Podcast

PULS | AfD si vodí německou politiku. Jsou lidem nacistické slogany jedno?

Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) sbírá volební úspěchy. Po Sasku a Durynsku se teď utká o první místo v zemských volbách v Braniborsku. Jak se straně, která má některých spolkových zemích nálepku pravicového extremismu, daří měnit německou politiku? O tom v Pulsu mluví politolog Denis Cohen.

„AfD, německá radikálně pravicová strana, je v Braniborsku poměrně silná. V posledních zemských volbách, které se tam konaly na podzim 2019, skončila druhá – jen těsně ji porazila vládní SPD, tedy strana kancléře Olafa Scholze. A kancléřova strana v současné době v Braniborsku dohání ztrátu na vedoucí AfD. “ popisuje předvolební situaci ve východoněmecké zemi Cohen.

Braniborsko je poměrně malá země, která by za normálních okolností podle politologa neměla takovou důležitost. „Na začátku září jsme v Sasku a Durynsku sledovali stále jasnější příklon k AfD, která je těchto dvou východoněmeckých zemích silná dlouhodobě. A nyní se samozřejmě všichni obávají, že k tomu stejnému dojde i v neděli v Braniborsku,“ říká výzkumník z Mannheim Centre for Social European Research při Mannheimské univerzitě.

Poslechněte si také: PULS | Peníze z našich nejistot. Kdo vydělává na vaší body image?

„Ironií je, že témata, kterým se v předvolebních kampaních věnuje největší pozornost, se v ani jedné z dotčených zemí netýkají zemské politiky,“ podotýká Denis Cohen.

Jako příklad dává expert třeba právě důraz AfD na téma imigrace. „Úspěch AfD a také vnitřní proměna AfD v radikálně pravicovou stranu, která se zabývá především imigrací, má kořeny v reálných událostech. Obecná společenská relevance či důležitost otázky imigrace, uprchlictví a azylu vzrostla prudce v roce 2015,“ odkazuje se na občanskou válku v Sýrii.

„Ovšem potom si AfD udělala z restriktivní imigrační politiky své vlastní politické téma, svou značku. Od té chvíle měla samozřejmě velký zájem na tom, aby toto téma zůstalo na pořadu dne. Bez ohledu na to, o jaké záležitosti uslyšíte AfD mluvit, často, ne-li vždy, se bude snažit danou věc nějak zarámovat do souvislosti s imigrací,“ upozorňuje odborník.

Jak se za poslední dekádu proměnila německá politická krajina? Daří se AfD měnit politický mainstream? Kdo ji vlastně volí? A je lidem jedno, že lídři strany používají nacistické slogany? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts. 

Témata: AfD, Krajní pravice, Německo, Puls