Dovedete si představit vánoční pohodu bez dobré knihy? My rozhodně ne. Naše redakce pro vás proto připravila doporučení na pět knih z žánru non fiction. Ať už sháníte na poslední chvíli vánoční dárek nebo si chcete pořídit čtení na mrazivé lednové večery, můžete se inspirovat našimi tipy.
Utajovaná historie domorodých obyvatel Kanady, osobní zpověď bývalého zahraničního zpravodaje v Rusku či odpovědi na otázku, jak by měl vypadat svět po pandemii. Toto je jen malý nástřel témat knih, které letošní rok přinesl a vy byste si je rozhodně neměli nechat ujít. Redakce Voxpotu vám tentokrát místo hlubokých analýz nabídne pět tipů na zimní čtení od českých i zahraničních autorů a autorek. Od historie přes vědu, politiku i rozbor vzniku oligarchie až po odlehčené vzpomínání letos zemřelého novináře Karla Pacnera. A protože vás chceme držet v kurzu i nadále, připravte se na to, že vám budeme od nového roku nabízet recenzi na nové knihy každý týden.
Tip od Mahuleny Kopecké
Joanna Gierak-Onoszko: 27 smrtí Tobyho Obeda
„Ani milion ,omlouvám se‘ už nic nezmění,“ říká jedna z postav. Kniha polské autorky Joanny Gierak-Onoszko představuje dlouho zamlčovanou část historie Kanady – příběhy původních obyvatel, kteří přežili dětství v církevních internátních školách. Kniha sestává z pasáží zaměřených na vyprávění přeživších, již byli donuceni násilně odejít od svých domorodých rodičů pod příslibem lepší budoucnosti do státních a církevních institucí. Tady je brutálně týrali a sexuálně zneužívali.
Kniha se ptá po tom, proč se církev neomluví, proč své chování zamlčuje, zlehčuje a pachatele z vlastních řad omlouvá. Joanna Gierak-Onoszko se snaží zhodnotit, jak se s vlastní krutou minulostí vyrovnávají Kanaďané, a nastiňuje debatu o tom, jak by měla vypadat cesta za rozhřešením minulosti vlastní země pro budoucí generace. Tento příběh bychom měli číst už kvůli tomu, jak dlouho se o surovém zacházení s původními obyvateli mlčelo. Ukazuje nám neznámou stránku kanadské historie. Nečte se přitom lehce – dostat se až na konec 27 smrtí Tonyho Obeda je nepříjemná zkušenost, je to ale jen směšně malá oběť, pokud vezmeme v úvahu traumata a utrpení všech přeživších.
Nakladatelství: Absynt
Počet stran: 336
Tip od Davida Scharfa
Benjamin Bratton: The Revenge of the Real: Politics for a Post-Pandemic World
Americký teoretik na pomezí filozofie, počítačové vědy a politologie se ve své nejnovější knize pouští na tenký led. Pokouší se ze stále ještě probíhající pandemie načrtnout lekce pro to jak do budoucna spravovat náš společný svět. Bratton volá po tom, abychom začali promýšlet „pozitivní biopolitiku“, která se neštítí využít sledování, velká data a další technologie, které mají především na levici negativní konotace. To všechno za „jednoduchým“ účelem – k zajištění přežití lidstva. Text často provokuje a nutí znovu promýšlet zdánlivě samozřejmé výchozí pozice. A co víc si může člověk od dobré knihy přát?
Vydavatelství: Verso
Počet stran: 176
Tip od Vojtěcha Boháče
Michail Zygar: Dnes máte volno: Příběh toho, jak dopadly ruské volby v roce 1996 (v originále: Все свободны. История о том, как в 1996 году в России закончились выборы)
Zásadní událost na ruskou non-fiction scénu letos přinesl Michail Zygar se svou knihou, která by se dala přeložit jako „Dnes máte volno: Příběh toho, jak dopadly ruské volby v roce 1996“. Jde o důležitý a dosud neodvyprávěný příběh o ukradených volbách, ve kterých se nemocný a nepopulární prezident Jelcin dostal díky podpoře nové oligarchie opět do prezidentského křesla jako loutka velkých finančních zájmů. Volby v roce 1996 jsou zásadní především proto, že pro velkou část Rusů znamenaly konec nadějí na demokracii a liberalismus a svým způsobem umetly prostor pro nástup Vladimira Putina. Kniha zatím nebyla na rozdíl od předchozích velmi populárních Všech mužů z Kremlu (2016) přeložena z ruštiny. Jestli bude, neváhejte ani minutu a sáhněte po ní! Jestli zvládnete louskat ruský text, máte výhodu a můžete se do knihy pustit už teď.
Vydavatelství: Alpina Publisher
Počet stran: 432
Tip od Jana Bartáčka
Miroslav Karas: A odkud bych asi tak byl?
Jeho „Miroslav Karas, Varšava“ si pamatuji už od 90. let, ale nejdůležitější období prožil tenhle „pan novinář“ až od srpna 2012 jako zpravodaj České televize v Moskvě. S výjimkou krátkého polského repete v letech 2016–2017 zde působil do loňského roku, kdy vyhrál konkurz na ředitele ostravského studia ČT. Do té doby nám skvěle zprostředkovával zásadní okamžiky novodobých dějin Ruska a jeho sousedů, ať už šlo o Putinův návrat na prezidentský post, anexi Krymu a válku na východě Ukrajiny či podstatně pozitivnější událost – olympijské hry v Soči. Přinášel však i zajímavé reportáže z nejodlehlejších částí bývalého sovětského teritoria.
Jeho nedávno pokřtěná kniha A odkud bych tak asi byl? (CPress, 2021, 376 stran) přirozeně všechny tyto mnohdy hodně adrenalinové peripetie reflektuje a nahlédnete s ní i do novinářské kuchyně. Karasova zpověď ze země, jež má velké problémy se svobodou slova a kde zahraniční zpravodaj zastává podobně rizikovou profesi jako akrobat na visuté hrazdě bez záchranné sítě, je slovy jeho kolegy Jakuba Szántó „jako jízda na horské dráze“. Takže nečekejte na jarní Matějskou pouť, nasedněte… A držte si čepici.
Nakladatelství: CPress
Počet stran: 376
Tip od Filipa Brychty
Karel Pacner a Martina Riebauerová: Psaní jako posedlost
Knižní rozhovor s Karlem Pacnerem, který bohužel tento rok zemřel, mi dal mnohem více, než jsem čekal. Zpovídá ho publicistka Martina Riebauerová a je tak rozhovorem dvou generací novinářů. Kniha poskytne dobrý náhled na novinářskou práci za minulého režimu a člověk se nestačí divit. Pacner, který byl například u startu Apolla 11 a nevyhýbá se ani hodnocení Elona Muska, byl opravdu svou prací nadšený a posedlý. Pokud hledáte elán do práce, je to kniha, která vám jej dodá. Mně pomohla zvolit směr na životní křižovatce. Bonusem je potom to, že nenásilně uvede do historie kosmonautiky a vědy celkově a zároveň ve vás vyvolá touhu po “bačkůrkových” večírcích.
Nakladatelství: Kniha Zlín
počet stran: 304
