Ačkoli je Kypr středomořský stát s podmanivou přírodou, starobylými památkami a písečnými plážemi s průzračným mořem, pozornost některých Čechů přitahuje z úplně jiných, spíš neprůzračných důvodů. Stal se pro ně daňovým rájem. Byť tahle nálepka mnoha Kypřanům vadí, asi se jí hned tak nezbaví.
Pro české podniky patří Kypr k jedné z nejvyhledávanějších lokalit k provádění optimalizace daní z příjmů. Nedávno podnikly kyperské autority několik poměrně významných kroků k nápravě. Panují nicméně obavy, že změny, jež mají vést ke zlepšení reputace ostrovního státu, byly dělány pouze na oko.
Liknavost při provádění reforem a podezření z korupce vedly i k hlasitému nesouhlasu veřejnosti. Přestože témata spojená s pověstí ostrova výrazně rezonovala v předvolební diskuzi, po volbách to vypadá, že zásadní posun ve směřování země očekávat zatím nelze.
Cesta k daňovému ráji
„Největším problémem Kypru je, že jeho vládám chybí dlouhodobě jakákoliv vize a za posledních padesát let se z politického hlediska nestalo prakticky nic, co by Kypr zásadně posunulo vpřed v pozitivním smyslu slova,“ komentuje poměrně nekompromisně situaci na Kypru novinář Chrystos, jehož pravé jméno a místo pobytu z bezpečnostních důvodů neuvádíme. Chrystos se v uplynulých letech aktivně podílel na rozkrývání systému udělování Zlatých víz, což vedlo k tomu, že se dostal do hledáčku zločinných struktur napojených na vládní politiky. V obavě o svůj život raději ostrov opustil a nyní přebývá v jiné evropské zemi.
Pro pochopení pozice Kypru je nutné se podívat na jeho historii a porozumět některým politickým souvislostem. Kypr totiž v minulosti neměl moc na výběr, jakým směrem se bude ubírat jeho hospodářství. Vzhledem k tomu, že v roce 1974 anektovalo Turecko část ostrova a nebyla možnost zásadním způsobem rozvíjet a diverzifikovat průmysl, vsadil na kartu rozvoje finančních služeb a turismu. V době největšího boomu v roce 2010 byly na kontech kyperských bank vklady, jež v souhrnu představovaly 900 % celého kyperského rozpočtu.
veškeré změny byly prováděny s touto motivací,“ popisuje Chrystos politický vývoj na ostrově a dodává: „Většinou se u moci střídali komunisté s liberály, přičemž komunisté byli vždy lepší v navazování kontaktů s Moskvou, liberálové zase uměli rozjet korupční byznysy. V určitý čas se toto vhodně doplnilo. Veškeré legislativní změny byly vždy účelové a dělané především na základě mezinárodního tlaku.“
Díky tomu, že Kyperská republika od 90. let usilovala o členství v Evropské unii, musela svoji legislativu postupně upravovat a bankovní a obchodní aktivity činit více transparentními. Jednou z klíčových podmínek přijetí bylo, že Kypr musí zásadním způsobem změnit daňový systém, který před vstupem do EU umožňoval korporacím danit příjmy pouze ve výši 4,5 %. Problematické také bylo, že kyperský daňový systém nebyl ani v plném souladu s normami OECD. Umožňoval poměrně liberální daňovou rezidenturu. Nicméně i přes rozsáhlé daňové reformy se Kypr stal po přijetí do EU dne 1. 5. 2004 členskou zemí s nejpřívětivějším daňovým systémem.
Ruské zboží může díky využívání výhod přátelství mezi oběma státy pronikat na evropský trh, a přitom se tvářit jako zboží kyperského původu.
Konstituování ostrova v uplynulých dekádách ovšem probíhalo, podle Chrystose, velmi pochybně a ani začlenění do mezinárodních struktur všechny problémy nevyřešilo. „Vstup Kypru do EU umožnil ‚Kypřanům’ využít statusu unijní země s přístupem do bezcelních obchodních zón a s možností neomezeného pohybu po celé EU. Mentalita vládních garnitur byla nastavená na osobní prospěch od samého začátku. Představitelé státu hledali, jaká východiska jim tato situace přinese, a logicky se přišlo na to, že nejlepší je obchodovat s vízy a rezidenturami. Díky kontaktům z minulosti nabídky mířily ke starým spojencům a přátelům,“ popisuje Chrystos situaci v uplynulých dvou dekádách.
