Nepodal ruku slovenskému prezidentovi při předávání ocenění. Teď schytává jednu nadávku za druhou, a to dokonce i z nejvyšších pater politiky. Polívčičku si na účet mladého studenta nyní přihřívá i premiér Robert Fico.
Nevycválaný puberťák, fracek, kterého by měli vyhodit ze školy anebo příznivec Adolfa Hitlera. Hanlivé příměry, které se v posledních dnech za vydatné podpory politiků snášejí na hlavu devatenáctiletého gymnazisty Simona Omaníka, nepřestávají udivovat. Co hůř, nezdá se, že by se lavina hejtů chýlila ke konci. Spíš naopak. Dezinformační média pátrají po jeho rodině, nahánějí ho ve škole a Robert Fico hlásá, že by mu nejradši dal pár facek.
Čím si takovou pozornost politiků a médií mladík s culíkem zasloužil? V pondělí 13. ledna přijal prezident Peter Pellegrini 35 středoškoláků, kteří získali medaile na mezinárodních olympiádách. Byl mezi nimi i student, jehož sako zdobila modro-žlutá stuha. Znak podpory Ukrajině však nebylo to jediné, čím upoutal pozornost.
Poté, co Omaník přijal od ministra školství Tomáše Druckera cenu za bronzovou medaili z matematické olympiády v maďarském Szegedu, odmítl podat ruku hlavě státu. Svůj postoj vysvětlil tím, že se Pellegrini během předvolební kampaně projevoval jako lhář a podvodník.
Běsnění „progresivistů“
Kdo si myslel, že pozdvižení vyprchá do několika hodin, spletl se. Slovenský mediální prostor žije kauzou už třetí den. Gesto studenta už stihli odsoudit ministři vnitra, školství i generální prokurátor. Když už to vypadalo, že se novináři a sociální sítě zase začnou zabývat běžnými tématy, přišel Robert Fico se svou „esejí“ a vrátil Omaníkovi opět pozornost veřejnosti.
Ve svém facebookovém příspěvku mu věnoval rovnou sedm odstavců. V nich ho zasypal urážlivými označeními a napsal, že by mu na místě Pellegriniho ocenění sebral. Rozdával by ke všemu také facky. Není sice přesně uvedené komu, schytal by je ale soudě podle textu minimálně gymnazista a stranou by nezůstalo ani to, co premiér označuje za „sorosovská média“.
Svůj nevybíravý slovník tak Fico tentokrát posunul zase o level výš. Jeho slova o „fackách“ se totiž dají chápat jako vybízení k násilí. Jak je koneckonců vidět v četných komentářích pod jeho příspěvkem, ránu by studentovi v návaznosti uštědřilo i velké množství diskutujících. Poslední roky přitom ukázaly, že od nenávistných statusů na sociálních sítích ke skutečnému násilí není u sousedů daleko. Lehkou útěchou Omaníkovi v této chvíli může ale být velká vlna podpory, které se mu dostává.
Čtěte také: Slovenský mír? Fico chce hostit rozhovory mezi Moskvou a Ukrajinou
Na Slovensku v tuto chvíli existuje asi tisíc důležitějších témat než jedno symbolické gesto mladého gymnazisty. Zemi sužují ekonomické problémy, energetická krize, odchody lékařů i nedůvěra části společnosti k vládní koalici. Vrcholní političtí představitelé ale raději stáčí pozornost a svou energii na šikanu jednoho budoucího maturanta.
Simon Omaník ostatně přišel z hlediska vládnoucího Smeru akorát včas. Veřejnou diskuzi díky němu opět ovládlo téma „progresivistického běsnění“ a reálnější téma zvýšení daní v rámci konsolidačního balíčku a jeho důsledky mohly zůstat schované v pozadí.
Robert Fico se před svým elektorátem blýskl jako „správná tradiční hlava rodiny“, která nejde daleko pro ránu pro neslušného syna a zároveň s tím uštědří „výchovnou“ lekci i novinářům.
Fakt, že to byl právě on a jeho spolustraníci, kteří v minulosti hlavu státu označovali rovnou za americkou k…., je už nejspíš zapomenut. Zapomněl už Robert Fico, že vyvolávání nenávisti ve společnosti v minulosti jeho samotného téměř stálo život?
