Konflikty

29. 07. 2024, 06:20

Peklo v Súdánu neskončilo: Lidé polykají hlínu a ženy jsou hromadně znásilňovány

Filip Brychta

Vnitřně vysídlené osoby v táboře Zam Zam / Zdroj: United Nations Photo / Flickr

V Súdánu jsou statisíce lidí na pokraji hladomoru, znásilňování je používáno jako válečný nástroj a přibývá mrtvých. Země, kterou dříve ženy vedly k demokracii, se hroutí v boji dvou mužů o moc. Naděje ale zcela nezemřela.

Po vpádu ozbrojenců do domu slyšela křik žen. Patro po patru se naříkání přibližovalo k jejímu bytu. Ze třetího poschodí k ní jasně doléhal řev mladých dívek, které bydlely pod ní: „Nesahejte na mě!“

Zamkla dveře a doufala, že si muži se zbraněmi budou myslet, že není doma. Ti se mezitím rozdělili na menší skupinky a prohledávali byt po bytě celý dům. Rozrazili i její vchodové dveře. Utíkala se schovat do pokoje. V poslední naději otočila klíčem v zámku.

Súdán

Súdán vyhlásil nezávislost na Velké Británii a Egyptě v roce 1956. V roce 1983 zavedl tehdejší vládce islámské právo šaría. To vyhrotilo napětí s křesťansko-animistickým jihem a vedlo k občanské válce. V roce 2011 se odtrhl Jižní Súdán. V roce 2020 byla šaría zrušena.

Nyní je Súdán třetí největší zemí Afriky. Přesný počet obětí v současném konfliktu není známý. Ve zprávě pro Radu bezpečnosti OSN ale odborníci uvádějí, že jen během útoku RSF na město Al Junaynah bylo zabito 10 až 15 tisíc lidí. Země má nejvyšší počet vnitřně vysídlených osob na světě – asi 12 milionů. Dva miliony lidí utekly za hranice.

V uprchlickém táboře Al Lait v Severním Dárfúru je tak málo jídla, že lidé polykají hlínu.

Jenže příslušníky súdánských Sil rychlé podpory (RSF) to nezastavilo. Začala muže prosit, aby ji neznásilnili, aby ji ušetřili. Jenže po chvilce bylo asi třicetileté svobodné matce jasné, že – stejně jako tisíce dalších žen v Súdánu – se znásilnění nevyhne.

„Jestli mě znásilníš, zavři dveře. Nenech ostatní vojáky se dívat,“ řekla nakonec jednomu z nich. Snažila se tak vyhnout skupinovému znásilnění, které není v súdánském konfliktu ničím ojedinělým.

@voxpotcz Za nezájmu světa probíhají v Súdánu etnické čistky, lidé umírají hladem a stát se rozpadá. Z domovů musely utéct miliony lidí a humanitární organizace marně volají po financích. Utrpení této války si ale média příliš nevšímají, přestože hrozí přelití problému přes hranice. #sudan #war #valka #genocida #afrika #africa #voxpot #osn ♬ původní zvuk - VoxpotCZ

Tato situace se podle výzkumnice lidských práv v Súdánu, se kterou mluvila Al-Džazíra, odehrála v prvním týdnu války. Konflikt přitom v této téměř padesátimilionové zemi na severovýchodě Afriky zuří již více než patnáct měsíců.

A objevují se zprávy, že znásilnění se jako válečná zbraň používá také na druhé straně – u Súdánských ozbrojených sil (SAF). Z těl súdánských žen se stalo bitevní pole.

Čtěte také: Ukrajinští speciálové loví v Súdánu wagnerovce. Jak Kyjev proniká do Afriky?

Představovat si je jako pasivní aktérky konfliktu by ale bylo chybné. Mnoho z nich se například přidalo k jedné z méně násilnických stran, v tomto případě k SAF, a učí se zacházet se zbraněmi. Jiné se v rámci občanských skupin, v arabštině nazývaných „legan“, snaží zajistit lékařskou pomoc. Například potratové pilulky.

Od aspirace na demokracii k akutnímu hladu

Právě ženy přitom vedly revoluci, která stála za odstraněním tyranského diktátora Umara al-Bašíra v roce 2019. Po celé zemi skandovaly tváří v tvář zatýkání, sexuálním útokům, slznému plynu a kulkám s vidinou svobody, spravedlnosti a míru.

Súdánská aktivistka Alaa Salah se stala ikonou protestů a byla nominována na Nobelovu cenu míru / Zdroj: duncan cumming / Flickr / CC BY-NC 2.0

Bašírův islámský režim pro ně totiž stanovoval přísná pravidla. Manželství s dívkou bylo možné uzavřít už v jejích deseti letech a k práci mimo domov potřebovaly ženy povolení muže.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.