Městem Chár na západě Pákistánu nedávno otřásl bombový útok na shromáždění provládní strany Džamíat Ulamá-e Islám. Přihlásila se k němu afghánská odnož Islámského státu. Bezpečnostní situace v zemi se prudce zhoršila poté, co se před dvěma lety v sousedním státě chopil moci Tálibán.
Při sebevražedném atentátu v Cháru, hlavním městě pákistánské provincie Badžaur, zemřelo v neděli 30. července 63 lidí a 120 jich utrpělo zranění. Cílem byl předvolební mítink islamistické strany Džamíat Ulamá-e Islám (JUI), která byla jedním z kritiků loni sesazené vlády. Mezi oběťmi džihádistické operace byl i regionální lídr strany amír Maulána Ziaulláh.
V Pákistánu se budou konat volby koncem letošního roku, zemi však ochromuje politická nestabilita od jara 2022, kdy byl odvolán kontroverzní premiér Imrán Chán. Ten má ale stále sympatie velkého množství obyvatel a už od jeho pádu probíhají v zemi masivní demonstrace na jeho podporu.
Pro vládu v Islámábádu je pákistánský Tálibán úhlavním nepřítelem, byť v posledních letech probíhaly pokusy o mírové rozhovory.
Imrána Chána odsoudil o víkendu regionální soud v Láhauru ke tříletému trestu odnětí svobody a následně byl expremiér zatčen. Podle obžaloby zneužil svou funkci (2018–2022) k nezákonnému nakupování a prodávání státních darů. Součástí rozsudku je také zákaz politické činnosti na pět let. Potrestaný politik se hodlá odvolat a zvrátit rozhodnutí soudu.
Zoufalá bezpečnostní situace
Červencová exploze v Cháru byla již druhým velkým a celkově osmnáctým teroristickým útokem, který se letos v Pákistánu odehrál. Se 100 oběťmi a více než 200 zraněnými ho zatím předčil jen lednový sebevražedný atentát na mešitu v Péšávaru, k němuž se přihlásila skupina Tahrík-e Tálibán-e Pákistán (TTP). Její mluvčí však zodpovědnost záhy poté popřel.
Pákistánský Tálibán neboli TTP je organizace sdílející základní ideologický rámec s afghánským Tálibánem, funguje však jako samostatná skupina s vlastním velením. Pro pákistánskou vládu jsou tito islamisté úhlavním nepřítelem, i když v posledních letech probíhaly četné pokusy o mírové rozhovory, střídané několikaměsíčními příměřími.
Islamisté z TTP mají de facto pod kontrolou kmenové oblasti na východě země při hranicích s Afghánistánem – v něm ostatně od počátku americké intervence po 11. září 2001 také podporovali své ideologické spojence. Po útoku v Cháru se rovněž objevily četné spekulace, které ho připisovaly TTP.
Afghánistán v Pákistánu
Bezpečnostní poměry v Pákistánu jsou silně závislé na politickém vývoji v sousedním Afghánistánu. Podle Rady pro lidská práva OSN žije v Pákistánu 3,7 milionu afghánských uprchlíků. Mnozí z nich přišli během sovětské okupace, další pak v průběhu americké intervence.
Situace na územích při afghánsko-pákistánské hranici je navíc historicky velmi fluidní. Tamní kmeny nikdy nerespektovaly ani Durandovu linii, jež koncem 19. století oddělovala afghánský emirát od Britské Indie, ani pozdější mezinárodní afghánsko-pákistánskou hranici.
Čtěte také: Rok s Tálibánem: Demokracie jen po kapkách, zato chudoba se do Afghánistánu valí proudem
Po Bushově intervenci do Afghánistánu, s níž zároveň vyhlásil válku proti „mezinárodnímu terorismu“, se právě kmenová území v Pákistánu stala útočištěm a základnou odboje proti okupantům v sousedním státu. Uchýlili se sem nejen afghánští Tálibové se svými lídry, ale také v Afghánistánu dříve působící cizinci z řad Al-Káidy.
