Říkají mu různě: Apache nebo prostě jenom Friend, tedy Kamarád. Řeč je o fentanylu – nevyzpytatelném syntetickém opioidu, který si každý rok vyžádá desítky tisíc obětí a ničí rodiny i celé komunity. Včetně těch domorodých.
Je levnější, ale asi padesátkrát silnější než heroin – a navozuje stejný stav euforie. Fentanyl není žádná návyková látka na okraji spektra: ve Spojených státech se k tomuto opioidu dostanou děti i dospívající, stejně jako komunity žijící na periferii. A mnoho dalších, kteří se zapletli do sítí návykových látek.
Bílý prášek se do USA dostává zejména z Mexika. Přes jejich hranici fentanyl často převážejí řidiči s americkým občanstvím, spolupracovníci mexických kartelů. Právě z jejich „zahrádky“ většina této drogy, která ničí Ameriku, pochází.
Není to často ovšem tak, že by si lidé fentanyl „vybrali“. Že by to byla právě tato droga ve své čisté formě, kterou by sháněli. Realita je složitější – fentanylem se „řežou“ jiné látky – od heroinu přes metamfetamin (u nás pervitin, v USA meth) až po kokain. Uživatelé tak ani nemusí vědět, že do sebe fentanyl vpravili. Stávají se na něm nicméně závislí.
Americká média už dokonce na sociálních sítích radí jak rozpoznat předávkování fentanylem a co v takovém případě dělat.
Ať už jsou jejich začátky s fentanylem jakékoliv, úmyslné či coby vyústění jistých okolností, konec bývá děsivě podobný. Lidé si na něm vytvoří silnou závislost, kterou je těžké ukojit, ta pak snadno zabíjí, rozvrací rodiny a ničí budoucnost. K předávkování přitom stačí pouhé dva miligramy.
Droga místo objetí
Nezpochybňuje to nakonec ani mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, kterému se v zemi přezdívá Amlo. Z krize v USA ovšem neviní mexické kartely – problém vidí jinde.
„Rodiny se rozpadají ve velkém, panuje tam individualismus, naopak chybí láska, bratrství, objetí a podpora,“ pojmenoval domnělou příčinu opioidové krize Obrador.
Pevné rodinné vztahy podle něj zabránily tomu, aby se fentanyl rozšířil i v jeho zemi. Zapomněl nicméně dodat, že v Mexiku kartely ve velkém obchodují s pervitinem. Stimulant je mezi lidmi populární, protože jim „napomáhá“ pracovat déle a tvrději.
Obradorovy výroky o nedostatku lásky v amerických rodinách jsou ale jen špička ledovce. Skrývá se za nimi otálení Mexika se svým severním sousedem spolupracovat na boji proti kartelům a pašování fentanylu.
Ve zkratce: ještě v zimě prezident Obrador tvrdil, že silný opioid je čistě americkým problémem a že mexické kartely drogu do Spojených států nedovážejí. Jenže to prostě není pravda.
Podle Matthewa Donahuea, který působil tři dekády v americkém Úřadu pro potírání drog, spolupráce obou zemí v tomto směru prakticky neexistuje. Největším problémem pak je korupce, která dosahuje i do vládních sfér.
„Teď je situace nejhorší, co kdy v Mexiku byla. A je frustrující, že víme, kde se všichni ti pašeráci nacházejí, ale tyto informace nakonec přijdou vniveč,“ uvedl Donahue pro NBC News s tím, že se Američanům nedaří své sousedy dotlačit k tomu, aby jednali. Mexický rezort zahraničí taková nařčení odmítl.
Bílý dům se začal snažit
Spolupráce USA s Mexikem možná drhne, fentanylová krize nicméně rozhodně neustává. A média co pár dní zaplavují příběhy těch, kteří síle drogy podlehli – třeba když z deseti předávkovaných teenagerů v texaském městě Carrollton přišli během pár měsíců tři o život. Nebo když jinde v Texasu, v Hays County, podlehli fentanylu o prázdninách čtyři studenti.
Čtěte také: „Ayahuasca není pro každého.“ Co všechno může způsobit honba za zázračnou liánou z Amazonie
Nejsou to ojedinělé případy, podobných by se dala najít spousta. Krize Spojenými státy lomcuje natolik, že americká média ve svých příspěvcích na sociálních sítích radí jak rozpoznat předávkování fentanylem a co v takovém případě dělat – jako například The Washington Post na Instagramu.
