V Żyrardówě, malém polském městě nedaleko od Varšavy, se před pár týdny sešla samozvaná Občanská hlídka. „Kladla si za cíl zajistit větší bezpečnost v ulicích před cizinci, především lidmi z Ukrajiny, Ázerbajdžánu a Gruzie, kteří tam žijí kvůli práci v průmyslovém sektoru,“ popisuje na úvod Pulsu novinář David Scharf incident v Polsku, o kterém napsal mimo jiné velký text.
„Dav několika desítek lidí, který předtím skandoval nacionalistická hesla, potkal trojici mužů z Gruzie, kteří měli popíjet v parku. Došlo na slovní a následně i fyzickou potyčku, ti Gruzínci byli zmlácení a ‚hlídka‘ pokračovala dál na místní ubytovnu, kde žily desítky dalších pracovníků z cizích zemí. A dav se snažil do budovy dobýt,“ vysvětluje Scharf situaci.
Poslouchejte také: PULS live | Nečitelný Trump. Měli bychom přehodnotit vztah s USA?
Ačkoliv násilí ze Żyrardówa je zatím ojedinělým incidentem, samozvaná Občanská hlídka vyráží do ulic i v jiných městech – větších i menších. Vznik takových skupin poukazuje na širší fenomén: otázku migrace vnímá polská společnost podle průzkumů negativněji než v předchozím období (2016-2020).
„Polská společnost se proměňuje, a to relativně rychle,“ zdůrazňuje novinář s tím, že do země například míří pracovní síla ze zahraničí a zároveň Polsko přijali okolo milionu Ukrajinců. „Rychlost těchto změn spolu s tím, jak se společenskými náladami pracují polští politici na obou stranách spektra, dohromady utváří právě současnou atmosféru,“ uzavírá novinář.
Polsko se podle výzkumníka Daniela Šitery ale ve skutečnosti neliší od toho, jak se posouvají nálady v celé Evropě. „Otázka migrace se spojila s bezpečností – dříve jsme ji vnímali jako něco, co má ekonomické výhody. Tak to dříve platilo i v Polsku, protože ještě před nějakými pěti lety bylo vystěhovaleckou společností,“ podotýká expert z Ústavu mezinárodních vztahů Praha.
Poslouchejte také: PULS | Zaprodat feminismus. Jak vlády upevňují moc skrze prázdná buzzwords?
Diskurz o migraci se za poslední dekádu posunul spíše do roviny bezpečnosti. „To je reálné – táhnou poptávku ze strany populace, což může být spojeno se situací na polsko-běloruské hranici. Migrace je materiální fakt, který se v Evropě děje, reálné základy pro obavy tu tedy jsou. Na druhou stranu tu máme nabídku od politiků, kteří tyto dvě otázky začínají čím dál více propojovat. Už to není jen krajní pravice, jde i o středové liberály, kteří od nich diskurz přebírají,“ vysvětluje v Pulsu Daniel Šitera.
S jakými řešeními migrace přišla vláda Donalda Tuska? Naplnila sliby ohledně přístupu k interrupcím? Jak Tusk pracuje s protimigrační rétorikou? A je spojenec Viktora Orbána? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.