Ostatně za dosud neobjasněných okolností zde žil a také byl usmrcen legendární vůdce této organizace Usáma bin Ládin. Po příchodu Američanů do Afghánistánu se tu usídlil i Egypťan Ajman al-Zavahrí, po bin Ládinovi druhý nejdůležitější muž vedení Al-Káidy.
Imrán Chán
Al-Káida se podle amerických tajných služeb podílela na vraždě pákistánské expremiérky a v té době opoziční kandidátky Benazír Bhutto. Tamní bezpečnostní situace však není ovlivňována pouze zvenčí, ale cloumá jí také dlouhodobě nestabilní domácí politika.
Na jaře roku 2022 se populistický premiér Imrán Chán, jenž nepocházel z tradičních mocenských klanů, pokusil rozpustit parlament. Hrozilo mu totiž, že ho zákonodárci v případě hlasování o nedůvěře kabinetu odvolají. Tehdejší předseda vlády chtěl proto vyvolat nové volby.
Nakonec se tento krok nepodařil, a naopak se nepříjemně obrátil proti někdejší kriketové hvězdě Imránu Chánovi. Ten byl následně parlamentem odvolán z premiérského postu. K moci se pak dostal jeho nejzarytější oponent, jenž hlasování o odvolání premiéra vyvolal, Šahbáz Šaríf. Jde o bratra trojnásobného pákistánského premiéra Naváze Šarífa.
Průzkumům popularity suverénně vládne Imrán Chán, avšak jeho politická budoucnost se teď kvůli soudnímu verdiktu jeví značně chmurně.
Jak je tedy patrné, nový premiér pochází z ryze tradiční elitní rodiny a má blízko k armádě. Již několik měsíců po svém odvolání Imrán Chán zakusil, jak chutná politická perzekuce. On sám byl obviněn z napojení na teroristy a nejvyšší představitelé jeho strany – Pákistánského hnutí za spravedlnost (Pákistán Tahrík-e Insáf) – se ocitli buď za mřížemi, nebo sami raději opustili potápějící se loď. Imrán Chán své odvolání z funkce považuje za ilegální spiknutí svého nástupce a Washingtonu.
Popularita Imrána Chána však od jeho pádu nebývale stoupla a v zemi kontinuálně probíhají velké demonstrace na jeho podporu. Dle průzkumu uznávané společnosti Gallup se jeho podpora odhaduje na 61 %. Podobné procento obyvatelstva dle stejného průzkumu také viní nynější vládu z ekonomické krize v zemi – za vlády Imrána Chána totiž došlo naopak k ekonomickému růstu.
Čtěte také: Ajmán al-Zavahrí, emír globální al-Káidy, je po smrti. Co to ale znamená?
Právě populistický pákistánský expremiér preferoval řešení krize prostřednictvím mírových rozhovorů s radikály na kmenových územích. Možná proto je svými odpůrci považován za spojence Tálibánu a stejně tak odpůrce vlivu Spojených států v regionu. Imrán Chán také podporoval odchod Američanů z Afghánistánu, což Tálibán nakonec v sousední zemi vyneslo zpět k moci.
Tálibán vs. Islámský stát
Je však nutno konstatovat, že zhoršení pákistánské bezpečnostní situace nesouvisí s tím, že by afghánské vládní hnutí Tálibán podporovalo islamisty, kteří spáchali nedávný atentát. Tálibánci totiž považují Islámský stát za ohrožení své moci a bojují s nimi všemi prostředky.
Tálibán se navíc v roce 2020 v rámci dohod se Spojenými státy zavázal, že nedovolí, aby se území Afghánistánu stalo základnou globálního terorismu. Stejně tak pákistánský Tálibán TTP odsuzuje Islámský stát a jeho teroristické útoky, přestože jejich metody nejsou mnohdy příliš odlišné.
Další vývoj politické a bezpečnostní situace v zemi bude záviset na výsledku listopadových voleb. Dle průzkumů suverénně vede Imrán Chán, avšak jeho politická budoucnost se teď kvůli zmíněnému soudnímu verdiktu jeví značně chmurně.
Vládnoucí kabinet ani armáda si rozhodně nepřejí pákistánského populistu znovu u moci. Otázkou ale je, zda na to bude jejich institucializovaná demolice Chánovy strany stačit.