Předchozí vláda šíření fentanylu dostatečně nereflektovala – Donald Trump jej nicméně zahrnul do své obchodní války s Čínou, z níž proudí chemické suroviny na přípravu drogy. Současná americká administrativa v čele s demokratem Joem Bidenem se na krizi zaměřuje o něco více. Smysl může mít i nová aplikace ODMap, financovaná vládou, jež mapuje v „téměř reálném“ čase případy předávkování (nejen fentanylem) napříč USA.
Kolik dávky stačí k předávkování, ukazuje foto americké policie ze státu New Hampshire / Foto: New Hampshire State Police Forensic Lab
Prezident například vydal se svým mexickým protějškem v polovině března společné prohlášení, že proti pašování fentanylu z Mexika na sever tvrdě zakročí. Jinak chce Biden šíření potentní drogy zastavit mimo jiné pomocí „přísných sankcí“.
Ačkoliv si v dolní komoře Kongresu prezident vysloužil za takový přístup potlesk, ne všichni jsou z něj nadšení. Republikáni Bidena kritizují za jeho migrační politiku – o něco otevřenější než tu Donalda Trumpa – a viní jej z větší propustnosti hranic.
A z druhé strany na šéfa Bílého domu padá kritika právě za sankce, které podle některých prohlubují stigma kolem užívání návykových látek. „Lidé se pak budou zdráhat říct si o pomoc,“ podotkla Maritza Perez Medina, ředitelka organizace Aliance pro drogovou politiku.
Fentanyl ničí původní národy
Takových lidí je hodně – předávkování fentanylem je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí u osob mladších 40 let. I když americká veřejnost upírá velkou pozornost na fentanyl mezi dětmi, dospívajícími a obyvateli bělošských měst, droga v posledních letech zabíjela ve velkém v jiných demografických skupinách – zejména v etnických minoritách.
Rozšířila se spolu s dalšími opioidy i do komunit původních národů Ameriky, náchylných k závislostem kvůli transgeneračnímu přenosu traumat – od genocidy po nucené přesuny kmenů. Nemluvě o internátech, kam Spojené státy i Kanada posílaly děti původních obyvatel kvůli „kulturní asimilaci“ (jak o tom již Voxpot psal) nebo o ekonomické diskriminaci, která tyto národy vehnala do chudoby.
Stejně jako u jiných demografických skupin, také u původních obyvatel Ameriky jde nemalá část viny za lékaři, kteří opioidy lidem předepisují.
„Napříč světem sledujeme jednu věc: když se rozpadne společnost, lidé se uchýlí k návykovým látkám,“ řekl NPR Joseph Gone, harvardský výzkumník a příslušník národa Aaniiih-Gros Ventre.
V minulosti se v souvislosti s původními americkými etniky mluvilo více o alkoholu. Proč? Byl prostě víc vidět. „Závislost na drogách se ovšem mezi původními obyvateli objevovala vždycky. Užívání opioidů, a zvlášť fentanylu nicméně exponenciálně narostlo. V komunitách je lehce dostupný, dostanou se k němu snadno i děti,“ řekla pro Voxpot amerikanistka Denisa Krásná z Masarykovy univerzity, která v současnosti v USA žije.
[infobox id=”2″]
Stejně jako u jiných demografických skupin, i tady jde nemalá část viny za lékaři, kteří opioidy lidem předepisují. „Rezervace dlouhodobě sužuje krize duševního zdraví – nejjednodušším řešením tak bylo pro lékaře sáhnout po prášcích. I proto se teď na farmaceutické společnosti snášejí ze všech stran žaloby, neboť opioidy byly dlouhou dobu legální a neuvěřitelně dostupné,“ podotkla Krásná.
Zákeřný nepřítel Cherokeeů
Nejnovější studie a dostupná data skutečně prokázaly, že lékaři a farmaceutické společnosti zaplavily opioidy právě města, v nichž žijí původní obyvatelé. Třeba Tahlequah v Oklahomě, kde žijí lidé národa Cherokee.
„Jsem si naprosto jistý, že farmaceutický průmysl za to nese zodpovědnost, protože rezervaci zasypal léky,“ uvedl náčelník Chuck Hoskin s tím, že „nešlo o náhodu“, ale o výdělek.
„Národ Cherokee je fentanylové krizi vystaven nejvíce a je na něm nejlépe vidět, jak se historická diskriminace promítá do současnosti,“ objasnila amerikanistka Krásná z MUNI.
