navíc připravuje už několik měsíců.
Nejprve chce Unie vsadit na vyjednávání a ústupky – třeba slib, že začne kupovat více amerického zkapalněného zemního plynu nebo výrazně navýší výdaje na obranu, což je další záležitost, kterou Trump dlouhodobě kritizuje.
Pokud výše uvedená strategie nevyjde, na řadu se dostanou odvetné kroky. Ty mohou sahat od vyloženě symbolických, jako je zavedení cel na konkrétní produkt, po razantnější a širší.
Evropská unie může využít své zkušenosti z minula. Trump už během svého prvního mandátu v Bílém domě prosadil pětadvacetiprocentní cla na ocel a desetiprocentní na hliník z Kanady, Mexika a Evropské unie.
Unie tehdy přijala cla na vybrané americké výrobky, například whiskey, džíny, pomerančový džus z Floridy nebo motocykly značky Harley Davidson. Stejně může postupovat i tentokrát.
Ve hře je ale řada dalších možností než jen cla. Unie může podle agentury Reuters například omezit přístup třetích zemí k veřejným zakázkám nebo zasáhnout americký technologický sektor v čele s giganty, jako jsou Apple, Meta nebo Alphabet. Na ně může uvalit nové daně.