„Zaměřila jsem se na důsledky toho, co jsme jako Evropané udělali, abychom zabránili lidem dostat se na naše území. Třeba konkrétně v Libyi EU už sedm let podporuje tamní pobřežní stráž – v tom, aby zastavovala lodě, které se snaží překročit hranice,“ říká v podcastu oceňovaná irská novinářka Sally Hayden, autorka knihy My Fourth Time, We Drowned.
Podle ní Evropská unie v podstatě obchází mezinárodní právo. „Provádíme monitoring, vytipujeme konkrétní lodě a pak podporujeme libyjskou pobřežní stráž, aby proti nim zakročila. A zároveň jí poskytujeme výcvik a vybavení,“ vyjmenovává.
Poslechněte si také: PULS | „Muži si za to mohou sami.“ Proč maskulinitu vnímáme jako něco negativního?
„Evropa také vynakládá obrovské množství peněz ve velké části Afriky, aby se pokusila zastavit migraci. A ukázalo se, že část těch peníz jde do systémů, které utlačují lidi – míří do kapsy diktatur, ozbrojených milic…,“ upozorňuje Hayden, která spolupracuje s velkými médii napříč světem– od BBC přes NPR a Foreign Policy až po Times of India.
V podcastu mluví i o tom, že na tom, jaké termíny v souvislosti s migrací používáme, záleží. Ve své knize se totiž původně chtěla zaměřit jen na uprchlíky, tedy osoby, které prchají třeba před válkou nebo perzekucemi, a naopak „ekonomické migranty“ vynechat.
„Při svém reportování jsem odcestovala do Sierry Leone, kde jsem nakonec žila rok. V době pandemie nebyl v zemi jediný funkční ventilátor, lidé, kteří tuto lékařskou pomoc potřebovali, prostě zemřeli. Být chudý tam znamenalo, že si lidé nemohli dovolit lékařskou péči, a střední délka života tam byla o asi 25 let nižší než v Evropě. To mi pomohlo pochopit, že ekonomická migrace je ve skutečnosti snahou o prodloužení života,“ sdílí v Pulsu.
Jsou pašeráci „zlí lidé“? Kdo může za to, že veřejnost není informovaná? Je nutné o lidech, kteří se topí ve Středozemním moři, mluvit jako o „migrantech“? A záleží Evropě vůbec ještě na lidských právech? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.