Podcast

PULS | Násilí, tradwives a Andrew Tate. Je nenávist k ženám formou extremismu?

O misogynii se v posledních letech vede debata čím dál častěji – ale stačí to? Ve Velké Británii si řekli, že spíše ne. A nová labouristická vláda chce k „extrémní misogynii“ přistupovat jako k formě extremismu. V Pulsu proto mluví o nenávisti k ženám a o tom, jak se šíří společností, expertka Markéta Brabcová z organizace Konsent.

 

Misogynie jako forma extremismu i jako „národní bezpečnostní hrozba“. Poslední týdny ukázaly, že se britské úřady hodlají zaměřit na nenávist k ženám mnohem pozorněji.

Plán britského ministerstva vnitra vychází z analýzy systému boje proti extremistickým ideologiím. „Mezi formy extremismu momentálně rezort plánuje zařadit i extrémní misogynii. Ministerstvo by se tak mělo zabývat nenávistí k ženám jako jedním z těchto ideologických směrů, který může vést k extremismu,“ shrnuje na úvod podcastu expertka z Konsentu.

Poslechněte si také: PULS | Ukrajina nechce Kursk držet ani pustit. Hodí se při vyjednávání

„Chápeme-li misogynii jako nenávist k ženám, která se projevuje třeba podněcováním k násilí a schvalováním znásilnění, a extremismus jako něco, co narušuje demokratické hodnoty a vyjadřuje se netolerancí a znovu podporou násilí – dokážu si představit, že to vede ke sdružování osob, nejčastěji mužů. Ti z různých důvodů nenávidí ženy a mají pocit, že tu nenávist musí manifestovat. Rozumím potom tomu, že takové jednání může být vnímáno jako forma extremismu. A je v tom případě potřeba se jím zabývat,“ říká v Pulsu Markéta Brabcová.

Kdo nejčastěji páchá násilí na ženách? Jaké nástroje máme v Česku k dispozici k regulaci misogynie? Co má s misogynií společného trend tradwives? A jakou roli v tom hrají influenceři z takzvané manosféry? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts. 

Témata: Misogynie, Práva žen, Feminismus, Lidská práva, Puls, Společnost