„Víte, pro Evropskou unii jsou to opravdu zajímavé volby,“ otevírá téma v podcastu Marta Lorimer. „Ačkoliv je jasné, že se dynamika v europarlamentu nijak radikálně nezmění, jisté také je, že se zvýší počet stran, které jsou skeptické k myšlence evropské integrace,“ vysvětluje expertka z londýnské LSE.
Růst euroskeptických, konzervativních a nacionalistických stran uvádí do kontextu. „V současné době drží krajně pravicové strany asi 20 procent Evropského parlamentu. Tedy asi pětinu. A nyní očekáváme, že získají 25 procent, čímž by získaly kontrolu nad čtvrtinou europarlamentu. Musíme mít na paměti, že je to pořád menšina – ale početnější menšina než předtím,“ podotýká.
Poslechněte si také: PULS | Novinářka Donald: Každá emise se počítá. Planeta na naše účetní triky nenaletí
Podle Marty Lorimer není tak úplně jasné, jaké cíle tyto strany sdílejí: „Pokud jde o širší politiku – zdá se, že všem jde o zachování, řekněme, ‚evropské Evropy‘. Pro imigranty – prakticky všechny lidi, co nejsou Evropané – by chtěli zavřít hranice.“
„No a potom je tu i další společný cíl: omezování pravomocí Evropské unie. Dnes už najdete jen velmi málo krajně pravicových stran, které by hlásaly, že by jejich země měly vystoupit z EU. Ony teď nově využívají jazyk samotné EU k tomu, aby říkaly, že by unie měla dělat méně. Že v podstatě chtějí, aby se na národní úroveň vrátilo více kompetencí,“ popisuje v podcastu expertka.
Kdy začal růst vliv krajně pravicových stran v evropské politice? Proč vůbec slaví úspěchy? Jaký mají na unijní instituce vliv? A proč je kopírují i mainstreamové strany? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.