Hidžáb zakázala francouzským olympioničkám tamní ministerstvo sportu už loni v září. „Tehdy se spustila první vlna francouzských debat. Šlo o reakci na situaci kolem fotbalu – existuje totiž skupina fotbalistek Les Hijabeuses, která bojuje za to, aby ženy mohly při sportu hidžáb nosit. Její členky se vymezily proti tamní Fotbalové federaci, soudní spor ovšem prohrály,“ shrnuje na úvod politoložka a publicistka.
Poslechněte si také: PULS | Na řadě je Hizballáh. Propukne válka mezi Izraelem a Libanonem?
Šátek, kterým si muslimky zakrývají hlavu a krk, ve Francii rozdmýchává emoce už delší dobu. Zákaz nošení hidžábu ve školách financovaných z veřejných peněz přišel v roce 2004, debata o něm se ovšem předtím vedla už několik dekád.
„Zásadní byl říjen roku 1989, kdy ve Francii došlo k takzvané aféře šátku. Na předměstí Paříže byly vyloučeny z vyučování tři dívky kvůli tomu, že si odmítly sundat šátek z hlavy. Vyvolalo to celofrancouzskou kauzu, ke které se vyjadřovali všichni – samozřejmě i politici,“ říká v podcastu Eva Svobodová.
Téma společnost polarizovalo, nebylo totiž jasné, jak případ interpretovat. Je důležitější svoboda vyznání, nebo je důležité ji chránit od potenciálních konzervativních tlaků okolí? „Tehdejší ministr vzdělání zase zastával pozici, že je primárně potřeba dbát na to, aby děti do škol chodily,“ vysvětluje expertka na Francii.
Jsou letošní letní olympijské hry skutečně „prvním gender-equal ročníkem“? Co byl původní cíl principu laïcité? Jak velké téma vlastně hidžáby ve Francii představují? A není to hlavně diskriminace žen? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.