Politika

30. 08. 2024, 06:02

Pánský klub, šťavnatá portfolia a Síkelovy šance. Začíná souboj o novou Komisi

Simone Radačičová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která zrovna dorazila na summit EU / Alexandros Michailidis / Shutterstock

Česko chce v budoucí Evropské komisi získat silné, nejlépe ekonomické portfolio. Jenže o to usilují všechny členské země. Evropu tak nyní čekají horečné rozhovory a přetahování.

O Terese Ribera se říká, že je perfekcionistka, která toho vyžaduje hodně jak od sebe, tak od svých spolupracovníků. Jedna z nejvlivnějších španělských političek svá vítězství prý nijak zvlášť neprožívá a své protivníky respektuje.

O pětapadesátileté ženě bude brzy mnohem víc slyšet. Právě ona by totiž mohla získat významný post v budoucí Evropské komisi. Mohla by se stát třeba eurokomisařkou pro energetiku – jednotliví členové evropské exekutivy mají na starosti různá portfolia, vedle energetiky také třeba vnitřní trh, vnitřní záležitosti nebo hospodářství a další.

Česká vláda mluví o tom, že chce získat konečně nějaké silné ekonomické portfolio.

Ribera léta zkušeností z ministerstva pro ekologickou transformaci, nekonečně dlouhý seznam kontaktů i skvělou pověst. Byla to právě ona, kdo prosadil, aby země na Pyrenejském poloostrově zastropovala ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny – tím ochránila spotřebitele před přílišným skokem v nákladech na živobytí.

Jenže tato pozice patří mezi ty, které by se zamlouvaly i Česku. Praha plánuje do souboje vyslat současného ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

„V Terese Ribera má Síkela silného soupeře,“ myslí si analytik Mads Jedzini z dánského think tanku Europa. „Hlavní rozdíl mezi nimi je jejich postoj k jaderné energetice. Zatímco Síkela ji podporuje, Ribera ne,“ dodává pro Voxpot.

Teresa Ribera po mimořádném zasedání o energetické situaci / Zdroj: Alexandros Michailidis / Shutterstock

Staronová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen aktuálně dává dohromady svůj tým. Ten je složený z komisařů, kteří mají na starosti například klima, energetiku nebo také další rozšíření Evropské unie. V příštích dnech se naplno rozehraje přetahovaná o to, kdo jaký post v Evropské komisi obsadí. Jasno by mělo být zhruba do poloviny září.

Dvě jména

Ještě než šéfka evropské exekutivy odjela na letní dovolenou, obrátila se na členské státy s výzvou. Požádala je, aby při výběru svého kandidáta na post eurokomisaře poslaly hned dvě jména – muže a ženy.

Čtěte také: Platíš eury, svobodou nebo životem? Jak se pašují lidé do EU

Do pátku 30. srpna, což je nejzazší termín, do kterého měly své návrhy poslat, však členské země, včetně Česka, žádost von der Leyen nevyslyšely.

Doposud oficiálně navrhlo ženy jen šest zemí – Estonsko, Švédsko, Finsko, Chorvatsko, Španělsko a Portugalsko.

Ursula von der Leyen a Petr Fiala na neformálním zasedání Evropské rady / Zdroj: Roibu / Shutterstock

Někteří lídři při výběru zdůraznili, že z právního hlediska je prakticky nic nenutí k tomu, aby do Bruselu vyslali více než jednoho kandidáta nebo museli žádost von der Leyen vyslyšet. „V souladu s evropskými smlouvami jsme se rozhodli pro jedno jméno,“ sdělil k tomu irský premiér Simon Harris, který vsadil na ministra financí Michaela McGratha.

Žádost šéfky Evropské komise ale narazila i z jiných důvodů. Vybrat to správné jméno totiž není pro členské státy vůbec snadné. Předchází tomu často dlouhé a složité rozhovory na vnitrostátní úrovni. Litevská premiérka Ingrida Šimonytė se dokonce nechala slyšet, že je to „až přespříliš složité“.

V některých případech to komplikuje také vnitropolitická situace. Třeba vláda v Belgii nedávno padla a tamní politické špičky se soustředí na vytvoření nového kabinetu.

Bulharsko zase vyhlíží předčasné volby, takže shodnout se na vhodném kandidátovi při výhledu na možnost nutných koalic není snadné. I to jsou důvody, proč tyto země v hledání vhodného kandidáta otálely.

Tahle Komise není pro ženy

Přestože Belgie nebo Bulharsko nebyly jedinými státy, které doslova do poslední chvíle váhaly s nominací, v zákulisí už týdny probíhá „boj“ o to, kdo jaký post obsadí.

Členské země a jednotliví kandidáti sice mohou mít své vlastní preference, rozhoduje ale von der Leyen. Jen jedno je zatím jisté – někdejší premiérka Estonska Kaja Kallas zasedne v křesle šéfky evropské diplomacie.

Zbývá tedy obsadit zbytek Komise. Jakou roli v tom sehraje požadavek von der Leyen, aby exekutiva byla genderově vyvážená? Zatím se zdá, že šéfka evropské exekutivy svůj vlastní slib nedokáže dodržet a muži budou mít jasnou převahu.

Síkela má v Bruselu velké šance a je považován za silného kandidáta.

Jak ale tento týden uvedl vlivný bruselský server Politico, von der Leyen se nechce jen tak vzdát. Podle dvou diplomatů, které Politico oslovilo, chce přesvědčit země – hlavně ty menší – aby ještě změnily svůj výběr. A to výměnou za „štavnatější“ portfolia, pokud navrhnou ženu.

Jednou z těchto zemí je prý Malta. Tamní list Times of Malta napsal, že šéfka Komise požádala tamní vládu, aby místo už vybraného Glenna Micallefa, který pracoval jako šéf kabinetu maltského premiéra, raději znovu nominovala současnou komisařku Helenu Dallio.

A tím to nekončí. Ve hře jsou i další možnosti. „Může se také pokusit upravit některá portfolia tak, aby výměnou za jiného kandidáta vyhovovala členským státům. A vidina silného portfolia by některé země mohla vést k tomu, aby svou nominaci pozměnily,“ vysvětluje analytik Mads Jedzini.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Simone Radačičová

Více článků od autora