Deník The Washington Post přinesl rekonstrukci izraelské tajné operace, která dostala do rukou důstojníků a operativců militantního libanonského hnutí Hizballáh i neznámého počtu civilistů tisíce pagerů s ukrytou výbušninou.
Nové informace o kontroverzní akci izraelských tajných služeb přináší americký deník The Washington Post. Operace s podstrčenými pagery měla být klíčová i pro rozhodnutí izraelského vedení zaútočit přímo na ústřední postavu Hizballáhu a svého klíčového nepřítele Hassana Nasralláha.
Už v roce 2015 se izraelské tajné službě Mossad podařilo propašovat do řad militantního hnutí upravené vysílačky. Izraelské tajné služby je mohly díky přidání vlastního vysílače odposlouchávat. Variantou bylo i vložení malého množství výbušniny do baterie, kterou by bylo možné v libovolnou chvíli na dálku odpálit.
Nad tím ale celých devět let převažovaly výhody z odposlechu plánů a pohybu členů Hizballáhu. Možnost použít zařízení jako kapesní bomby si Mossad ponechal pro potenciální budoucí krize.
Jedna taková přišla v důsledku loňského masakru provedeného 7. října Hamásem a následné odvety Izraele v Gaze. Se stoupajícím napětím a gradující obavou z odposlechu své komunikace se začal Hizballáh poohlížet po novém komunikačním zařízení, které by nebylo možné využít ke sledování členů hnutí.
S nabídkou se objevila obchodní zástupkyně Tchaj-wanské technologické firmy prodávající pagery značky Apollo, která měla k libanonskému militantnímu hnutí dlouhodobě blízko.
Dohoda padla na spolehlivé a odolné modely pagerů AR924. Důvodem, proč si je měl Hizballáh vybrat oproti starším verzím, byla větší výdrž baterie a možnost nabíjení pomocí kabelu.
Během exploze si musel uživatel prakticky s jistotou poškodit obě ruce.
Samotná obchodní zástupkyně tchajwanské firmy neměla podle zdrojů deníku The Washington Post vědět, že výroba jí dodávaného zboží probíhala v Izraeli – a už vůbec ne, že ji vede Mossad.
Ten do baterie každého z pagerů umístil stejně jako dřív u vysílaček kromě tradiční výbavy i malé množství silné výbušniny a vlastní vysílací zařízení. To nemělo být snadno odhalitelné ani při rentgenu nebo rozebrání pagerů.
Pro co největší destrukci byly pagery nastaveny tak, že pro přijetí šifrovaných zpráv bylo třeba stisknout dvě tlačítka zároveň a použít k tomu obě ruce. Právě na tuto funkci pak bylo napojené i potenciální spouštění výbuchu.
„Během exploze si musel uživatel prakticky s jistotou poškodit obě ruce, a tím pádem byl vyřazen z boje i do budoucna,“ uvádí zdroj deníku Washington Post.
Nevyužít past, nebo riskovat válku?
Ještě před dvěma lety panoval mezi Izraelem a Hizballáhem relativní klid. Islamistické hnutí se v té době ale začalo dozbrojovat moderními zbraněmi, které v Tel Avivu a Jeruzalémě vyvolávaly obavy.
Právě v tu dobu mělo začít plánování operace, na jejímž konci zazněly výbuchy tisíců pagerů v libanonských domech a ulicích. Letos 12. září povolal izraelský premiér Benjamin Netanjahu své bezpečnostní poradce, aby s nimi během eskalující krize v regionu probral potenciální akci proti Hizballáhu.
Obava, že past může být v důsledku vyhrocení vztahů na jihu Libanonu objevena, přispěla podle novinářských zdrojů jako další argument, aby byla akce spuštěna co nejdříve.
Stály proti sobě dva hlavní argumenty: zda je větší riziko odhalení ničivé zbraně, která by mohla nepříteli způsobit zásadní škody, nebo eskalace konfliktu v regionu s potenciálním zapojením Íránu.
Hlavní silou argumentující pro využití bomb byl Mossad. Vedení služby v tom vidělo příležitost významně proměnit aktuální status quo v okolí Izraele. Rozhodnutí nakonec přijal sám premiér Netanjahu: spustit exploze pagerů i vysílaček, dokud mohou způsobit největší možné škody.
„Přišla vám šifrovaná zpráva,“ stálo na displeji.
Spolu s diskuzí izraelských bezpečnostních špiček o výhodách a nevýhodách využití výbušniny v sousední zemi se vzápětí spustila ještě další debata – zda při oslabení Hizballáhu pagerovým útokem rovnou zaútočit také na vůdce hnutí Hassana Nasralláha.
Izrael měl díky svým zdrojům a odposlechnuté komunikaci už léta přesně vědět, kde se generální tajemník Hizballáhu pohybuje. Ze strachu z odvety a případného přelití eskalace do celého regionu ale Izrael doposud s útokem váhal.
V případě pagerů ale bylo rozhodnuto. Tisíce zařízení Apollo v Libanonu a Sýrii začaly 17. září pípat. Na jejich displejích se objevila krátká věta v arabštině:
„Přišla vám šifrovaná zpráva.“ Operativci postupovali klasickým způsobem: chytili pagery do obou rukou a stiskli dvě tlačítka.
„V domech i obchodech, autech i na chodnících náhle exploze trhaly prsty i ruce,“ píše deník. Jen o minutu později byly odpáleny další tisíce pagerů dálkovým signálem z centrály Mossadu. Ty explodovaly v kapsách i rukou členů Hizballáhů i dalších lidí, kteří je zrovna měli u sebe.
Čtěte také: Výbuch pagerů v Libanonu: Bylo to jako v Black Mirror, lidé padali v kalužích krve
Jen o den později byly stejným způsobem odpáleny tisíce vysílaček, které zabily a mrzačily další stovky lidí. To byla první série ničivých útoků proti jednomu z hlavních nepřátel Izraele v regionu.
Tunové bomby vzápětí ničily velitelství, zbrojnice a logistická centra Hizballáhu na jihu Libanonu.
Největší série útoků pak přišla 27. září, deset dní po explozích pagerů. Cílem bylo velitelství Hizballáhu v hloubce pod zemí na jihu hlavního města Libanonu, Bejrútu.
Útok nařídil Netanjahu během své cesty do New Yorku, kde krátce poté pronesl v OSN řeč, že jeho země nestrpí nepřátelskou armádu na své severní hranici.
Následující den bylo oznámeno, že Hassan Nasralláh je mrtev.
Hlasujte pro Voxpot v kategorii Zpravodajství a publicistika v soutěži Křišťálová lupa 2024.