Ruská spojka a oligarchizace státu
Mnohá nepříjemná rozhodnutí, jež Kyperská republika učinila ve 20. století a která dávala v dané době smysl, zemi dostihly. Vidět je to velmi ilustrativně například na vztazích s Ruskem.
Kypr a Rusko k sobě mají blízko již od 60. let, kdy na Kypru vládly komunistické vlády. Kyperská komunistická strana je dodnes jednou z nejsilnějších v Evropě a v průběhu několika desetiletí si vybudovala velmi úzká propojení se Sovětským svazem, respektive Ruskou federací. Tyto vztahy by nicméně nemusely být z podstaty úplně problematické, kdyby nevedly ke zneužívání pravidel mezinárodního obchodu. Ruské zboží může díky využívání výhod „kyperského přátelství“ pronikat na evropský trh, a přitom se tvářit jako zboží kyperského původu. Přetrvávající systém daňové rezidentury poskytuje ruským magnátům prakticky nikým neomezený a neregulovaný přístup na evropský trh.
„Kyperské vlády se vždy držely doktríny, že z každé situace je nutné co nejvíce vytěžit pro vlastní osobní prospěch a
„Kypr se nikdy neměl stát členem EU, nebo rozhodně ne v době, kdy se jím stal. V roce 2004 se svezl na vlně vstupů východoevropských států a nad některými věcmi se doslova zavíraly oči. Kypr nebyl na vstup zralý – jak po stránce legislativní, tak především po politicko-kulturní,“ komentuje Chrystos okolnosti vstupu do Evropské unie. „Mafiánské myšlení místních politiků bylo přesně tím, co je kontinuální příčinou našich problémů, a stará spojenectví se opět mohla v nových časech obnovit a přetavit do bezskrupulózní a problematické ekonomické spolupráce využívající všech výhod společného evropského trhu,“ dodává.
Vytvořil se systém tzv. Zlatých víz a Zlatých pasů, umožňující movitým podnikatelům z celého světa expandovat do eurounijního prostoru bez omezení.
V posledních letech se postupy neregulovaného exportu na evropský trh rozrostly do obřích rozměrů. Vytvořil se systém takzvaných Zlatých víz a Zlatých pasů umožňující movitým podnikatelům z celého světa expandovat na eurounijní trh bez omezení. Držitelé pasů se mohli volně pohybovat po celé Evropské unii. Tutu možnost začali ve velkém využívat vedle občanů Ruské federace také obchodníci se Saúdské Arábie a Číny.
Podmínkou získání Zlatých víz bylo, že žadatel musel zaplatit 300 000 eur, zároveň si na Kypru otevřít účet s minimálním vkladem 30 000 eur a prokázat původ svého příjmu a beztrestnost.
Čtěte také: Turecko přilévá olej do ohně v dalším konfliktu: Severní Kypr ovládl Erdoganův spojenec
Dalším kontroverzním bodem bylo, že zavedení těchto privilegií vedlo k vytvoření poměrně sofistikovaného korupčního schématu, kdy byly pasy vydávány osobám, které by v jiných zemích pravděpodobně rezidentní status nezískaly. V letech 2007–2020 Kypr vystavil 6779 pasů a pravděpodobně více jak polovina byla vydána osobám, které nesplnily podmínky.
„Musíte si uvědomit, že nebylo výjimkou, že se daňová rezidentura udělovala i osobám s kriminální minulostí. Mezi účastníky programu Zlatých víz byl mimo jiné i ruský miliardář Oleg Děripaska, u něhož se prokázala i propojení na kyperské vládní kruhy,“ komentuje praxi vydávání Zlatých víz Chrystos.
Deník Cyprus mail, jenž byl posledním nezávislým médiem v zemi, je nyní ovládán společností blízkou prezidentovi Anastasiadesovi.
Problematické aktivity na Kypru se samozřejmě v průběhu let snažila pokrývat média, nicméně státní rozhlas a televize nikdy podle místních novinářů neměly velkou ambici rozkrývat kauzy vládních garnitur. Naopak politici a spříznění podnikatelé ovládli v uplynulých dvou desetiletích všechna soukromá média.
„V současné chvíli můžu říct, že na Kypru již neexistují žádná nezávislá média. Anglicky píšící deník Cyprus mail, který byl do určité míry posledním nezávislým titulem v zemi, je nyní ovládán společností blízkou prezidentovi Anastasiadesovi,“ odhaluje Chrystos situaci na místním mediálním trhu. Situace dokonce došla tak daleko, že novináři rozkrývající korupční skandály mají strach o vlastní život a raději volí, podobně jako Chrystos, dočasný exil. Úlohu „hlídacího psa“ tedy převzala některá arabská a řecká média. Problém je, že se nejedná o média místní, a tudíž nemají na Kypru takovou kredibilitu.
