Belgický soud vynesl historický verdikt. Případ pěti žen, které byly v časech koloniálního Konga odebrány jejich matkám, opět otevřel temnou minulost.
Když byly Monique Bitu Bingi teprve dva roky, úřady ji v tehdejším koloniálním Belgickém Kongu odebraly matce a poslaly na výchovu daleko od domova. Po dlouhých letech se žena alespoň částečně dočkala spravedlnosti.
V dlouho očekávaném rozsudku soud v Belgii rozhodl, že se Bitu Bingi a další čtyři ženy, které spolu s ní žalovaly belgický stát, staly obětí „systematického únosu“.
„Ulevilo se mi,“ konstatovala po rozhodnutí soudu Bitu Bingi. „Soudci uznali, že to byl zločin proti lidskosti,“ vyjádřila se pro britský deník The Guardian.
Monique Bitu Bingi, Léa Tavares Mujinga, Noëlle Verbeken, Simone Ngalula a Marie-José Loshi se v Belgickém Kongu narodily mezi lety 1948 a 1953. Ještě jako malé děti – nejmladší bylo teprve jedenadvacet měsíců a nejstarší pět let – je úřady vzaly jejich matkám a převezly na výchovu do katolické misie.
Čtěte také: iPhony jsou od krve, vzkazuje Applu prezident Konga. Neváhá jít k soudu
Ženy se na soud poprvé obrátily před několika lety. Tehdy ale neuspěly. Odvolací soud nyní rozhodl, že se jednalo o „nelidský čin“ a „pronásledování představující zločin proti lidskosti“.
Každá žena dostane odškodné padesát tisíc eur za utrpení způsobené přetržením kontaktů s matkou a domácím prostředím a také ztrátou původní identity.
Kongo bylo v letech 1885 až 1908 soukromým vlastnictvím belgického krále Leopolda II, pak přešlo pod belgický stát. Období je spojeno s obrovskou mírou brutality, kdy byli obyvatelé vystaveni násilí a otrocké práci.
Jak popisuje deník The New York Times, sexuální vztahy Afričanů a Evropanů byly tehdy zapovězeny. Děti, které z takových vztahů vzešly, úřady považovaly za hrozbu pro nadřazený bělošský řád, a proto je matkám odebíraly.
Děti dostaly nová jména a byly posílány do katolických misií často vzdálených stovky kilometrů daleko. Tam vyrůstaly v chudobě, trpěly podvýživou nebo se staly obětí fyzických trestů – jeptišky je považovaly za „děti hříchu“ a často nelibě nesly, že se o ně musí starat.
Podle vyjádření další z pětice žen pro francouzský deník Le Monde děti nedostávaly „žádné mléko a žádnou snídani“, ale jen trochu rýže.
Když Kongo vyhlásilo nezávislost v roce 1960, Belgie ponechala unesené děti jejich osudu. Dodnes není jasné, kolik jich úřady matkám odebraly a poslaly pryč.
„Je to historický rozsudek,“ komentovala rozhodnutí soudu jedna z právních zástupkyň pětice žen Michèle Hirsch. „Soud poprvé v Belgii a možná i v Evropě potrestal belgický koloniální stát za zločiny proti lidskosti,“ doplnila.
Přelomový verdikt by mohl povzbudit další oběti, aby se obrátily na soud, a tím pomohly opět otevřít důležitou reflexi temné evropské minulosti.
