„Vnímám, že nastává proměna a že se uzavírá jedna éra toho, jak fungujeme na internetu. Určitě to ale není tak, že by se přes noc vše rozpadlo a do rána vyrostlo něco nového,“ říká na úvod Pulsu antropoložka Marie Heřmanová.
V podcastu popisuje cyklus nových technologií: „Nejprve je používá hrstka lidí, pak se masově rozšíří, čímž se platformy promění. Na to je navázaná společenská diskuze a na ni zase velké množství obav ohledně toho, co s námi ta nová věc vlastně dělá. Dojde k její normalizaci a nakonec buďto vymizí, nebo se stane běžnou součástí života.“
Jednou z těch „obav“ je mimo jiné otázka polarizace a radikalizace na sítích. Radikalizují sítě lidi, nebo naopak odrážejí to, co se děje v radikalizující se společnosti? Podle antropoložky ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se na to nedá jasně odpovědět.
Poslechněte si také: Puls Book Club | Martin Luther King, migranti, mýty a další
„Výzkumy, na něž se můžeme odkázat, ukazují, že jedním z faktorů je ‚efekt hlasité menšiny’. To je nejvíce prozkoumané na Twitteru v americkém prostředí. Zároveň to malé procento lidí, kteří vytvářejí disproporčně velkou část debaty, už na síť přichází s nějakým radikálním názorem. Podle autorů studie, co vyšla v Nature, tak spíš radikalizují tu platformu právě její uživatelé, než aby tomu bylo naopak,“ nastiňuje Heřmanová s tím, že výzkumů je celá řada a jednoznačná odpověď neexistuje.
Jako velký milník ve vnímání sociálních sítí v politické diskuzi nicméně odbornice vidí zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2016 – nebo třeba kauzu Cambridge Analytica, která na něj byla navázaná.
Na „globálním náměstí“ se nesejdeme
Internet se stal globálním a dostupným všem – i mimo západní svět, který máme tendenci vnímat jako měřítko všeho. V tu chvíli už tam ale bylo tolik politických tlaků, že v podstatě nešlo o ‚jeden společný internet’. Ten v Číně byl vždy trochu jiný než třeba ten náš evropský, který je blízko tomu americkému. Ale i to se dnes mění, mimo jiné kvůli regulacím,“ poukazuje antropoložka. Potenciál k vytvoření onoho globálního náměstí podle ní sice byl, společenský a technologický vývoj se ale nepotkaly v tu správnou chvíli.
Podle Marie Heřmanové je teď svět sociálních sítí saturovaný. Nejdůležitějším aspektem dnešního internetu je totiž podle ní takzvané přesycení obsahem:
„Už nepředpokládáme, že se přihlásíme na nějakou sociální síť a najdeme tam něco zajímavého, protože obsahu je tam strašně moc. A spousta z něj je navíc algoritmicky doporučovaná nebo vytvářená umělou inteligencí. Zkušenost, již na internetu hledáme, je více ‚předpřipravená’ – někým kurátorovaná.“
Co to vlastně znamená? Vracíme se k dobám chatovacích místností, tedy na začátek? Jsme na sítích vůbec autentičtí? Co s námi dělá pozornost, kterou na sebe samé skrze sítě upíráme? A stane se ze sociálních sítí niche záležitost pro fajnšmekry? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.