Přijatá opatření a česká stopa
Paradoxní je, že nahlížení na Kypr se podle vnějších pozorovatelů, v rozporu s nynější dramatickou realitou ostrova, trochu zlepšuje.
Kypr je podle hodnocení Financial Secrecy Indexu na 27. pozici na světě v tom, jak si vede jako daňový a legislativní „ráj“ využívaný k offshorovým aktivitám. Financial Secrecy Index ve svých metodikách zohledňuje jednak nastavení lokální legislativy, zároveň do svých hodnocení zahrnuje objem transakcí, které v dané zemi proběhnou za účelem „optimalizací“. Na základě Indexu se rozhoduje například i Evropská komise o tom, jestli u daného státu zahájí šetření konkrétních podvodů.
Po první vlně kritiky byly podmínky pro udělování víz a pasů v roce 2019 zpřísněny. Zároveň Kypr přijal některá opatření, jež dokážou rozkrýt skutečné majitele firem, které jsou na Kypru zapsané. Pro společnosti v ČR se Kypr stal velmi vyhledávanou destinací. Podle šetření Transparency International bylo v roce 2016 na jedné adrese v Nikósii zaregistrováno okolo 90 „českých“ společností.
Teď to je u nás tak, že současná ‚liberální’ vláda si zve do své vlády regulérní nacisty, kteří chtějí střílet po připlouvajících migrantech.
„Současné problémy Kypru vycházejí především z nezákonných aktivit, které se dějí mimo nastavenou legislativu, a v globálním srovnání to tedy vypadá, že Kypr je na dobré cestě. Nicméně pokud zde nefungují principy právního státu, jsou veškerá zákonná omezení pouze takzvaně na papíře,“ komentuje Chrystos vstřícnější pohled na Kyperskou realitu ze strany zahraničních pozorovatelů.
Sledujte naši reportáž:
Kypr na rozcestí?
Kyperská společnost je nyní po volbách a vypadá to, že současná vládní garnitura včetně prezidenta je kauzami spojenými s vydáváním Zlatých pasů do určité míry zdiskreditovaná. Investigativní reportáž katarské televize Al Jazeera odhalila na podzim minulého roku, že do procesu udělování víz byla poměrně intenzivně zapojena rodinná právní firma prezidenta a někteří vládní poslanci. Zároveň se ukázalo, že zpřísňování kritérií udělování víz je pouze proklamativní.
Tyto okolnosti měly dopad i na popularitu vládní strany i osobu prezidenta. Podle některých odhadů nedůvěřovalo současnému prezidentovi Anastasiadesovi a jeho kabinetu (liberálně-konzervativní strana Demokratické shromáždění, zkratkou DISY) před volbami přes 70 % občanů. Podpora této vládní strany poklesla od loňského roku o více než 15 %. Některé průzkumy jí přisuzovaly v roce 2020 podporu více než 40 % obyvatel, současný volební výsledek je 27,8%. Problémy současného establishmentu nicméně nahrál do karet nesystémovým stranám, a tak se do kyperského parlamentu probojovala například i ultranacionalistická strana ELAM, která na jednu stranu prosazuje radikální řešení současných problémů s korupcí, na druhou stranu má radikální protiimigrační program. Mírně také oslabili komunisté, kteří získali 22,3% (v roce 2016 25,7%).
Chrystos si myslí, že nyní po volbách na Kypru nelze očekávat žádné zlepšení, spíše naopak: „Teď to je u nás tak, že současná „liberální“ vláda si zve do svého kabinetu regulérní nacisty, kteří chtějí střílet po připlouvajících migrantech.“
Musíme si uvědomit, že pro Kypr a jeho obyvatele v zásadě nikdy nebylo problematické, že se jedná o daňový ráj. Většina společnosti z toho těžila a měla značné výhody. Nicméně míra korupce a spojení současné vládní garnitury se systémem Zlatých víz nakonec vedla až k protestům v ulicích Nikósie.
Přestože mezi nejdůležitější témata předvolebního boje na Kypru patřilo řešení koronavirové pandemie, problémy spojené s korupcí a praxí udělování Zlatých víz zasáhla vládní stranu možná víc, než si dokázala připustit. Její pozice je do určité míry otřesena, nicméně prezidentský systém a osoba prezidenta vzešlá ze stále největší parlamentní strany DISY, pravděpodobně neumožní ani po posledních volbách učinit větší změny.
