Potenciální rozpad eurozóny. Vojenská intervence v Libyi. Uprchlická krize. To jsou jen některé z výzev, kterým musela Angela Merkel čelit v roli kancléřky nejlidnatější země EU. Ačkoliv ji zahraniční rubriky médií často chválily především pro její klid a racionalitu, realita německé zahraniční politiky byla o poznání komplexnější.
Kdy a jak německé kancléřka doplatila na absenci dlouhodobých vizí a strategických rozhodnutí? V čem jsou eurozóna i mechanismy pro přijímání migrantů nastaveny ve prospěch Německa na úkor jihoevropských států? V současnosti je ale nejžhavějším zahraničně politickým tématem dostavba plynovodu Nordstream. Bude znamenat větší vliv Ruska nad Německem a východní Evropou?
Právě otázka vztahu s globálními velmocemi se vznáší nad budoucností německé zahraniční politiky. Donald Trump přiměl německou veřejnost přehodnotit závislost na bezpečnostních garancích USA, ale pomalu se mění i postoj k Číně. Směřuje tedy Německo k definitivní strategické autonomii? Jaký pohled na to mají strany bojující o kancléřské křeslo? Proč chtějí Zelení akceschopnější armádu? A je vůbec zahraniční politika pro voliče důležitá?
Debatou o mezinárodních vztazích pokračujeme v naší šestidílné sérii podcastů Kanzleramt o německých volbách. V ní každý měsíc s hosty a expertkami probíráme jednotlivé kandidáty, možné povolební konstelace i mezinárodní kontext německé politiky. Podcast vzniká ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů za podpory pražské kanceláře Friedrich-Ebert-Stiftung.