Letošnímu ročníku klimasummitu OSN, tedy COP29 v Baku, se přezdívá „climate finance cop“.
„Pokračuje se ve vyjednávání Pařížské klimatické dohody, což je první text, který dal jasný signál všem ekonomikám světa, že končíme se spotřebou a spalováním fosilních paliv. V Baku letos řešíme dvě klíčové oblasti, které vychází z tohoto dlouhého procesu. Zaprvé jde o vyjasnění otázky klimatických financí a zadruhé o nastartování ambicí státu, aby do příštího února předložily svoje vnitrostátní nastavené příspěvky. Tedy aby popsaly, jak budou dál snižovat změnu klimatu,“ popisuje v Pulsu Barbora Kvasničková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Poslouchejte také: PULS | Svatá hranice. Proč si Polsko rozumí s Maďarskem?
Klimatické finance se úzce pojí s otázkou klimaspravedlnosti. Tu v Pulsu vysvětluje Radek Kubala, výzkumník platformy Re-set.
„Klimatická spravedlnost říká, že je potřeba, aby došlo k nějakému narovnání historických křiv, k nimž došlo mezi globálním Jihem a globálním Severem,“ definuje otázku ve zkratce Kubala. „S letošním COP29 je otázka spravedlnosti spojena kvůli tomu, že na loňském summitu vznikl takzvaný fond ztrát a škod. Jeho cílem je naplňovat pravidlo, že všichni mají sdílenou, ale rozdílnou odpovědnost. Problém je sdílený, ale každý k němu přispívá jiným způsobem,“ říká v Pulsu výzkumník.
Na koho je na COPu vyvíjen největší tlak? Došlo už na nějaké vypjaté momenty? Dá se od klimasummitu očekávat něco zásadního? Co vlastně státy takzvaného globálního Jihu chtějí po státech globálního Severu? A jak se k otázce klimatické spravedlnosti vyjadřují největší znečišťovatelé světa? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.