Čtěte také: Od masové neřesti k zábavě bohatých páprdů. Proč Indové přestávají žvýkat betel?
„Nejenže fentanyl rozvrací rodiny, děti jsou pak odebírány z rezervací, což působí (na národ) další tlak. Cokoliv, co můžeme udělat pro to, aby se rodiny nerozpadly, děláme i proto, abychom nepřišli o naše děti,“ vysvětlil Hoskin.
Cherokeeové jsou jedněmi z těch, kteří žalovali farmaceutické společnosti, konkrétně firmu Purdue Pharma. A zvítězili – gigant jim teď musí jako odškodné vyplatit 100 milionů dolarů. Ty podle náčelníka Hoskina využijí k zotavení národa, třeba v podobě budování center pro závislé. Oni sami tak znovu musí bojovat s něčím, co si sami nezapříčinili.
Ačkoliv je užívání návykových látek v domorodých komunitách široce rozšířené, povědomí o nebezpečí, které přinášejí, je tam stále velmi nízké.
Bylo by nicméně na čase. Jen za dva roky pandemie covidu-19 si drogy vyžádaly skoro 200 tisíc životů – fentanyl mohl za 70 % úmrtí.
„Panuje tu velká důvěra vůči autoritám. Ve chvíli, kdy doktor někomu předepíše léky, mají lidé pocit, že je to v pořádku. Znovu: je na tom vidět, jak systém selhal a krizi sám zapříčinil,“ říká Denisa Krásná. Povědomí o fentanylu pak podle ní lidé získávají z vlastní zkušenosti, kdy jim umírají kamarádi nebo rodinní příslušníci. „Zjišťují pak, že je fentanyl přimíchaný už prakticky do všech dalších drog,“ dodává amerikanistka.
Zombie droga k řezání
Amerika sice zintenzivnila svůj boj proti fentanylu, silná droga má ale zatím navrch. Nedávno se například objevily zprávy o látce, která dostala velmi znepokojivou přezdívku „zombie drug“.
Jde o xylazine, veterinářské sedativum, kterému se nejčastěji říká „tranq“ a nastavuje se jím čistý fentanyl. Proč je však spojováno se zombies? Ve Filadelfii se objevily případy lidí, kterým kolem vpichu po jehle odumírala tkáň – začala černat, hnít a „krustovatět“. Netřeba dodávat, že jim takové rány působily nesnesitelnou bolest.
Čtěte také: Afghánská beznaděj a Evropa zaplavená heroinem
Tranq – jakožto sedativum – dostává uživatele do stavu, kdy o sobě i několik hodin nevědí, což je pak vystavuje nebezpečným situacím. Někdo další je může třeba okrást nebo i znásilnit. V momentě, kdy pak lidé konečně přijdou zpátky k sobě, už navíc dávno opadne rauš z fentanylu. A oni chtějí víc.
[infobox id=”3″]
„Philly už je ztracená,“ povzdechne si Shawn Westfahl, pracovník centra Prevention Point Philadelphia. „Pokud mají ostatní místa napříč Spojenými státy možnost se tomu (tranqu) vyhnout, měli by nás vyslechnout,“ apeluje.
Na to je možná trochu pozdě. Už loni v červnu jeden vládní výzkum našel stopy tranqu v drogách z 36 amerických států a hlavního města Washingtonu. Třeba v New Yorku jím bylo nařezáno 25 % zkoumaných drog, což ale podle úřadů znamená, že je podíl této „nejnebezpečnější“ látky v dostupných substancích ještě mnohem vyšší.
Problém s tranqem je dozajista neodmyslitelně spojený s fentanylem. Ten představuje obrovský, transpacifický byznys. Chemikálie potřebné pro jeho výrobu se do Severní a Střední Ameriky dostávají z Číny, a ačkoliv proti jejich dovozu bojují USA sankcemi, ingredience tam stále proudí.
Není ovšem divu, že má fentanyl pořád náskok. Přestože Donald Trump ve své kampani před volbami v roce 2016 sliboval, že epidemii vyřeší, nepodařilo se. A je otázkou, zda šíření smrtící drogy zvládne ukočírovat Joe Biden, jemuž na to zbývá už méně než půlka prezidentského mandátu.
Bylo by nicméně na čase. Jen za dva roky pandemie covidu-19 si drogy vyžádaly skoro 200 tisíc životů – fentanyl mohl za 70 % úmrtí.
