Planeta

06. 02. 2025, 17:40

Pod dva stupně už se nevejdeme, tvrdí slavný klimatolog

Jolana Humpálová

Zaplavené domy po hurikánu | Foto: Shutterstock
Zaplavené domy po hurikánu | Foto: Shutterstock

Klimatický cíl udržet oteplování planety pod dva stupně Celsia je „mrtev“. Tvrdí to výzkumný tým v čele s klimatologem Jamesem Hansenem. Jak reaguje vědecká komunita?

Klimatolog James Hansen se proslavil v roce 1988, kdy při slyšení v americkém Kongresu prohlásil, že příčinou globálního oteplování je lidská činnost.

Tvrdil to tehdy s „99procentní jistotou“. Dnes, kdy je přímý vliv člověka na klimatickou změnu vědeckým faktem, přichází Hansen a jeho výzkumný tým s dalším třaskavým sdělením.

Ve své nové analýze dospěli k tomu, že na zvyšující se emise skleníkových plynů je klima ještě citlivější, než se předpokládalo. K oteplování navíc podle nich přispívá snížené znečištění aerosoly vypouštěnými lodní dopravou – plynná směs blokuje sluneční záření a částečně tak ohřívání planety zmírňovala.

Pokud jsou závěry Hansenova tým správné správné, znamenalo by to, že nás čekají horší než doposud predikované vyhlídky. Narůstá také riziko, že překonáme globální „body zvratu“, například zhroucení oceánských proudů v Atlantiku.

Dvoustupňový cíl je mrtev.

Klimatolog také odmítl optimistický scénář nastíněný Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC). Ten dává naší planetě padesátiprocentní šanci udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia do roku 2100.

„Takový scénář je nyní nemožný,“ tvrdí James Hansen. „Dvoustupňový cíl je mrtev.“

Hansenův tým předpovídá, že se průměrná globální teplota v příštích letech udrží na úrovni 1,5 stupně Celsia nebo vyšší. To povede k úhynu korálových útesů nebo tvorbě ještě silnějších bouří. Do roku 2045 se pak teplota zvýší na přibližně dva stupně Celsia oproti předindustriální éře.

Už v současnosti sledujeme ničivé dopady klimatické krize v mnoha částech světa – oteplení o dva stupně a více by však přineslo ještě extrémnější projevy počasí.

Temné vyhlídky předložené Hansenem a jeho skupinou jsou vědeckou komunitou přijímány různě.

„Ačkoli se Hansen a spol. pohybují na horní hranici dostupných odhadů, nemůžeme s jistotou říci, že se mýlí. Spíše jen přednesli něco, co se blíží nejhoršímu možnému výsledku,“ komentoval nová zjištění klimatolog Zeke Hausfather.

Jiní odborníci a odbornice však výsledky analýzy vysloveně zpochybňují. Například Valerie Masson-Delmotte, bývalá spolupředsedkyně pracovní skupiny IPCC, uvedla, že „je potřeba velká ostražitost“.

„[Analýza] není publikována v klimatologickém periodiku a formuluje určitý počet hypotéz, které nejsou v souladu se všemi dostupnými pozorováními,“ shrnula ve pro agenturu AFP.

Jisté nicméně je, že proces oteplování pokračuje. Měsíc leden byl podle evropského programu Copernicus globálně nejteplejším zaznamenaným měsícem, čímž plynule navazuje na loňský rok. Ten Světová meteorologická organizace označila za zatím nejteplejší v zaznamenané historii.

Jolana Humpálová

Více článků od autora

Témata: Planeta, klimatická změna