Rusko na okupovaných ukrajinských územích zakládá rozsáhlá, hustě kladená minová pole, aby zpomalilo ukrajinskou protiofenzivu. Tu chce Ukrajina posílit použitím kazetové munice z USA. Obě strany se tak pohybují na hranici mezinárodního práva a mohou poškodit své zájmy víc než nepřítele
Začátkem minulého týdne informovali britští zpravodajci, že Rusové na jihu Ukrajiny pokládají protitankové miny v koncentraci, která překračuje jejich vlastní vojenské předpisy. Nejde o novou taktiku, už v dubnu tohoto roku ležely podle ukrajinského premiéra miny na 174,000 km2 jeho země. Odhad sice může přehánět a nelze ho ověřit, i tak miny pokrývají území o dost větší než Česká republika.
Pozorovatelé Human Rights Watch zdokumentovali, že miny používají obě strany, a to i ty protipěchotní a dálkově doručované z děl, houfnic a letadel. Koncem minulého týdne pak USA potvrdily, že dodají Ukrajině kazetovou munici. Ta exploduje ještě ve vzduchu a rozmetá submunici, která zasype výbuchy a střepinami až několik hektarů. Rusko kazetovou municí bombardovalo ukrajinská města po neúspěšném tažení na Kyjev.
Použitím min a kazetové munice dávají obě strany najevo, že už ani nepočítají s rychlými územními zisky.
Miny a kazetová munice z vojenského hlediska zpomalují vývoj konfliktu. Po humanitární stránce jde o zbraně s otřesnými dopady a jejich nasazení může přinést i tristní, neočekávané politické důsledky. Následky jejich použití teď Voxpot bod po bodu vysvětlí.
Statická válka
Minovými poli Rusko nepřímo vyjadřuje nedůvěru ve vlastní jednotky, když nepředpokládá, že by v daném úseku fronty zvládly Ukrajince odrazit bez min a samy přejít do útoku. Jakmile je území zaminované, nelze přes něj rychle projít tam ani zpět.
Navíc mohou vojáci při manévrech lehce padnout do vlastní pasti. O tom se přesvědčil třeba ruský tank T-62, který narazil na vlastní minu severně od Bachmutu, jak nedávno ukázal portál Noel Reports.
Čtěte také: Co nám ukázala bitva o Bachmut a jak ovlivní válku v příštích měsících
U kazetové munice zase část submunice obvykle nevybuchne a kontaminuje území. Pokud s ní Ukrajinci zaútočí a dostanou se poté na zasažené území, budou na ně čekat nevybuchlé zbytky, které jim zkomplikují další postup.
Použitím min a kazetové munice dávají obě strany najevo, že už ani nepočítají s rychlými územními zisky. Rusko hodlá minami udržet získaná území, Ukrajina chce kazetovou municí podpořit pomalý ale stabilní postup. Obojí za cenu humanitární katastrofy.
Humanitární důsledky
Výbušniny zamoří území na léta po válce. Například v Afghanistánu, kde také operovala sovětská armáda, miny a výbušná zařízení zabily nebo zranily od roku 1989 podle OSN 56 923 civilistů.
Když Německo poprvé za druhé světové války bombardovalo kazetovou municí britský přístav Grimsby, odstraňování nevybuchlé submunice zabralo 10 tisíc hodin a vyžádalo si stejně životů jako samotné bombardování.
Na Ukrajině protitankové miny přidusí produkci obilí, zásadní pro ekonomiku; po válce místo tanků explodují traktory. Protipěchotní miny a nevybuchlá kazetová munice budou zabíjet a zraňovat civilisty včetně hrajících si dětí.
Náklady na odstranění jedné miny Červený kříž ve studii z 90. let odhadl na 300 až 1000 dolarů. Díky lepším technologiím budou dnes nižší, i tak Světová banka předpokládá, že odminování Ukrajiny vyjde na astronomických 37 miliard dolarů. Pro srovnání, Úřad OSN pro odminování (UNMAS) za rok 2022 potvrdil odminování 159 km2 a 8,468 km cest. Pokud je na Ukrajině opravdu zaminováno přes 100 000 km2, odminování by tímto tempem zabralo stovky let.
Mezinárodní právo jako historická zkušenost
Druhý protokol k úmluvě o určitých konvenčních zbraních (CCWC) z roku 1980 zakazuje státům včetně Ukrajiny a Ruska, aby používaly miny způsobem, který nepřiměřeně zasáhne civilisty.
Bohužel, ignorovat mezinárodní právo znamená nepoučit se z minulosti.
V oblastech s vysokou koncentrací civilistů musí být minová pole ohraničená ploty nebo značkami a nelze použít miny shazované z letadel nebo rozprašované z houfnic. O umístění min mají vést státy záznamy tak, aby mohly po válce výbušniny odstranit. Miny doručované na dálku musí mít sebedestrukční mechanismus, který je po určité době vyřadí z provozu.
Minimálně poslední z uvedených pravidel Rusko porušuje. Navíc protipěchotní miny zcela zakazuje Ottawská úmluva z roku 1996, ratifikovaná víc než 160 státy včetně Ukrajiny. Rusko k této úmluvě nepřistoupilo a Ukrajina ji podle Human Rights Watch porušuje.
Rusko ani Ukrajina neratifikovaly ani úmluvu o kazetové munici (CMC) z roku 2008, kterou se přes 120 států zavázalo nepoužívat tento bojový prostředek. Ukrajina pouze zveřejnila pět pravidel pro použití kazetové munice, která vesměs kopírují to, co stanoví CCWC o minách. Bohužel, ignorovat mezinárodní právo znamená nepoučit se z minulosti.
O dlouhodobých dopadech vojenské příručky mlčí
Šlápnutí na protipěchotní minu často končí amputací nohy. Výbuch kazetové munice zanechá oběť s mnohačetným zraněním od střepin a popáleninami, oslepí ji nebo připraví o končetiny.
Poslechněte si: PULS | „Zákopy jsem pomáhal kopat, zbraň bych do ruky nevzal,“ říká Boháč
Použití těchto výbušnin zvyšuje utrpení, ale i počet zmrzačených válečných veteránů. Ti budou po zbytek života potřebovat podporu státu anebo nákladnou zdravotní péči. Už loni v létě informovala agentura Reuters, že v Rusku vázne přislíbené odškodňování zraněných vojáků třemi miliony rublů (cca 50 000 dolarů).
Invalidní branci a otcové od rodin přitom zůstanou odkázáni na pomoc státu a okolí ještě desítky let. V případě Ruska budou jejich zranění připomínat válku, kterou jejich zem rozpoutala. Tito veteráni tak vytvoří dlouhodobou ekonomickou i politickou zátěž pro režim.
V minulosti si Rusko, ve válce často spoléhající na početní převahu, tento problém uvědomovalo a snažilo se omezit bojové prostředky, které způsobují značné utrpení a zraňují velké počty vojáků.
V roce 1868 navrhlo Petrohradskou deklaraci, která zakázala použití kulek explodujících při nárazu do kůže. Významně podporovalo přijetí Haagských úmluv z roku 1889 a 1907, které regulovaly použití určitých bojových plynů nebo výbušnin shazovaných z balónů. I v době studené války se Sovětský svaz zapojoval do snah o humanitární odzbrojení. Nynější odpor k této tradici se Rusku může zle vymstít.
