Podcast

PULS | Mexiko se přihlásilo k feminismu. Odpovídá tomu ale i jeho politika?

Mexiko přijalo feministickou zahraniční politiku (FFP) v roce 2020. Dostalo se tak mezi hrstku států napříč světem, které se k souboru zahraničněpolitických principů vedoucích k – nejen – genderové rovnosti a spravedlnosti přihlásily. Propsal se ale tento krok do tamní reality? O tom v Pulsu mluví mexická odbornice Daniela Philipson García, která působí na australské Monash University.

„Mexiko bylo první zemí, která specificky přijala ‚intersekcionální‘ feministickou zahraniční politiku. A to bylo důležité z hlediska určité inovace. Vláda to tehdy podle mě myslela dobře, ale nakonec to nedokázala naplnit – a to ani na úrovni rétoriky,“ říká v Pulsu Daniela Philipson García, která se věnuje otázkám genderu, bezpečnosti a mimo jiné i feministické zahraniční politice.

Když totiž vládní představitelé o FFP mluvili, zmiňovali výhradně ženy a dívky. „Nezabývali se dalšími překrývajícími se identitami – rasou, třídou nebo etnicitou,“ vysvětluje odbornice. „Mexiko v tomhle ale není výjimkou – většina ostatních zemí na tom není o moc lépe. Ty to často ani nepředstírají, že by jejich přístup byl intersekcionální, a kvůli tomu zaostávají.“

Poslechněte si také: PULS | „Holka, co si nedala pozor.“ Jaké stigma je za interrupcemi v Polsku i Česku?

V epizodě expertka také rozebírá každodenní realitu, které čelí mexické obyvatelstvo: „Mexiko tvrdí, že vede feministickou zahraniční politiku, ale zároveň má domácí politiku, která je nepřátelská vůči feministickým organizacím. Politiky na národní úrovni navíc ženám a dívkám škodí – a zároveň selhávají v jejich ochraně a v prevenci genderově podmíněného násilí.“

V posledních dvaceti letech podle ní v Mexiku došlo k zesílení militarizace jakožto součásti války proti drogám a proti zločineckým organizacím. „Posílení vojenské složky ale nevedlo ke snížení násilí – právě naopak. Tohle všechno totiž přispívá k obrovskému nárůstu genderově podmíněného násilí,“ upozorňuje výzkumnice, která byla součástí panelu na konferenci o FFP pořádané Asociací pro mezinárodní otázky a Heinrich-Böll-Stiftung.

Je FFP ideál, ke kterému zatím jen z dálky směřujeme? Sledujeme u ní nějaké úspěchy? Jak tenká je hranice, kdy se z feministických proklamací stanou jen prázdné symboly? Daří se Mexiku naplňovat tuto politiku? Jaká je tam situace, co se genderově podmíněného násilí týče? Pusťte si novou epizodu také buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.

Foto: Israel Torres / Pexels

Témata: Feministická zahraniční politika, Feminismus, Latinská Amerika, Mexiko, Puls