S rozmachem sociálních sítí přišel nový druh útoků, které agresoři páchají na ženách a dívkách. Zároveň však tyto platformy poskytují podporu obětem, a jsou také zásadní pro svolávání protestů. O digitálním násilí na Balkáně napsala pro Balkan Insight Sara Milenkovska a Voxpot její článek převzal.
Loni v srpnu zažil celý Balkán šok následovaný vlnou zděšení. Jedenáctiletou dívenku znásilnilo v kosovské Prištině pět mužů. Stalo se to v parku za bílého dne. Hrůzný čin vyvolal protesty nejen tam, ale i v hlavních městech Albánie a Severní Makedonie. Lidé cítili frustraci, že úřady v převážně patriarchálních regionech nezvládají bojovat proti genderově podmíněnému násilí.
Výrazně aktivní byl instagramový účet Feminism.Ks. Aktualizoval vývoj případu v několika jazycích a šířil informace o demonstracích.
Síla sociálních sítí se projevila i letos. Díky nim mohly feministické organizace koordinovat shromáždění napříč celou oblastí. Během nich třeba žádaly, aby se na Mezinárodní den žen 8. března zakročilo proti násilí páchanému na základě pohlaví. Pod heslem „Stávka v kuchyni, stávka v ulicích“ vyšli ven obyvatelé a obyvatelky Prištiny, Skopje, Sarajeva, Bělehradu i Záhřebu.
85 % žen teror na internetu minimálně pozorovalo, některé ho okusily na vlastní kůži.
Na Balkáně je tento problém značně rozšířený. Průzkum z roku 2018 ukázal, že jen v Kosovu zažilo za svůj život nějakou formu agrese 68 % žen. 60 % respondentek se s ním dokonce setkalo v posledních měsících. Přesto letos policie zaznamenala jen 1 211 nahlášených případů domácího násilí. O velké části z nich se vůbec neví.
Rozmach komunikačních platforem přinesl útočníkům škálu nových možností, jak mohou své oběti zneužívat. Uchylují se k online obtěžování nebo kyberšikaně, mstí se šířením sexuálně explicitních snímků a videí. Sítě ale zůstávají dvousečnou zbraní – pro přeživší i aktivisty zároveň představují bezpečné místo, kde můžou diskutovat a sdílet své příběhy. Jejich prostřednictvím mobilizují ostatní k podpoře a usilují o změnu.
„Celkově je digitální prostor dobrým nástrojem, se kterým feministky můžou prosazovat své cíle a budovat komunity a organizace. Musí ho ale umět používat a vytvořit v něm pro podobné iniciativy důvěrné zázemí. Pak budou moci bojovat proti antigenderovým hnutím,“ popisuje Mirishahe Syla, feministická aktivistka z Kosova.
Tak běžné, až je to znepokojivé
Genderové násilí podněcované technologiemi se objevuje po celém světě, uvedl letošní výzkum Populačního fondu OSN (UNFPA). 85 % žen teror na internetu minimálně pozorovalo, některé ho okusily na vlastní kůži. Na různých webech kolovaly snímky nebo videa 57 % dotazovaných, aniž by s tím souhlasily.
Představitelé balkánských zemí jsou v potírání násilí na internetu pozadu. Podle lidskoprávních organizací tím nahrávají antifeministickým a antigenderovým hnutím, která mají vliv na politiku i na postavení žen a menšin ve společnosti.
Zneužívání už se v online světě objevuje běžně, což je znepokojivé. Zahrnuje i obtěžování nebo výhrůžky. Dotýká se hlavně politicky aktivních žen a veřejně známých obětí. Šikaně mnohdy čelí i novinářky, setkaly se s ní tři čtvrtiny ze 125 dotázaných. Třetina z nich se kvůli tomu uchýlila k autocenzuře, jak uvedl průzkum UNESCO z roku 2021.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
